As 10 parábolas mais importantes de Jesus

3 I mluvil k nim mnoho v podobenstvích: "Vyšel rozsévač rozsívat.

4 Když rozsíval, padla některá zrna podél cesty, a přilétli ptáci a sezobali je.

5 Jiná padla na skalnatou půdu, kde neměla dost země, a hned vzešla, protože nebyla hluboko v zemi.

6 Ale když vyšlo slunce, spálilo je; a protože neměla kořen, uschla.

7 Jiná zas padla mezi trní; trní vzrostlo a udusilo je.

8 A jiná zrna padla do dobré země a dala užitek, některé sto zrn, jiné šedesát a jiné třicet.

9 Kdo má uši, slyš!"

25 Tu vystoupil jeden zákoník a zkoušel ho: "Mistře, co mám dělat, abych měl podíl na věčném životě?"

26 Ježíš mu odpověděl: "Co je psáno v Zákoně? Jak to tam čteš?"

27 On mu řekl: "'Miluj Hospodina, Boha svého, z celého svého srdce, celou svou duší, celou svou silou a celou svou myslí' a 'miluj svého bližního jako sám sebe'."

28 Ježíš mu řekl: "Správně jsi odpověděl. To čiň a budeš živ."

29 Zákoník se však chtěl ospravedlnit a proto Ježíšovi řekl: "A kdo je můj bližní?"

30 Ježíš mu odpověděl: "Jeden člověk šel z Jeruzaléma do Jericha a padl do rukou lupičů; ti jej obrali, zbili a nechali tam ležet polomrtvého.

31 Náhodou šel tou cestou kněz, ale když ho uviděl, vyhnul se mu.

32 A stejně se mu vyhnul i levita, když přišel k tomu místu a uviděl ho.

33 Ale když jeden Samařan na své cestě přišel k tomu místu a uviděl ho, byl hnut soucitem;

34 přistoupil k němu, ošetřil jeho rány olejem a vínem, obvázal mu je, posadil jej na svého mezka, zavezl do hostince a tam se o něj staral.

35 Druhého dne dal hostinskému dva denáry a řekl: 'Postarej se o něj, a bude-li tě to stát víc, já ti to zaplatím, až se budu vracet.'

36 Kdo z těch tří, myslíš, byl bližním tomu, který upadl mezi lupiče?"

37 Zákoník odpověděl: "Ten, který prokázal milosrdenství." Ježíš mu řekl: "Jdi a jednej také tak."

4 "Má-li někdo z vás sto ovcí a ztratí jednu z nich, což nenechá těch devadesát devět na pustém místě a nejde za tou, která se ztratila, dokud ji nenalezne?

5 Když ji nalezne, vezme si ji s radostí na ramena,

6 a když přijde domů, svolá své přátele a sousedy a řekne jim: 'Radujte se se mnou, protože jsem nalezl ovci, která se mi ztratila.'

7 Pravím vám, že právě tak bude v nebi větší radost nad jedním hříšníkem, který činí pokání, než nad devadesáti devíti spravedlivými, kteří pokání nepotřebují.

11 Řekl také: "Jeden člověk měl dva syny.

12 Ten mladší řekl otci: 'Otče, dej mi díl majetku, který na mne připadá.' On jim rozdělil své jmění.

13 Po nemnoha dnech mladší syn všechno zpeněžil, odešel do daleké země a tam rozmařilým životem svůj majetek rozházel.

14 A když už všechno utratil, nastal v té zemi veliký hlad a on začal mít nouzi.

15 Šel a uchytil se u jednoho občana té země; ten ho poslal na pole pást vepře.

16 A byl by si chtěl naplnit žaludek slupkami, které žrali vepři, ale ani ty nedostával.

17 Tu šel do sebe a řekl: 'Jak mnoho nádeníků u mého otce má chleba nazbyt, a já tu hynu hladem!

18 Vstanu, půjdu ke svému otci a řeknu mu: Otče, zhřešil jsem proti nebi i vůči tobě.

19 Nejsem už hoden nazývat se tvým synem; přijmi mne jako jednoho ze svých nádeníků.'

20 I vstal a šel ke svému otci. Když byl ještě daleko, otec ho spatřil a hnut lítostí běžel k němu, objal ho a políbil.

21 Syn mu řekl: 'Otče, zhřešil jsem proti nebi i vůči tobě. Nejsem už hoden nazývat se tvým synem.'

22 Ale otec rozkázal svým služebníkům: 'Přineste ihned nejlepší oděv a oblečte ho; dejte mu na ruku prsten a obuv na nohy.

23 Přiveďte vykrmené tele, zabijte je, hodujme a buďme veselí,

24 protože tento můj syn byl mrtev, a zase žije, ztratil se, a je nalezen.' A začali se veselit.

25 Starší syn byl právě na poli. Když se vracel a byl už blízko domu, uslyšel hudbu a tanec.

26 Zavolal si jednoho ze služebníků a ptal se ho, co to má znamenat.

27 On mu odpověděl: 'Vrátil se tvůj bratr, a tvůj otec dal zabít vykrmené tele, že ho zase má doma živého a zdravého.'

28 I rozhněval se a nechtěl jít dovnitř. Otec vyšel a domlouval mu.

29 Ale on odpověděl: 'Tolik let už ti sloužím a nikdy jsem neporušil žádný tvůj příkaz; a mě jsi nikdy nedal ani kůzle, abych se poveselil se svými přáteli.

30 Ale když přišel tenhle tvůj syn, který s děvkami prohýřil tvé jmění, dal jsi pro něho zabít vykrmené tele.'

31 On mu řekl: 'Synu, ty jsi stále se mnou a všecko, co mám, je tvé.

32 Ale máme proč se veselit a radovat, poněvadž tento tvůj bratr byl mrtev, a zase žije, ztratil se, a je nalezen.'"

45 Anebo je království nebeské jako když obchodník, který kupuje krásné perly,

46 objeví jednu drahocennou perlu; jde, prodá všecko, co má, a koupí ji.

9 O těch, kteří si na sobě zakládali, že jsou spravedliví, a ostatními pohrdali, řekl toto podobenství:

10 "Dva muži vstoupili do chrámu, aby se modlili; jeden byl farizeus, druhý celník.

11 Farizeus se postavil a takto se sám u sebe modlil: 'Bože, děkuji ti, že nejsem jako ostatní lidé, vyděrači, nepoctivci, cizoložníci, nebo i jako tento celník.

12 Postím se dvakrát za týden a dávám desátky ze všeho, co získám.'

13 Avšak celník stál docela vzadu a neodvážil se ani oči k nebi pozdvihnout; bil se do prsou a říkal: 'Bože, slituj se nade mnou hříšným.'

14 Pravím vám, že ten celník se vrátil ospravedlněn do svého domu, a ne farizeus. Neboť každý, kdo se povyšuje, bude ponížen, a kdo se ponižuje, bude povýšen."

14 Bude tomu, jako když člověk, který se chystal na cestu, zavolal své služebníky a svěřil jim svůj majetek;

15 jednomu dal pět hřiven, druhému dvě a třetímu jednu, každému podle jeho schopností, a odcestoval.

16 Ten, který přijal pět hřiven, ihned se s nimi dal do podnikání a vyzískal jiných pět.

17 Tak i ten, který měl dvě, vyzískal jiné dvě.

18 Ten, který přijal jednu, šel, vykopal jámu a ukryl peníze svého pána.

19 Po dlouhé době se pán těch služebníků vrátil a začal účtovat.

20 Přistoupil tedy ten, který přijal pět hřiven, přinesl jiných pět a řekl: 'Pane, svěřil jsi mi pět hřiven; hle, jiných pět jsem jimi získal.'

21 Jeho pán mu odpověděl: 'Správně, služebníku dobrý a věrný, nad málem jsi byl věrný, ustanovím tě nad mnohým; vejdi a raduj se u svého pána.'

22 Přistoupil ten se dvěma hřivnami a řekl: 'Pane, svěřil jsi mi dvě hřivny; hle, jiné dvě jsem získal.'

23 Jeho pán mu odpověděl: 'Správně, služebníku dobrý a věrný, nad málem jsi byl věrný, ustanovím tě nad mnohým; vejdi a raduj se u svého pána.'

24 Přistoupil i ten, který přijal jednu hřivnu, a řekl: 'Pane, poznal jsem tě, že jsi tvrdý člověk a sklízíš, kde jsi nesel, a sbíráš, kde jsi nerozsypal.

25 Bál jsem se, a proto jsem šel a ukryl tvou hřivnu v zemi. Hle, zde máš, co ti patří.'

26 Jeho pán mu odpověděl: 'Služebníku špatný a líný, věděl jsi, že žnu, kde jsem nezasel, a sbírám, kde jsem nerozsypal.

27 Měl jsi tedy dát mé peníze peněžníkům, abych přišel a to, co mi patří, si vybral s úrokem.

28 Vezměte mu tu hřivnu a dejte tomu, který má deset hřiven!

29 Neboť každému, kdo má, bude dáno a přidáno; kdo nemá, tomu bude odňato i to, co má.

30 A toho neužitečného služebníka uvrhněte ven do temnot; tam bude pláč a skřípění zubů.'

19 Byl jeden bohatý člověk, nádherně a vybraně se strojil a den co den skvěle hodoval.

20 U vrat jeho domu lehával nějaký chudák, jménem Lazar, plný vředů,

21 a toužil nasytit se aspoň tím, co spadlo se stolu toho boháče; dokonce přibíhali psi a olizovali jeho vředy.

22 I umřel ten chudák a andělé ho přenesli k Abrahamovi; zemřel i ten boháč a byl pohřben.

23 A když v pekle pozdvihl v mukách oči, uviděl v dáli Abrahama a u něho Lazara.

24 Tu zvolal: 'Otče Abrahame, smiluj se nade mnou a pošli Lazara, ať omočí aspoň špičku prstu ve vodě a svlaží mé rty, neboť se trápím v tomto plameni.'

25 Abraham řekl: 'Synu, vzpomeň si, že se ti dostalo všeho dobrého už za tvého života, a Lazarovi naopak všeho zlého. Nyní on se raduje a ty trpíš.

26 A nad to vše je mezi námi a vámi veliká propast, takže nikdo - i kdyby chtěl, nemůže odtud k vám ani překročit od vás k nám.'

27 Řekl: 'Prosím tě tedy, otče, pošli jej do mého rodného domu,

28 neboť mám pět bratrů, ať je varuje, aby také oni nepřišli do tohoto místa muk.'

29 Ale Abraham mu odpověděl: 'Mají Mojžíše a Proroky, ať je poslouchají!'

30 On řekl: 'Ne tak, otče Abrahame, ale přijde-li k nim někdo z mrtvých, budou činit pokání.'

31 Řekl mu: 'Neposlouchají-li Mojžíše a Proroky, nedají se přesvědčit, ani kdyby někdo vstal z mrtvých.'"

24 Předložil jim jiné podobenství: "S královstvím nebeským je to tak, jako když jeden člověk zasel dobré semeno na svém poli.

25 Když však lidé spali, přišel nepřítel, nasel plevel do pšenice a odešel.

26 Když vyrostlo stéblo a nasadilo klas, tu ukázal se i plevel.

27 Přišli sluhové toho hospodáře a řekli mu: 'Pane, cožpak jsi nezasel na svém poli dobré semeno? Kde se vzal ten plevel?'

28 On jim odpověděl: 'To udělal nepřítel.' Sluhové mu řeknou: 'Máme jít a plevel vytrhat?'

29 On však odpoví: 'Ne, protože při trhání plevele byste vyrvali z kořenů i pšenici.

30 Nechte, ať spolu roste obojí až do žně; a v čas žně řeknu žencům: Seberte nejprve plevel a svažte jej do otýpek k spálení, ale pšenici shromážděte do mé stodoly.'"

1 Tehdy bude království nebeské, jako když deset družiček vzalo lampy a vyšlo naproti ženichovi.

2 Pět z nich bylo pošetilých a pět rozumných.

3 Pošetilé vzaly lampy, ale nevzaly si s sebou olej.

4 Rozumné si vzaly s lampami i olej v nádobkách.

5 Když ženich nepřicházel, na všechny přišla ospalost a usnuly.

6 Uprostřed noci se rozlehl křik: 'Ženich je tu, jděte mu naproti!'

7 Všechny družičky procitly a dávaly do pořádku své lampy.

8 Tu řekly pošetilé rozumným: 'Dejte nám trochu oleje, naše lampy dohasínají!'

9 Ale rozumné odpověděly: 'Nemůžeme, nedostávalo by se nám ani vám. Jděte raději ke kupcům a kupte si!'

10 Ale zatímco šly kupovat, přišel ženich, a které byly připraveny, vešly s ním na svatbu; a dveře byly zavřeny.

11 Potom přišly i ty ostatní družičky a prosily: 'Pane, pane, otevři nám!'

12 Ale on odpověděl: 'Amen, pravím vám, neznám vás.'

13 Bděte tedy, protože neznáte den ani hodinu.