1 Ne suis-je pas apôtre? Ne suis-je pas libre? N'ai-je pas vu Jésus-Christ notre Seigneur? N'êtes-vous pas mon oeuvre dans le Seigneur?

2 Si je ne suis pas apôtre pour les autres, je le suis au moins pour vous; car vous êtes le sceau de mon apostolat dans le Seigneur.

3 C'est là ma défense contre ceux qui m'accusent.

4 N'avons-nous pas le droit de manger et de boire?

5 N'avons-nous pas le droit de mener partout avec nous une sœur comme épouse, comme les autres apôtres, et les frères du Seigneur, et Céphas?

6 Ou, n'y a-t-il que moi seul et Barnabas, qui n'ayons pas le droit de ne point travailler?

7 Qui est-ce qui va jamais à la guerre à sa propre solde? Qui plante une vigne, et ne mange pas de son fruit? Ou, qui paît un troupeau, et ne mange pas du lait du troupeau?

8 Dis-je ceci selon la coutume des hommes? La loi ne le dit-elle pas aussi?

9 Car il est écrit dans la loi de Moïse: Tu n'emmuselleras point le boeuf qui foule le grain. Est-ce des boeufs que Dieu prend soin?

10 Ou n'est-ce pas réellement pour nous qu'il a dit cela? C'est pour nous qu'il a écrit que celui qui laboure, doit labourer avec espérance, et celui qui foule le grain, le fouler avec espérance d'avoir part à ce qu'il espère.

11 Si nous avons semé pour vous les choses spirituelles, est-ce beaucoup que nous moissonnions de vous les charnelles?

12 Si d'autres usent de ce droit sur vous, n'en userions-nous pas plutôt? Cependant, nous n'avons point usé de ce droit, au contraire, nous endurons tout, afin de n'apporter aucun obstacle à l'Évangile de Christ.

13 Ne savez-vous pas que ceux qui font le service sacré, mangent des choses sacrées, et que ceux qui servent à l'autel, ont part à l'autel?

14 De même aussi, le Seigneur a ordonné à ceux qui annoncent l'Évangile, de vivre de l'Évangile.

15 Mais pour moi, je n'ai usé d'aucun de ces droits, et je n'écris point ceci, afin d'obtenir rien de semblable; car j'aimerais mieux mourir, que si quelqu'un m'ôtait ce sujet de gloire.

16 Car si je prêche l'Évangile, je n'ai pas sujet de m'en glorifier, parce que la nécessité m'en est imposée; et malheur à moi, si je ne prêche pas l'Évangile!

17 Et si je le fais de bon gré, j'en ai la récompense; mais si c'est à regret, l'administration ne m'en est pas moins confiée.

18 Quelle récompense ai-je donc? C'est qu'en prêchant l'Évangile, j'établirai l'Évangile de Christ sans qu'il en coûte rien, et sans me prévaloir de mon droit dans l'Évangile.

19 Car, quoique je sois libre à l'égard de tous, je me suis soumis à tous, afin d'en gagner un plus grand nombre.

20 J'ai été comme Juif avec les Juifs, afin de gagner les Juifs; comme sous la loi avec ceux qui sont sous la loi, afin de gagner ceux qui sont sous la loi;

21 Comme sans loi, avec ceux qui sont sans loi, quoique je ne sois point sans loi à l'égard de Dieu, puisque je suis sous la loi de Christ, afin de gagner ceux qui sont sans loi.

22 J'ai été comme faible avec les faibles, afin de gagner les faibles; je me suis fait tout à tous, afin d'en sauver de toute manière quelques-uns.

23 Et je fais cela à cause de l'Évangile, afin d'y avoir part avec vous.

24 Ne savez-vous pas que ceux qui courent dans l'arène, courent tous, mais un seul remporte le prix? Courez de telle sorte que vous le remportiez.

25 Tout homme qui combat, s'abstient de tout; et ces gens-là le font pour avoir une couronne corruptible, mais nous pour une incorruptible.

26 Je cours donc, non à l'aventure; je frappe, mais non pas dans l'air;

27 Mais je traite durement mon corps, et je le tiens soumis, de peur qu'après avoir prêché aux autres, je ne sois moi-même renvoyé.

1 Zdaliž nejsem apoštol? Zdaliž nejsem svobodný? Zdaliž jsem Jezukrista Pána našeho neviděl? Zdaliž vy nejste práce má v Pánu?

2 Bychť pak jiným nebyl apoštol, tedy vám jsem. Nebo pečet mého apoštolství vy jste v Pánu.

3 Odpověd má před těmi, jenž mne soudí, ta jest:

4 Zdaliž nemáme moci jísti a píti?

5 Zdaliž nemáme moci sestry ženy při sobě míti, jako i jiní apoštolé, i bratří Páně, i Petr?

6 Zdaliž sám já a Barnabáš nemáme moci tělesných prací zanechati?

7 I kdo bojuje kdy na svůj náklad? Kdo štěpuje vinici a jejího ovoce nejí? Anebo kdo pase stádo a mléka od stáda nejí?

8 Zdali podle člověka to pravím? Zdaliž i Zákon toho nepraví?

9 Nebo v Zákoně Mojžíšově psáno jest: Nezavížeš úst volu mlátícímu. I zdali Bůh tak o voly pečuje?

10 Čili naprosto pro nás to praví? Pro násť jistě to napsáno jest. Nebo kdo oře, v naději orati má; a kdo mlátí v naději, naděje své má účasten býti.

11 Poněvadž jsme my vám duchovní věci rozsívali, tak-liž jest pak to veliká věc, jestliže bychom my vaše časné věci žali?

12 Kdyžť jiní práva svého k vám užívají, proč ne raději my? Avšak neužívali jsme práva toho, ale všecko snášíme, abychom žádné překážky neučinili evangelium Kristovu.

13 Zdaliž nevíte, že ti, kteříž o svatých věcech pracují, z svatých věcí jedí, a kteříž oltáři přístojí, s oltářem spolu díl mají?

14 Tak jest i Pán nařídil těm, kteříž evangelium zvěstují, aby z evangelium živi byli.

15 Jáť jsem však ničeho toho neužíval. Aniž jsem toho proto psal, aby se to při mně tak dálo, anoť by mi mnohem lépe bylo umříti, nežli aby kdo chválu mou vyprázdnil.

16 Nebo káži-li evangelium, nemám se čím chlubiti, poněvadž jsem to povinen; ale běda by mně bylo, kdybych nekázal.

17 Jestližeť pak dobrovolně to činím, mámť odplatu; pakli bezděky, úřadť jest mi svěřen.

18 Jakouž tedy mám odplatu? abych evangelium káže, bez nákladů býti evangelium Kristovo uložil, proto abych zle nepožíval práva svého při evangelium.

19 Svoboden zajisté jsa ode všech, všechněm sebe samého v službu jsem vydal, abych mnohé získal.

20 A učiněn jsem Židům jako Žid, abych Židy získal; těm, kteříž pod Zákonem jsou, jako bych pod Zákonem byl, abych ty, kteříž pod Zákonem jsou, získal.

21 Těm, kteříž jsou bez Zákona, jako bych bez Zákona byl, (a nejsa bez Zákona Bohu, ale jsa v Zákoně Kristu,) abych získal ty, jenž jsou bez Zákona.

22 Učiněn jsem mdlým jako mdlý, abych mdlé získal. Všechněm všecko jsem učiněn, abych vždy některé k spasení přivedl.

23 A toť činím pro evangelium, abych účastník jeho byl.

24 Zdaliž nevíte, že ti, kteříž v závod běží, všickni zajisté běží, ale jeden béře základ? Tak běžte, abyste základu dosáhli.

25 A všeliký, kdož bojuje, ve všem jest zdrželivý. A oni zajisté, aby porušitelnou korunu vzali, jsou zdrželiví, ale my neporušitelnou.

26 Protož já tak běžím, ne jako v nejistotu, tak bojuji, ne jako vítr rozrážeje,

27 Ale podmaňuji tělo své a v službu podrobuji, abych snad jiným káže, sám nebyl nešlechetný.