1 L'Ancien, à Gaïus, le bien-aimé, que j'aime en vérité.

2 Bien-aimé, je souhaite qu'à tous égards tu prospères et sois en bonne santé, comme ton âme est en prospérité.

3 Car j'ai eu bien de la joie du témoignage que des frères, arrivés ici, ont rendu à ta fidélité, et à la manière dont tu marches dans la vérité.

4 Je n'ai point de plus grande joie que d'apprendre que mes enfants marchent dans la vérité.

5 Bien-aimé, tu agis fidèlement dans ce que tu fais pour les frères et pour les étrangers;

6 Ils ont rendu témoignage à ta charité en présence de l'Église. Tu feras bien de pourvoir à leur voyage, d'une manière digne de Dieu.

7 Car ils sont partis pour son nom, sans rien prendre des Gentils.

8 Nous devons donc recevoir de telles personnes, afin de devenir ouvriers avec eux pour la vérité.

9 J'ai écrit à l'Église; mais Diotrèphe, qui aime à être le premier parmi eux, ne nous reçoit point.

10 C'est pourquoi, si je viens, je lui rappellerai les oeuvres qu'il fait, en tenant des discours malicieux contre nous, et que, ne se contentant pas de cela, il ne reçoit pas lui-même les frères, mais empêche ceux qui veulent le faire, et les rejette de l'Appel à Renaître.

11 Bien-aimé, imite non le mal, mais le bien. Celui qui fait le bien, est de Dieu; mais celui qui fait le mal, n'a point vu Dieu.

12 Tous et la vérité elle-même rendent un bon témoignage à Démétrius; nous aussi, nous le lui rendons, et vous savez que notre témoignage est véritable.

13 J'avais plusieurs choses à t'écrire; mais je ne veux pas le faire avec la plume et l'encre;

14 Car j'espère te voir bientôt, et nous parlerons bouche à bouche. La paix soit avec toi! Les amis te saluent. Salue les amis, chacun par son nom.

1 Starší Gáiovi milému, kteréhož já miluji v pravdě.

2 Nejmilejší, žádámť obzvláštně, abys se dobře měl a zdráv byl, tak jako duše tvá dobře se má.

3 Zradovalť jsem se zajisté velice, když přišli bratří a svědectví vydávali o tvé upřímnosti, vypravujíce, kterak ty v upřímnosti chodíš.

4 Nemámť větší radosti, nežli abych slyšel, že synové moji chodí v upřímnosti.

5 Nejmilejší, věrně děláš, cožkoli činíš bratřím a hostem,

6 Kteřížto svědectví vydali o lásce tvé před církví. Kteréžto vyprovodíš-li, tak jakž sluší na Boha, dobře učiníš.

7 Neboť jsou pro jméno jeho vyšli, a nic nevzali od pohanů.

8 Mámeť tedy my takové přijímati, abychom byli pomocníci pravdy.

9 Psal jsem sboru vašemu, ale Diotrefes, kterýž stojí o prvotnost mezi nimi, nepřijímá nás.

10 Protož přijdu-liť tam, připomenuť skutky jeho, kteréž činí, mluvě proti nám zlé řeči. A nemaje dosti na tom, i sám bratří nepřijímá, i těm, kteříž by přijímati chtěli, nedopouští, a ze sboru je vylučuje.

11 Nejmilejší, nenásledujž zlého, ale dobrého. Kdož dobře činí, z Boha jest; ale kdož zle činí, nevidí Boha.

12 Demetriovi svědectví vydáno jest ode všech, i od samé pravdy; ano i my svědectví o něm vydáváme, a víte, že svědectví naše pravé jest.

13 Mnohoť jsem měl psáti, ale nechci psáti černidlem a pérem.

14 Nebo mám naději, že tě tudíž uzřím, a ústy k ústům mluviti budeme. [ (III John 1:15) Pokoj budiž tobě. Pozdravují tě přátelé. Pozdraviž i ty dobrých přátel ze jména. ]