1 La Parole de l’Éternel me fut adressée, en ces termes:

2 Fils de l'homme, dis au chef de Tyr: Ainsi a dit le Seigneur, l'Éternel: Parce que ton coeur s'est élevé et que tu as dit: Je suis Dieu; je suis assis sur le trône de Dieu au sein des mers, quoique tu ne sois qu'un homme et non pas Dieu; parce que tu as élevé ton cœur comme si tu étais Dieu,

3 Certes, tu es plus sage que Daniel, aucun mystère n'est obscur pour toi;

4 Tu t'es acquis de la puissance par ta sagesse et par ton intelligence; tu as amassé de l'or et de l'argent dans tes trésors;

5 Tu as accru ta puissance par la grandeur de ta sagesse dans ton commerce, et à cause de ta puissance ton coeur s'est élevé;

6 A cause de cela, ainsi a dit le Seigneur, l'Éternel:

7 Parce que tu penses être un dieu, à cause de cela, voici, je vais faire venir contre toi des étrangers, les plus violents d'entre les peuples, qui tireront leurs épées contre ton éclatante sagesse, et souilleront ta beauté.

8 Ils te précipiteront dans la fosse, et tu mourras, comme meurent les blessés à mort, au milieu des mers.

10 Tu mourras de la mort des incirconcis, par la main des étrangers; car moi j'ai parlé, dit le Seigneur, l'Éternel.

11 De plus, la Parole de l’Éternel me fut adressée en ces termes:

12 Fils de l'homme, prononce une complainte sur la roi de Tyr, et dis-lui: Ainsi a dit le Seigneur, l'Éternel: Tu étais le couronnement de l'édifice, plein de sagesse, parfait en beauté;

13 Tu te trouvais comme dans l'Éden, le jardin de Dieu; tu étais couvert de pierres précieuses de toutes sortes, la sardoine, la topaze, la calcédoine, le chrysolithe, l'onyx, le jaspe, le saphir, l'escarboucle, l'émeraude et l'or. Les tambours et les flûtes étaient à ton service, préparés pour le jour où tu fus créé.

14 Je t'avais établi comme un Voyant protecteur, aux ailes déployées; tu étais sur la sainte montagne de Dieu; tu marchais au milieu des pierres de feu.

15 Tu fus intègre dans tes voies depuis le jour où tu fus créé, jusqu'à ce que l'iniquité ait été trouvée en toi.

16 Au milieu de ton riche commerce, ton coeur s'est rempli de violence, et tu devins coupable; je te précipiterai de la montagne de Dieu; je te détruirai, ô Voyant protecteur, du milieu des pierres de feu!

17 Ton coeur s'est élevé à cause de ta beauté, et tu as corrompu ta sagesse par ton éclat; je te jetterai par terre, je te donnerai en spectacle aux rois, pour qu'ils te regardent.

18 Tu as profané tes sanctuaires par la multitude de tes iniquités, par l'injustice de ton trafic; j’ai fait sortir du milieu de toi un feu qui t’a consumé, et je t’ai réduit en cendre sur la terre, en la présence de tous ceux qui te regardent.

19 Tous ceux qui te connaissent parmi les peuples ont été frappés de stupeur à ton sujet; tu seras un sujet d'épouvante, et tu ne seras plus jamais!

20 La Parole de l’Éternel me fut adressée, en ces mots:

21 Fils de l'homme, tourne ta face vers Sidon, et prophétise contre elle.

22 Dis: Ainsi a dit le Seigneur, l'Éternel: Voici, j'en veux à toi, Sidon, et je me glorifierai au milieu de toi; et l'on saura que JE SUIS l'Éternel, lorsque j'exercerai mes jugements contre elle, et que j'y manifesterai ma sainteté.

23 J'enverrai la peste dans son sein, le sang dans ses rues; les blessés à mort tomberont au milieu d'elle, par l'épée qui la frappera de toute part, et ils sauront que JE SUIS l'Éternel.

24 Et elle ne sera plus pour la maison d'Israël une ronce piquante, ni une épine qui blesse, parmi ceux qui l'entourent et la méprisent; et ils sauront que JE SUIS le Seigneur, l'Éternel.

25 Ainsi a dit le Seigneur, l'Éternel: Quand j'aurai rassemblé la maison d'Israël du milieu des peuples où ils sont dispersés, je manifesterai en eux ma sainteté aux yeux des nations,

26 Et ils habiteront leur pays que j'ai donné à mon serviteur Jacob. Ils y habiteront en sécurité; ils bâtiront des maisons et planteront des vignes; ils demeureront en sécurité, quand j'aurai exercé des jugements contre ceux qui les méprisent à l'entour; et ils sauront que JE SUIS l'Éternel leur Dieu.

1 I stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:

2 Synu člověčí, rci vývodovi Tyrskému: Takto praví Panovník Hospodin: Proto že se vyvyšuje srdce tvé, a říkáš: Bůh silný jsem, na stolici Boží sedím u prostřed moře, ješto jsi člověk a ne Bůh silný, ačkoli sobě přivlastňuješ srdce podobné srdci Božímu,

3 Aj hle, moudřejší jsi nad Daniele, žádná věc tajná není před tebou ukrytá;

4 Moudrosti svou a rozumností svou nashromáždils sobě zboží, a nahrnuls zlata a stříbra do pokladů svých;

5 Velikou moudrostí svou v kupectví svém rozmnožil jsi zboží svá, a tak pozdvihlo se srdce tvé zbožím tvým;

6 Z té příčiny takto praví Panovník Hospodin: Proto že sobě přivlastňuješ srdce podobné srdci Božímu,

7 Protož aj, já přivedu na tě cizozemce, nejukrutnější národy, kteříž vytrhnouce meče své na krásu moudrosti tvé, zabijí jasnost tvou.

8 Do jámy spustí tě, a umřeš smrtí hroznou u prostřed moře.

9 Budeš-liž tu ještě říkati před oblíčejem mordéře svého: Bohem jsem, poněvadž jsi člověk a ne Bůh silný, jsa v ruce toho, jenž tě mordovati bude?

10 Smrtí neobřezanců umřeš od ruky cizozemců; nebo já mluvil jsem, praví Panovník Hospodin.

11 I stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:

12 Synu člověčí, vydej se v naříkání nad králem Tyrským, a rci jemu: Takto praví Panovník Hospodin: Ty, jenž zapečeťuješ summy, plný moudrosti a nejkrásnější,

13 V Eden, zahradě Boží, byl jsi, všelijaké drahé kamení přikrývalo tě, sardius, topazius, jaspis, tarsis, onychin, beryl, zafir, karbunkulus a smaragd i zlato; nástrojové bubnů tvých a píšťal tvých v tobě, hned jakžs se narodil, připraveni jsou.

14 Ty jsi cherubem od pomazání. Jakž jsem tě za ochránce představil, na hoře svaté Boží jsi byl, u prostřed kamení ohnivého ustavičně jsi chodil.

15 Byl jsi dokonalý na cestách svých, hned jakžs se narodil, až se našla nepravost při tobě.

16 Pro množství kupectví tvého u prostřed tebe plno jest bezpráví, a velmi jsi prohřešil. Pročež zahubím tě, a vyhladím z hory Boží, ó cherube ochránce, z prostřed kamenů ohnivých.

17 Pozdvihlo se srdce tvé slávou tvou, k zlému jsi užíval moudrosti své příčinou jasnosti své. Porazím tě na zemi, před oblíčej králů povrhu tě, aby se dívali na tebe.

18 Pro množství nepravostí tvých, a pro nespravedlnosti kupectví tvého poškvrnil jsi svatyně své. Protož vyvedu oheň z prostřed tebe, kterýž tě sžíře, a obrátí tě v popel na zemi před očima všech na tě hledících.

19 Všickni, kdož tě znali mezi národy, ztrnou nad tebou; k hrůze veliké budeš, a nebude tě na věky.

20 I stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:

21 Synu člověčí, obrať tvář svou proti Sidonu, a prorokuj proti němu,

22 A rci: Takto praví Panovník Hospodin: Aj, já proti tobě jsem, ó Sidone, a budu oslaven u prostřed tebe. I zvědí, že já jsem Hospodin, když vykonám při něm soudy, a posvěcen budu v něm.

23 Pošli zajisté na něj mor, a krev na ulice jeho, a padati budou zranění u prostřed něho od meče na všecky strany, i zvědí, že já jsem Hospodin.

24 A tak nebude více míti dům Izraelský trnu urážejícího a bodláku bodoucího ze všech okolních pohrdajících jimi, a zvědí, že já jsem Panovník Hospodin.

25 Takto praví Panovník Hospodin: Když shromáždím dům Izraelský z národů, mezi něž rozptýleni jsou, a posvěcen budu v nich před očima pohanů, a bydliti budou v zemi své, kterouž jsem byl dal služebníku svému Jákobovi:

26 Tehdy bydliti budou v ní bezpečně, a nastavějí domů, a štípí vinice. Bydliti, pravím, budou bezpečně, když vykonám soudy, při všech zhoubcích jejich vůkol nich, i zvědí, že já jsem Hospodin Bůh jejich.