1 Paul, apôtre, non de la part des hommes, ni par un homme, mais par Jésus-Christ, c’est à dire Dieu le Père, qui l'a ressuscité des morts;

2 Et tous les frères qui sont avec moi, aux Églises de Galatie.

3 La grâce et la paix vous soient données de la part de Dieu le Père, le Seigneur de nous tous, JÉSUS-CHRIST,

4 Qui s'est donné lui-même pour nos péchés, afin de nous retirer de ce siècle corrompu, selon la volonté de Dieu notre Père,

5 Auquel soit gloire aux siècles des siècles! Amen.

6 Je m'étonne que vous abandonniez si rapidement celui qui vous avait appelés à la grâce de Christ, pour passer à un autre évangile;

7 Non qu'il y en ait un autre, mais il y a des gens qui vous troublent, et qui veulent inverser l'Évangile de Christ.

8 Mais quand nous-mêmes, ou un ange du ciel vous annoncerait un évangile différent de celui que nous vous avons annoncé, qu'il soit maudit!

9 Comme nous l'avons déjà dit, je le dis encore maintenant: Si quelqu'un vous annonce un évangile différent de celui que vous avez reçu, qu'il soit damné éternellement!

10 Car, est-ce les hommes que je prêche, ou Dieu? ou est-ce que je cherche à plaire aux hommes? Si je plaisais aux hommes, je ne serais pas un serviteur de Christ.

11 Je vous le déclare donc, frères: l'Évangile que j'ai annoncé n'est pas de l'homme;

12 Car je ne l'ai ni reçu ni appris d'un homme, mais par une révélation de Jésus-Christ.

13 Vous avez, en effet, entendu dire quelle était autrefois ma conduite dans le judaïsme; comment je persécutais à profusion l'Église de Dieu, et la ravageais;

14 Et comment j'étais plus avancé dans le judaïsme que beaucoup de ceux de mon âge dans ma nation, étant le plus ardent zélateur des traditions de mes pères.

15 Mais quand il plut à Dieu, qui m'avait choisi dès le sein de ma mère, et qui m'a appelé par sa grâce,

16 De révéler son Fils en moi, afin que je l'annonce parmi les Gentils; aussitôt, je ne consultai ni la chair ni le sang,

17 Et je ne montai point à Jérusalem vers ceux qui étaient apôtres avant moi; mais je m'en allai en Arabie, et je revins encore à Damas.

18 Ensuite, trois ans après, je montai à Jérusalem, pour y visiter Pierre; et je demeurai chez lui quinze jours;

19 Mais je ne vis aucun des autres apôtres, sinon Jacques, le frère du Seigneur.

20 Or, dans les choses que je vous écris, voici, devant Dieu, je ne mens point.

21 J'allai ensuite dans les pays de Syrie et de Cilicie;

22 Mais j'étais inconnu de visage aux Églises de Judée qui sont en Christ.

23 Elles avaient seulement entendu dire: Celui qui autrefois nous persécutait, annonce maintenant la foi, que jadis il ravageait.

24 Et elles glorifiaient Dieu à cause de moi.

1 Pavel apoštol, (ne od lidí, ani skrze člověka, ale skrze Jezukrista, a Boha Otce, kterýž jej vzkřísil z mrtvých,)

2 I ti, kteříž jsou se mnou, všickni bratří sborům Galatským:

3 Milost vám a pokoj od Boha Otce a Pána našeho Jezukrista,

4 Kterýž vydal sebe samého za hříchy naše, aby nás vytrhl z tohoto přítomného věku zlého, podle vůle Boha a Otce našeho,

5 Jemuž buď sláva na věky věků. Amen.

6 Divím se tomu, že tak rychle od toho, kterýž vás povolal v milost Kristovu, uchýlili jste se k jinému evangelium,

7 Kteréž není jiné, ale jsou někteří, ješto vás kormoutí a převrátiti chtějí evangelium Kristovo.

8 Ale bychom pak i my neb anděl s nebe kázal vám mimo to, což jsme vám kázali, prokletý buď.

9 Jakož jsme již pověděli, a ještě znovu pravím: Jestliže by vám kdo co jiného kázal mimo to, což jste přijali, prokletý buď.

10 Nebo lidské-liž věci, čili Boží předkládám? Zdaliž lidem se líbiti hledám? Kdybych se zajisté ještě lidem zaliboval, služebník Kristův bych nebyl.

11 Oznamujiť pak vám, bratří, že evangelium to, kteréž kázáno jest ode mne, není podle člověka.

12 Nebo aniž jsem já ho přijal od člověka, ani se naučil, ale skrze zjevení Ježíše Krista.

13 Slýchali jste zajisté o mém obcování někdejším v Židovstvu, kterak jsem se velice protivil církvi Boží a hubil jsem ji,

14 A že jsem prospíval v Židovstvu nad mnohé mně rovné v pokolení mém, byv velmi horlivý milovník otcovských ustanovení.

15 Ale když se zalíbilo Bohu, kterýž mne byl oddělil z života matky mé a povolal skrze milost svou,

16 Zjeviti Syna svého mně, abych jej kázal mezi pohany, hned jsem se neporadil s tělem a krví;

17 Aniž jsem se vrátil do Jeruzaléma k těm, jenž prve byli apoštolé nežli já, ale šel jsem do Arabie, přišel jsem pak zase do Damašku.

18 Potom po třech letech navrátil jsem se do Jeruzaléma, abych navštívil Petra, a pobyl jsem u něho patnácte dní.

19 Jiného pak z apoštolů žádného jsem neviděl než Jakuba, bratra Páně.

20 Cožť pak píši vám, aj, před Bohem osvědčuji, žeť neklamám.

21 Potom přišel jsem do krajin Syrských a Cilických.

22 A nebyl jsem známý osobou sborům Židovským, kteříž byli v Kristu,

23 Než toliko slýchali o mně: Že ten, kterýž se nám někdy protivil, již nyní káže víru, kterouž někdy hubil.

24 A slavili ve mně Boha.