1 Or, Sara vécut cent vingt-sept ans; ce sont là les années de la vie de Sara.

2 Et Sara mourut à Kirjath-Arba, qui est Hébron, dans le pays de Canaan. Et Abraham vint pour mener deuil sur Sara, et pour la pleurer.

3 Puis Abraham se leva de devant son mort et parla aux enfants de Heth, en disant:

4 Je suis un étranger et un hôte chez vous; donnez-moi la propriété d'une sépulture chez vous, afin que j'enterre mon mort et que je l'ôte de devant moi.

5 Et les enfants de Heth répondirent à Abraham, en lui disant:

6 Écoute-nous, mon seigneur; tu es un prince de Dieu au milieu de nous; enterre ton mort dans le meilleur de nos tombeaux. Nul de nous ne te refusera son tombeau pour enterrer ton mort.

7 Alors Abraham se leva et se prosterna devant le peuple du pays, devant les enfants de Heth.

8 Et il leur dit: S'il vous plaît que j'enterre mon mort et que je l'ôte de devant moi, écoutez-moi, et intercédez pour moi auprès d'Ephron, fils de Tsohar,

9 Afin qu'il me donne sa caverne de Macpéla, qui est à l'extrémité de son champ; qu'il me la cède pour sa pleine valeur, en propriété sépulcrale au milieu de vous.

10 Or Ephron était assis parmi les enfants de Heth. Et Ephron, le Héthien, répondit à Abraham devant les enfants de Heth qui écoutaient, devant tous ceux qui entraient par la porte de sa ville, et dit:

11 Non, mon seigneur, écoute-moi: Je te donne le champ, je te donne aussi la caverne qui y est; je te la donne en présence des enfants de mon peuple; enterre ton mort.

12 Et Abraham se prosterna devant le peuple du pays;

13 Et il parla à Ephron, devant le peuple du pays qui écoutait, et dit: Cependant, écoute-moi, je te prie; je donne l'argent du champ; reçois-le de moi et j'y enterrerai mon mort.

14 Et Ephron répondit à Abraham, en lui disant:

15 Mon seigneur, écoute-moi: une terre de quatre cents sicles d'argent, entre moi et toi, qu'est-ce que cela? Enterre donc ton mort.

16 Et Abraham entendit Ephron, et Abraham pesa à Ephron l'argent qu'il avait dit, en présence des enfants de Heth, quatre cents sicles d'argent ayant cours chez le marchand.

17 Et le champ d'Ephron, qui était à Macpéla, devant Mamré, le champ, la caverne qui y était, et tous les arbres qui étaient dans le champ et dans tous ses confins tout autour,

18 Furent assurés en propriété à Abraham, en présence des enfants de Heth, devant tous ceux qui entraient par la porte de sa ville.

19 Et, après cela, Abraham enterra Sara sa femme dans la caverne du champ de Macpéla, en face de Mamré, qui est Hébron, au pays de Canaan.

20 Et le champ, et la caverne qui y est, furent assurés par les Héthiens à Abraham en propriété sépulcrale.

1 Živa pak byla Sára sto a sedmmecítma let; ta jsou léta života Sáry.

2 A umřela v městě Arbe, kteréž slove Hebron, v zemi Kananejské. I přišel Abraham, aby kvílil nad Sárou, a plakal jí.

3 Potom vstav Abraham od mrtvého svého, mluvil k synům Het, řka:

4 Hostem a příchozím jsem u vás; dejte mi místo ku pohřbu u vás, abych pochoval mrtvého svého od tváři své.

5 A odpovídajíce synové Het Abrahamovi, řekli jemu:

6 Slyš nás, pane milý! Kníže Boží jsi u prostřed nás, v nejpřednějších hrobích našich pochovej mrtvého svého; žádný z nás hrobu svého nebude zbraňovati tobě, abys neměl pochovati v něm mrtvého svého.

7 Abraham pak vstav, poklonil se lidu země té, totiž synům Het.

8 A mluvil s nimi, řka: Jestliže se vám líbí, abych pochoval mrtvého svého od tváři své, slyšte mne, a přimluvte se za mne k Efronovi synu Sohar,

9 Ať mi dá jeskyni Machpelah, kterouž má na konci pole svého; za slušné peníze ať mi ji dá u prostřed vás, k dědičnému pohřbu.

10 (Ten pak Efron seděl u prostřed synů Het.) Tedy odpověděl Efron Hetejský Abrahamovi při přítomnosti synů Het, přede všemi, kteříž vcházejí do brány města jeho, řka:

11 Nikoli, pane můj, ale slyš mne: Pole to dávám tobě, dávámť také i jeskyni, kteráž na něm jest; před očima synů lidu svého dávám ji tobě; pochovejž mrtvého svého.

12 Tedy poklonil se Abraham před lidem země té,

13 A mluvil k Efronovi v přítomnosti lidu země, řka: A však jestliže ty jsi ten, prosím, vyslyš mne! Dámť stříbro za pole, vezmi je ode mne, a pochovám mrtvého svého tam.

14 A odpovídaje Efron Abrahamovi, řekl jemu:

15 Můj pane, poslechni mne: Země ta za čtyři sta lotů stříbrných jest; ale mezi mnou a tebou co jest o to? Mrtvého svého pochovej.

16 I uposlechl Abraham Efrona, a odvážil mu stříbra, jakž oznámil při přítomnosti synů Het, čtyři sta lotů stříbrných, běžných mezi kupci.

17 A odvedeno jest pole Efronovo, kteréž bylo v Machpelah, proti Mamre, pole a jeskyně na něm, a všecko stromoví, což ho na tom poli i na všech mezech jeho vůkol,

18 Abrahamovi v držení, před očima synů Het, a všech, kteříž vcházejí do brány města toho.

19 A potom pochoval Abraham Sáru,manželku svou, v jeskyni pole Machpelah, proti Mamre, (to slove Hebron), v zemi Kananejské.

20 Protož odevzdáno jest pole to i jeskyně, kteráž byla na něm, Abrahamovi k dědičnému pohřbu od synů Het.