1 Pilate fit donc prendre Jésus, et le fit fouetter.
2 Et les soldats ayant tressé une couronne d'épines, la lui mirent sur la tête, et le vêtirent d'un manteau de pourpre.
3 Et ils lui disaient: Roi des Juifs, nous te saluons; et ils lui donnaient des soufflets.
4 Pilate sortit de nouveau et leur dit: Voici, je vous l'amène dehors, afin que vous sachiez que je ne trouve aucun crime en lui.
5 Jésus sortit donc, portant la couronne d'épines, et le manteau de pourpre. Et il leur dit: Voici l'Homme.
6 Mais quand les principaux sacrificateurs et les officiers le virent, ils s'écrièrent: Crucifie-le, crucifie-le! Pilate leur dit: Prenez-le vous-mêmes et crucifiez-le; car je ne trouve aucun crime en lui.
7 Les Juifs lui répondirent: Nous avons une loi, et selon notre loi il doit mourir, parce qu'il s'est fait Fils de Dieu.
8 Pilate entendant cette parole, eut encore plus de crainte.
9 Il rentra donc dans le prétoire, et il dit à Jésus: D'où es-tu? Mais Jésus ne lui fit aucune réponse.
10 Alors Pilate lui dit: Tu ne me dis rien? Ne sais-tu pas que j'ai le pouvoir de te faire crucifier, et le pouvoir de te délivrer?
11 Jésus lui répondit: Tu n'aurais aucun pouvoir sur moi, s'il ne t'avait été donné d'en haut; c'est pourquoi celui qui m'a livré à toi est coupable d'un plus grand péché.
12 Dès lors Pilate cherchait à le délivrer; mais les Juifs criaient: Si tu délivres cet homme, tu n'es pas ami de César, car quiconque se fait roi se déclare contre César.
13 Pilate entendant cette parole, mena Jésus dehors, et s'assit sur son tribunal, au lieu appelé le Pavé, en hébreu Gabbatha.
14 Or, c'était la préparation de Pâque, et environ la sixième heure; et il dit aux Juifs: Voilà votre Roi.
15 Mais ils s'écrièrent: Ôte-le, ôte-le, crucifie-le! Pilate leur dit: Crucifierai-je votre Roi? Les principaux sacrificateurs répondirent: Nous n'avons point d'autre roi que César.
16 Alors il le leur livra pour être crucifié. Ils le prirent donc et l'emmenèrent.
17 Et Jésus, portant sa croix, vint au lieu appelé le Crâne, qui se dit en hébreu Golgotha;
18 Où ils le crucifièrent, et deux autres avec lui, d'un côté, et de l'autre, et Jésus au milieu.
19 Pilate fit aussi un écriteau et le plaça sur la croix; et on y avait écrit: JÉSUS DE NAZARETH, ROI DES JUIFS.
20 Plusieurs donc des Juifs lurent cet écriteau, parce que le lieu où Jésus était crucifié, était près de la ville; et qu'il était écrit en hébreu, en grec et en latin.
21 Et les principaux sacrificateurs des Juifs dirent à Pilate: N'écris pas: Le Roi des Juifs; mais qu'il a dit: JE SUIS le roi des Juifs.
22 Pilate répondit: Ce que j'ai écrit, je l'ai écrit.
23 Après que les soldats eurent crucifié Jésus, ils prirent ses habits, et ils en firent quatre parts, une part pour chaque soldat; ils prirent aussi la robe; mais la robe était sans couture, d'un seul tissu, depuis le haut.
24 Ils dirent donc entre eux: Ne la partageons pas, mais tirons au sort à qui l'aura; afin que fût accomplie cette parole de l'Écriture: Ils se sont partagés mes vêtements, et ils ont tiré au sort ma robe. Ainsi firent les soldats.
25 Or, la mère de Jésus, et la sœur de sa mère, Marie, femme de Cléopas, et Marie de Magdala, se tenaient près de la croix de Jésus.
26 Jésus donc, voyant sa mère et près d'elle le disciple qu'il aimait, dit à sa mère: Femme, voilà ton fils.
27 Puis il dit au disciple: Voilà ta mère. Et dès cette heure, le disciple la prit chez lui.
28 Après cela, Jésus, voyant que tout était accompli, dit, afin que l'Écriture fût accomplie: J'ai soif. Or il y avait là un vase plein de vinaigre.
29 Ils emplirent donc de vinaigre une éponge, et l'ayant mise autour d'une tige d'hysope, ils la lui présentèrent à la bouche.
30 Et quand Jésus eut pris le vinaigre, il dit: Tout est accompli. Et ayant baissé la tête, il rendit l'esprit.
31 Or, les Juifs, de peur que les corps ne demeurassent sur la croix le jour du sabbat annuel, car c'était la préparation, et ce sabbat annuel était un grand jour juste avant le sabbat hebdomadaire, demandèrent à Pilate qu'on rompît les jambes aux crucifiés, et qu'on les enlevât.
32 Les soldats vinrent donc et rompirent les jambes au premier, puis à l'autre qui était crucifié avec lui.
33 Mais lorsqu'ils vinrent à Jésus, voyant qu'il était déjà mort, ils ne lui rompirent point les jambes.
34 Toutefois un des soldats lui perça le côté avec une lance, et aussitôt il en sortit du sang et de l'eau.
35 Et celui qui l'a vu en a rendu témoignage , et son témoignage est véritable, et il sait qu'il dit vrai, afin que vous croyiez.
36 Or, cela arriva, afin que l'Écriture fût accomplie: Ses os ne seront pas rompus.
37 Et ailleurs l'Écriture dit encore: Ils verront celui qu'ils ont percé.
38 Après cela, Joseph d'Arimathée, qui était disciple de Jésus, mais en secret par crainte des Juifs, demanda à Pilate de pouvoir ôter le corps de Jésus, et Pilate le lui permit. Il vint donc et ôta le corps de Jésus.
39 Nicodème, qui au commencement était allé de nuit vers Jésus, vint aussi, apportant environ cent livres d'un mélange de myrrhe et d'aloès.
40 Ils prirent donc le corps de Jésus, et l'enveloppèrent de bandes, avec les aromates, comme les Juifs ont coutume d'ensevelir.
41 Or, il y avait un jardin dans le lieu où il avait été crucifié; et dans le jardin un sépulcre neuf, où personne encore n'avait été mis.
42 Ils y mirent donc Jésus, à cause de la préparation des Juifs, et parce que le sépulcre était proche.
1 Tedy vzal Pilát Ježíše, a zbičoval jej.
2 A žoldnéři zpletše korunu z trní, vstavili na hlavu jeho, a pláštěm šarlatovým přioděli jej.
3 A říkali: Zdráv buď, Králi Židovský. A dávali jemu poličky.
4 I vyšel opět ven Pilát, a řekl jim: Aj, vyvedu jej vám ven, abyste poznali, žeť na něm žádné viny nenalézám.
5 Tedy vyšel Ježíš ven, nesa trnovou korunu a plášť šarlatový. I řekl jim Pilát: Aj, člověk.
6 A jakž jej uzřeli přední kněží a služebníci jejich, zkřikli řkouce: Ukřižuj, ukřižuj ho. Dí jim Pilát: Vezmětež vy jej a ukřižujte, nebo já na něm viny nenalézám.
7 Odpověděli jemu Židé: My Zákon máme, a podle Zákona našeho máť umříti, nebo Synem Božím se činil.
8 A když Pilát uslyšel tuto řeč, více se obával.
9 I všel do radného domu zase, a řekl Ježíšovi: Odkud jsi ty? Ale Ježíš nedal jemu odpovědi.
10 Tedy řekl jemu Pilát: Nemluvíš se mnou? Nevíš-liž, že mám moc ukřižovati tě a moc mám propustiti tebe?
11 Odpověděl Ježíš: Neměl bys nade mnou moci nižádné, byť nebylo dáno s hůry; protož, kdoť jest mne tobě vydal, většíť hřích má.
12 Od té chvíle hledal Pilát propustiti ho. Ale Židé volali řkouce: Propustíš-li tohoto, nejsi přítel císařův; nebo každý, kdož se králem činí, protiví se císaři.
13 Tedy Pilát uslyšev tu řeč, vyvedl ven Ježíše, a sedl na soudné stolici na místě, kteréž slove Litostrotos, a Židovsky Gabbata.
14 A byl den připravování před velikonocí, okolo šesté hodiny. I řekl Židům: Aj, král váš.
15 Oni pak zkřikli: Vezmi, vezmi a ukřižuj jej. Řekl jim Pilát: Krále vašeho ukřižuji? Odpověděli přední kněží: Nemámeť krále, než císaře.
16 Tedy vydal jim ho, aby byl ukřižován. I pojali Ježíše a vedli jej ven.
17 A on nesa kříž svůj, šel až na místo, kteréž slove popravné, a Židovsky Golgota.
18 Kdežto ukřižovali ho, a s ním jiné dva s obou stran, a v prostředku Ježíše.
19 Napsal pak i nápis Pilát, a vstavil na kříž. A bylo napsáno: Ježíš Nazaretský, Král Židovský.
20 Ten pak nápis mnozí z Židů čtli; nebo blízko města bylo to místo, kdež ukřižován byl Ježíš. A bylo psáno Židovsky, Řecky a Latině.
21 Tedy přední kněží Židovští řekli Pilátovi: Nepiš: Král Židovský, ale že on řekl: Král Židovský jsem.
22 Odpověděl Pilát: Co jsem psal, psal jsem.
23 Žoldnéři pak, když Ježíše ukřižovali, vzali roucha jeho, a učinili čtyři díly, každému rytíři díl jeden, vzali také i sukni, kterážto sukně byla nesšívaná, ale odvrchu všecka naskrze setkaná.
24 I řekli mezi sebou: Neroztrhujme jí, ale losujme o ni, čí bude. Aby se naplnilo písmo, řkoucí: Rozdělili sobě roucho mé, a o můj oděv metali los. A žoldnéři zajisté tak učinili.
25 Stály pak blízko kříže Ježíšova matka jeho a sestra matky jeho, Maria, manželka Kleofášova, a Maria Magdaléna.
26 Tedy Ježíš uzřev matku a učedlníka tu stojícího, kteréhož miloval, řekl k matce své: Ženo, aj, syn tvůj.
27 Potom řekl učedlníkovi: Aj, matka tvá. A od té hodiny přijal ji učedlník ten k sobě.
28 Potom věda Ježíš, že již všecko jiné dokonáno jest, aby se naplnilo písmo, řekl: Žízním.
29 Byla pak tu postavena nádoba plná octa. Tedy oni naplnili houbu octem, a obloživše yzopem, podali k ústům jeho.
30 A když okusil Ježíš octa, řekl: Dokonánoť jest. A nakloniv hlavy, ducha Otci poručil.
31 Židé pak, aby nezůstala na kříži těla na sobotu, poněvadž byl den připravování, (byl zajisté veliký ten den sobotní,) prosili Piláta, aby zlámáni byli hnátové jejich a aby byli složeni.
32 I přišli žoldnéři, a prvnímu zajisté zlámali hnáty, i druhému, kterýž ukřižován byl s ním.
33 Ale k Ježíšovi přišedše, jakž uzřeli jej již mrtvého, nelámali hnátů jeho.
34 Ale jeden z žoldnéřů bok jeho kopím otevřel, a hned vyšla krev a voda.
35 A ten, jenž viděl, svědectví vydal, a pravé jest svědectví jeho; onť ví, že pravé věci praví, abyste i vy věřili.
36 Stalo se pak to, aby se naplnilo Písmo: Kost jeho žádná nebude zlámána.
37 A opět jiné Písmo dí: Uzříť, v koho jsou bodli.
38 Potom pak prosil Piláta Jozef z Arimatie, (kterýž byl učedlník Ježíšův, ale tajný, pro strach Židovský,) aby sňal tělo Ježíšovo. I dopustil Pilát. A on přišed, i sňal tělo Ježíšovo.
39 Přišel pak i Nikodém, (kterýž byl prve přišel k Ježíšovi v noci,) nesa smíšení mirry a aloes okolo sta liber.
40 Tedy vzali tělo Ježíšovo, a obvinuli je prostěradly s vonnými věcmi, jakž obyčej jest Židům se pochovávati.
41 A byla na tom místě, kdež ukřižován byl, zahrada, a v zahradě hrob nový, v němžto ještě žádný nebyl pochován.
42 Protož tu pro den připravování Židovský, že blízko byl hrob, položili Ježíše.