1 L'Éternel adressa la parole à Job, et dit:

2 Le censeur contestera-t-il avec le Tout-Puissant? L'accusateur de Dieu répondra-t-il à cela?

3 Alors Job répondit à l'Éternel et dit:

4 Je suis trop peu de chose; que te répondrais-je? Je mets ma main sur ma bouche.

5 J'ai parlé une fois, et je ne répondrai plus. J'ai parlé deux fois, et je n'y retournerai plus.

6 Et l'Éternel répondit à Job du sein de la tempête, et dit:

7 Ceins tes reins, comme un vaillant homme; je t'interrogerai, et tu m'instruiras.

8 Est-ce que tu voudrais anéantir ma justice? me condamner pour te justifier?

9 As-tu un bras comme celui de Dieu; tonnes-tu de la voix, comme lui?

10 Pare-toi donc de magnificence et de grandeur; et revêts-toi de majesté et de gloire.

11 Répands les fureurs de ta colère, d'un regard humilie tous les orgueilleux;

12 D'un regard abaisse tous les orgueilleux, et écrase les méchants sur place.

13 Cache-les tous ensemble dans la poussière, et enferme leurs visages dans les ténèbres.

14 Alors, moi aussi, je te louerai, car ta main t'aura aidé.

15 Vois donc le Béhémoth (Dinosaure), que j'ai fait aussi bien que toi; il mange l'herbe comme le bœuf;

16 Vois donc: sa force est dans ses flancs, et sa vigueur dans les muscles de son ventre.

17 Il remue sa queue semblable au cèdre; les tendons de ses hanches sont entrelacés.

18 Ses os sont des tubes d'airain, ses membres sont comme des barres de fer.

19 C'est le chef-d'œuvre de Dieu, son créateur lui a donné son épée.

20 Les montagnes portent pour lui leur herbe; là se jouent toutes les bêtes des champs.

21 Il se couche sous les lotus, dans l'ombre des roseaux et dans le limon.

22 Les lotus le couvrent de leur ombre, et les saules du torrent l'environnent.

23 Vois, le fleuve déborde avec violence, il n'a point peur; il serait tranquille quand le Jourdain monterait à sa gueule.

24 Qu'on le prenne à force ouverte! Ou qu'à l'aide de filets on lui perce le nez!

1 Ještě odpovídaje Hospodin z vichru Jobovi, i řekl:

2 Přepaš nyní jako muž bedra svá, a nač se tebe tázati budu, oznam mi.

3 Zdaliž pak i soud můj zrušiti chceš? Což mne odsoudíš, jen abys se sám ospravedlnil?

4 Čili máš rámě jako Bůh silný, a hlasem jako on hřímáš?

5 Ozdobiž se nyní vyvýšeností a důstojností, v slávu a okrasu oblec se.

6 Rozprostři prchlivost hněvu svého, a pohleď na všelikého pyšného, a sniž ho.

7 Pohleď, pravím, na všelikého pyšného, a sehni jej, anobrž setři bezbožné na místě jejich.

8 Skrej je v prachu spolu, tvář jejich zavěž v skrytě.

9 A tak i já budu tě oslavovati, že tě zachovává pravice tvá.

10 Aj, hle slon, jejž jsem jako i tebe učinil, trávu jí jako vůl.

11 Aj, hle moc jeho v bedrách jeho, a síla jeho v pupku břicha jeho.

12 Jak chce, ohání ocasem svým, ačkoli jest jako cedr; žily lůna jeho jako ratolesti jsou spletené.

13 Kosti jeho jako trouby měděné, hnátové jeho jako sochor železný.

14 Onť jest přední z účinků Boha silného, učinitel jeho sám na něj doložiti může meč svůj.

15 Hory zajisté přinášejí mu pastvu, a všecka zvěř polní hrá tam.

16 V stínu léhá, v soukromí mezi třtím a bahnem.

17 Dříví stín dávající stínem svým jej přikrývá, a vrbí potoční obkličuje jej.

18 Aj, zadržuje řeku tak, že nemůže pospíchati; tuší sobě, že požře Jordán v ústa svá.

19 Zdaž kdo před očima jeho polapí jej, aneb provazy protáhne chřípě jeho?

20 Vytáhneš-liž velryba udicí, aneb provazem pohříženým až k jazyku jeho?

21 Zdali dáš kroužek na chřípě jeho, aneb hákem probodneš čelist jeho?

22 Zdaž se obrátí k tobě s prosbami, aneb mluviti bude tobě lahodně?

23 Učiní-liž smlouvu s tebou? Přijmeš-liž jej za služebníka věčného?

24 Zdaž budeš s ním hráti jako s ptáčkem, aneb přivážeš jej dětem svým? [ (Job 40:25) Přistrojí-liž sobě hody z něho společníci, a rozdělí-liž jej mezi kupce? ] [ (Job 40:26) Zdaž naplníš háky kůži jeho, a vidlicemi rybářskými hlavu jeho? ] [ (Job 40:27) Vztáhni jen na něj ruku svou, a neučiníš zmínky o boji. ] [ (Job 40:28) Aj, naděje o polapení jeho mylná jest. Zdaž i k spatření jeho člověk nebývá poražen? ]