1 Toute femme sage bâtit sa maison; mais la folle la renverse de ses mains.

2 Celui qui marche dans la droiture, révère l'Éternel; mais celui dont les voies sont perverses, le méprise.

3 La bouche de l'insensé est une verge pour son orgueil; mais les lèvres des sages les gardent.

4 Où il n'y a point de bœuf, la grange est vide; mais la force du bœuf fait abonder le revenu.

5 Le témoin fidèle ne ment jamais; mais le faux témoin avance des faussetés.

6 Le moqueur cherche la sagesse et ne la trouve point; mais la science est aisée à trouver pour un homme entendu.

7 Éloigne-toi de l'homme insensé, puisque tu ne connais pas en lui de paroles sages.

8 La sagesse d'un homme habile est de prendre garde à sa voie; mais la folie des insensés, c'est la fraude.

9 Les insensés se raillent du péché; mais la bienveillance est parmi les hommes droits.

10 Le cœur de chacun sent l'amertume de son âme; et un autre n'aura point de part à sa joie.

11 La maison des méchants sera détruite; mais la tente des hommes droits fleurira.

12 Il y a telle voie qui semble droite à l'homme, mais dont l'issue est la voie de la mort.

13 Même en riant le cœur sera triste; et la joie finit par l'ennui.

14 Celui qui a le cœur pervers, sera rassasié de ses voies; mais l'homme de bien se rassasie de ce qui est en lui-même.

15 Un homme simple croit tout ce qu'on dit; mais l'homme bien avisé considère ses pas.

16 Le sage craint, et il évite le mal; mais l'insensé est arrogant et plein de sécurité.

17 L'homme emporté fait des folies; et l'homme rusé est haï.

18 Les imprudents possèdent la folie; mais les bien avisés sont couronnés de science.

19 Les méchants seront humiliés devant les bons, et les impies seront aux portes du juste.

20 Le pauvre est haï, même de son ami; mais les amis du riche sont en grand nombre.

21 Celui qui méprise son prochain, s'égare; mais celui qui a pitié des affligés, est heureux.

22 Ceux qui machinent du mal, ne se fourvoient-ils pas? Mais la miséricorde et la vérité seront pour ceux qui procurent le bien.

23 En tout travail il y a quelque profit; mais les vains discours ne tournent qu'à disette.

24 La richesse est une couronne pour le sage; mais la folie des insensés est toujours folie.

25 Le témoin fidèle délivre les âmes; mais celui qui prononce des mensonges, n'est que tromperie.

26 Il y a une ferme assurance dans la crainte de l'Éternel; et il y aura une sûre retraite pour les enfants de celui qui le craint.

27 La crainte de l'Éternel est une source de vie, pour détourner des pièges de la mort.

28 Dans la multitude du peuple est la gloire d'un roi; mais quand le peuple manque, c'est la ruine du prince.

29 Celui qui est lent à la colère est d'un grand sens; mais celui qui est prompt à se courroucer, étale sa folie.

30 Un cœur tranquille est la vie du corps; mais l'envie est la carie des os.

31 Celui qui fait tort au pauvre, déshonore celui qui l'a fait; mais celui-là l'honore qui a pitié du nécessiteux.

32 Dans le malheur, le méchant est renversé; mais le juste reste en assurance, même dans la mort.

33 La sagesse repose dans le cœur de l'homme entendu; elle est même reconnue au milieu des insensés.

34 La justice élève une nation; mais le péché est la honte des peuples.

35 La faveur du roi est pour le serviteur prudent; mais il aura de l'indignation contre celui qui lui fait honte.

1 Moudrá žena vzdělává dům svůj, bláznice pak rukama svýma boří jej.

2 Kdo chodí v upřímnosti své, bojí se Hospodina, ale převrácený v cestách svých pohrdá jím.

3 V ústech blázna jest hůl pýchy, rtové pak moudrých ostříhají jich.

4 Když není volů, prázdné jsou jesle, ale hojná úroda jest v síle volů.

5 Svědek věrný neklamá, ale svědek falešný mluví lež.

6 Hledá posměvač moudrosti, a nenalézá, rozumnému pak umění snadné jest.

7 Odejdi od muže bláznivého, když neseznáš při něm rtů umění.

8 Moudrost opatrného jest, aby rozuměl cestě své, bláznovství pak bláznů ke lsti.

9 Blázen přikrývá hřích, ale mezi upřímými dobrá vůle.

10 Srdce ví o hořkosti duše své, a k veselí jeho nepřimísí se cizí.

11 Dům bezbožných vyhlazen bude, ale stánek upřímých zkvetne.

12 Cesta zdá se přímá člověku, a však dokonání její jest cesta k smrti.

13 Také i v smíchu bolí srdce, a cíl veselí jest zámutek.

14 Cestami svými nasytí se převrácený srdcem, ale muž dobrý štítí se jeho.

15 Hloupý věří každému slovu, ale opatrný šetří kroku svého.

16 Moudrý bojí se a odstupuje od zlého, ale blázen dotře a smělý jest.

17 Náhlý se dopouští bláznovství, a muž myšlení zlých v nenávisti bývá.

18 Dědičně vládnou hlupci bláznovstvím, ale opatrní bývají korunováni uměním.

19 Sklánějí se zlí před dobrými, a bezbožní u bran spravedlivého.

20 Také i příteli svému v nenávisti bývá chudý, ale milovníci bohatého mnozí jsou.

21 Pohrdá bližním svým hříšník, ale kdož se slitovává nad chudými, blahoslavený jest.

22 Zajisté žeť bloudí, kteříž ukládají zlé; ale milosrdenství a pravda těm, kteříž smýšlejí dobré.

23 Všeliké práce bývá zisk, ale slovo rtů jest jen k nouzi.

24 Koruna moudrých jest bohatství jejich, bláznovství pak bláznivých bláznovstvím.

25 Vysvobozuje duše svědek pravdomluvný, ale lstivý mluví lež.

26 V bázni Hospodinově jestiť doufání silné, kterýž synům svým útočištěm bude.

27 Bázeň Hospodinova jest pramen života, k vyhýbání se osídlům smrti.

28 Ve množství lidu jest sláva krále, ale v nedostatku lidu zahynutí vůdce.

29 Zpozdilý k hněvu hojně má rozumu,ale náhlý pronáší bláznovství.

30 Život těla jest srdce zdravé, ale hnis v kostech jest závist.

31 Kdo utiská chudého, útržku činí Učiniteli jeho; ale ctí jej, kdož se slitovává nad chudým.

32 Pro zlost svou odstrčen bývá bezbožný, ale naději má i při smrti své spravedlivý.

33 V srdci rozumného odpočívá moudrost, co pak jest u vnitřnosti bláznů, nezatají se.

34 Spravedlnost zvyšuje národ, ale hřích jest ku pohanění národům.

35 Laskav bývá král na služebníka rozumného, ale hněviv na toho, kterýž hanbu činí.