1 Les projets du cœur dépendent de l'homme; mais la réponse de la langue appartient à l'Éternel.
2 Toutes les voies de l'homme lui semblent pures; c'est l'Éternel qui pèse les esprits.
3 Remets tes affaires à l'Éternel, et tes desseins seront affermis.
4 L'Éternel a fait toutes choses en sorte qu'elles répondent l'une à l'autre, et même le méchant pour le jour de la calamité.
5 L'Éternel a en abomination tout homme hautain de cœur; tôt ou tard il ne demeurera point impuni.
6 L'iniquité sera expiée par la miséricorde et la vérité; et par la crainte de l'Éternel on se détourne du mal.
7 Quand l'Éternel prend plaisir aux voies d'un homme, il apaise envers lui même ses ennemis.
8 Peu, avec justice, vaut mieux que de grands revenus sans droit.
9 Le cœur de l'homme délibère sur sa conduite; mais l'Éternel dirige ses pas.
10 Des oracles sont sur les lèvres du roi, et sa bouche ne s'écarte point du droit.
11 La balance et le poids juste viennent de l'Éternel, et tous les poids du sachet sont son oeuvre.
12 Les rois doivent avoir horreur de faire le mal, car c'est la justice qui affermit le trône.
13 Les rois doivent prendre plaisir aux paroles justes, et aimer celui qui parle avec droiture.
14 La fureur du roi est un messager de mort; mais l'homme sage l'apaise.
15 Le visage serein du roi donne la vie; et sa faveur est comme la nuée qui porte la pluie de l'arrière-saison.
16 Combien il vaut mieux acquérir de la sagesse que de l'or fin! Et combien il est plus excellent d'acquérir de la prudence que de l'argent!
17 Le chemin des hommes droits, c'est de se détourner du mal; celui-là garde son âme qui prend garde à sa conduite.
18 L'orgueil va devant l'écrasement, et la fierté d'esprit devant la ruine.
19 Il vaut mieux être humble avec les débonnaires, que de partager le butin avec les orgueilleux.
20 Celui qui prend garde à la Parole, trouvera le bien; et celui qui se confie en l'Éternel, sera heureux.
21 On appellera intelligent celui qui a un cœur sage; et la douceur des paroles augmente la science.
22 La prudence est à ceux qui la possèdent une source de vie; mais le châtiment des insensés, c'est leur folie.
23 Le cœur sage conduit prudemment sa bouche, et ajoute la science à ses lèvres.
24 Les paroles agréables sont des rayons de miel, une douceur à l'âme, et la santé aux os.
25 Il y a telle voie qui semble droite à l'homme, mais dont l'issue est la voie de la mort.
26 La faim de celui qui travaille, travaille pour lui, parce que sa bouche l'y contraint.
27 L'homme méchant se creuse le mal, et il y a comme un feu brûlant sur ses lèvres.
28 L'homme pervers sème des querelles, et le rapporteur divise les meilleurs amis.
29 L'homme violent entraîne son compagnon, et le fait marcher dans une voie qui n'est pas bonne.
30 Celui qui ferme les yeux pour méditer le mal, celui qui serre les lèvres, a déjà accompli le crime.
31 Les cheveux blancs sont une couronne d'honneur; c'est dans la voie de la justice qu'elle se trouve.
32 Celui qui est lent à la colère vaut mieux que l'homme vaillant; et celui qui est maître de son cœur, que celui qui prend des villes.
33 On jette le sort dans le pan de la robe; mais tout ce qui en résulte vient de l'Éternel.
1 Při člověku bývá spořádání myšlení, ale od Hospodina jest řeč jazyka.
2 Všecky cesty člověka čisté se jemu zdají, ale kterýž zpytuje duchy, Hospodin jest.
3 Uval na Hospodina činy své, a budou upevněna předsevzetí tvá.
4 Hospodin všecko učinil pro sebe samého, také i bezbožného ke dni zlému.
5 Ohavností jest Hospodinu každý pyšného srdce; by sobě na pomoc i jiné přivzal, neujde pomsty.
6 Milosrdenstvím a pravdou očištěna bývá nepravost, a v bázni Hospodinově uchází se zlého.
7 Když se líbí Hospodinu cesty člověka, také i nepřátely jeho spokojuje k němu.
8 Lepší jest maličko s spravedlností, než množství důchodů nespravedlivých.
9 Srdce člověka přemýšlí o cestě své, ale Hospodin spravuje kroky jeho.
10 Rozhodnutí jest ve rtech královských, v soudu neuchylují se ústa jeho.
11 Váha a závaží jsou úsudek Hospodinův, a všecka závaží v pytlíku jeho nařízení.
12 Ohavností jest králům činiti bezbožně; nebo spravedlností upevňován bývá trůn.
13 Rtové spravedliví líbezní jsou králům, a ty, kteříž upřímě mluví, milují.
14 Rozhněvání královo jistý posel smrti, ale muž moudrý ukrotí je.
15 V jasné tváři královské jest život, a přívětivost jeho jako oblak s deštěm jarním.
16 Mnohem lépe jest nabyti moudrosti než zlata nejčistšího, a nabyti rozumnosti lépe než stříbra.
17 Cesta upřímých jest odstoupiti od zlého; ostříhá duše své ten, kdož ostříhá cesty své.
18 Před setřením bývá pýcha, a před pádem pozdvižení ducha.
19 Lépe jest poníženého duchu býti s pokornými, než děliti kořist s pyšnými.
20 Ten, kdož pozoruje slova, nalézá dobré; a kdož doufá v Hospodina, blahoslavený jest.
21 Ten, kdož jest moudrého srdce, slove rozumný, a sladkost rtů přidává naučení.
22 Rozumnost těm, kdož ji mají, jest pramen života, ale umění bláznů jest bláznovství.
23 Srdce moudrého rozumně spravuje ústa svá, tak že rty svými přidává naučení.
24 Plást medu jsou řeči utěšené, sladkost duši, a lékařství kostem.
25 Cesta zdá se přímá člověku, ale dokonání její jistá cesta smrti.
26 Člověk pracovitý pracuje sobě, nebo ponoukají ho ústa jeho.
27 Muž nešlechetný vykopává zlé, v jehožto rtech jako oheň spalující.
28 Muž převrácený rozsívá sváry, a klevetník rozlučuje přátely.
29 Muž ukrutný přeluzuje bližního svého, a uvodí jej na cestu nedobrou.
30 Zamhuřuje oči své, smýšleje věci převrácené, a zmítaje pysky svými, vykonává zlé.
31 Koruna ozdobná jsou šediny na cestě spravedlnosti se nalézající.
32 Lepší jest zpozdilý k hněvu než silný rek, a kdož panuje nad myslí svou nežli ten, kterýž dobyl města.
33 Do klínu umítán bývá los, ale od Hospodina všecko řízení jeho.