1 Mon fils, si tu as cautionné ton prochain, si tu as répondu pour quelqu'un,

2 Tu es enlacé par les paroles de ta bouche; tu es pris par les paroles de ta bouche.

3 Mon fils, fais promptement ceci: dégage-toi; puisque tu es tombé entre les mains de ton prochain, va, prosterne-toi, et supplie ton prochain.

4 Ne donne point de sommeil à tes yeux, ni de repos à tes paupières;

5 Dégage-toi comme le daim de la main du chasseur, et comme l'oiseau de la main de l'oiseleur.

6 Paresseux, va vers la fourmi, regarde ses voies, et deviens sage.

7 Elle n'a ni chef, ni surveillant, ni maître,

8 Elle prépare sa nourriture en été, et amasse durant la moisson de quoi manger.

9 Paresseux, jusques à quand seras-tu couché? Quand te lèveras-tu de ton sommeil?

10 Un peu dormir, un peu sommeiller, un peu croiser les mains pour se reposer;

11 Et la pauvreté viendra comme un voyageur, et la disette comme un homme armé.

12 Le méchant homme, l'homme inique va avec une bouche perverse.

13 Il fait signe de ses yeux, il parle de ses pieds, il donne à entendre de ses doigts.

14 La perversité est dans son cœur, il machine du mal en tout temps, il fait naître des querelles.

15 C'est pourquoi sa ruine viendra tout d'un coup; il sera subitement brisé, il n'y aura point de guérison.

16 Il y a six choses que hait l'Éternel, même sept qui lui sont en abomination:

17 Les yeux hautains, la langue fausse, les mains qui répandent le sang innocent,

18 Le coeur qui forme de mauvais desseins, les pieds qui se hâtent pour courir au mal,

19 Le faux témoin qui prononce des mensonges, et celui qui sème des querelles entre les frères.

20 Mon fils, garde le commandement de ton père, et n'abandonne point l'enseignement de ta mère.

21 Tiens-les continuellement liés sur ton cœur, et attache-les à ton cou.

22 Quand tu marcheras, ils te conduiront; quand tu te coucheras, ils te garderont; quand tu te réveilleras, ils te parleront.

23 Car le commandement est une lampe, l'enseignement est une lumière, et les corrections propres à instruire sont le chemin de la vie.

24 Pour te garder de la femme corrompue, et de la langue flatteuse d'une étrangère,

25 Ne convoite point sa beauté dans ton cœur, et ne te laisse pas prendre par ses yeux.

26 Car pour l'amour de la femme débauchée on est réduit à un morceau de pain, et la femme adultère chasse après l'âme précieuse de l'homme.

27 Quelqu'un peut-il prendre du feu dans son sein, sans que ses habits brûlent?

28 Quelqu'un marchera-t-il sur la braise, sans que ses pieds soient brûlés?

29 Il en est de même pour celui qui entre vers la femme de son prochain; quiconque la touchera ne sera point impuni.

30 On ne laisse pas impuni le voleur qui ne dérobe que pour se rassasier, quand il a faim;

31 Et s'il est surpris, il rendra sept fois autant, il donnera tout ce qu'il a dans sa maison.

32 Mais celui qui commet adultère avec une femme, est dépourvu de sens; celui qui veut se perdre fera cela.

33 Il trouvera des plaies et de l'ignominie, et son opprobre ne sera point effacé;

34 Car la jalousie du mari est une fureur, et il sera sans pitié au jour de la vengeance.

35 Il n'aura égard à aucune rançon, et n'acceptera rien, quand même tu multiplierais les présents.

1 Synu můj, slíbil-lis za přítele svého, podal-lis cizímu ruky své,

2 Zapleten jsi slovy úst svých, jat jsi řečmi úst svých.

3 Učiniž tedy toto, synu můj, a vyprosť se, poněvadžs se dostal v ruku přítele svého. Jdi, pokoř se, a probuď přítele svého.

4 Nedej usnouti očím svým, a zdřímati víčkám svým.

5 Vydři se jako srna z ruky, a jako pták z ruky čižebníka.

6 Jdi k mravenci, lenochu, shlédni cesty jeho, a nabuď moudrosti.

7 Kterýž nemaje vůdce, ani správce, ani pána,

8 Připravuje v létě pokrm svůj, shromažďuje ve žni potravu svou.

9 Dokudž lenochu ležeti budeš? Skoro-liž vstaneš ze sna svého?

10 Maličko pospíš, maličko zdřímeš, maličko složíš ruce, abys poležel,

11 V tom přijde jako pocestný chudoba tvá, a nouze tvá jako muž zbrojný.

12 Člověk nešlechetný, muž nepravý chodí v převrácenosti úst.

13 Mhourá očima svýma, mluví nohama svýma, ukazuje prsty svými.

14 Převrácenost všeliká jest v srdci jeho, smýšlí zlé všelikého času, sváry rozsívá.

15 A protož v náhle přijde bída jeho, rychle setřín bude, a nebudeť uléčení.

16 Těchto šesti věcí nenávidí Hospodin, a sedmá ohavností jest duši jeho:

17 Očí vysokých, jazyka lživého, a rukou vylévajících krev nevinnou,

18 Srdce, kteréž ukládá myšlení nepravá, noh kvapných běžeti ke zlému,

19 Svědka lživého, mluvícího lež, a toho, jenž rozsívá různice mezi bratřími.

20 Ostříhejž, synu můj, přikázaní otce svého, a neopouštěj naučení matky své.

21 Přivazuj je k srdci svému ustavičně, a k hrdlu svému je připínej.

22 Kamžkoli půjdeš, ono tě zprovodí, když spáti budeš, bude tě ostříhati, a když procítíš, bude s tebou rozmlouvati,

23 (Nebo přikázaní jest svíce, a naučení světlo, a cesta života jsou domlouvání vyučující),

24 Aby tě ostříhalo od ženy zlé, od úlisnosti jazyka ženy cizí.

25 Nežádejž krásy její v srdci svém, a nechať tě nejímá víčky svými.

26 Nebo příčinou ženy cizoložné zchudl bys až do kusu chleba, anobrž žena cizoložná drahou duši ulovuje.

27 Může-liž kdo skrýti oheň v klíně svém, aby roucho jeho se nepropálilo?

28 Může-liž kdo choditi po uhlí řeřavém, aby nohy jeho se neopálily?

29 Tak kdož vchází k ženě bližního svého, nebudeť bez viny, kdož by se jí koli dotkl.

30 Neuvozují potupy na zloděje, jestliže by ukradl, aby nasytil život svůj, když lační,

31 Ač postižen jsa, navracuje to sedmernásobně, vším statkem domu svého nahražuje:

32 Ale cizoložící s ženou blázen jest; kdož hubí duši svou, tenť to činí;

33 Trápení a lehkosti dochází, a útržka jeho nebývá shlazena.

34 Nebo zůřivý jest hněv muže, a neodpouštíť v den pomsty.

35 Neohlídá se na žádnou záplatu, aniž přijímá, by i množství darů dával.