1 Heureux ceux qui sont intègres dans leur voie, qui marchent selon la loi de l'Éternel!
2 Heureux ceux qui gardent ses témoignages et qui le cherchent de tout leur cœur;
3 Qui ne commettent point d'iniquité, mais qui marchent dans ses voies!
4 Tu as prescrit tes ordonnances pour qu'on les garde soigneusement.
5 Oh! que mes voies soient bien réglées, pour observer tes statuts.
6 Alors je ne rougirai point, en regardant tous tes commandements.
7 Je te célébrerai dans la droiture de mon cœur, quand j'aurai appris les ordonnances de ta justice.
8 Je veux garder tes statuts; ne m'abandonne pas entièrement!
9 Comment le jeune homme rendra-t-il pure sa voie? C'est en y prenant garde selon ta Parole.
10 Je te cherche de tout mon cœur; ne me laisse pas égarer loin de tes commandements!
11 J'ai serré ta Parole dans mon cœur, afin de ne pas pécher contre toi.
12 Béni sois-tu, ô Éternel! Enseigne-moi tes statuts.
13 Je raconte de mes lèvres tous les jugements de ta bouche.
14 Je me réjouis dans la voie de tes témoignages, comme si j'avais toutes les richesses du monde.
15 Je méditerai tes ordonnances, et je regarderai à tes sentiers.
16 Je prendrai plaisir à tes statuts, et je n'oublierai point tes paroles.
17 Fais ce bien à ton serviteur, que je vive et que je garde ta Parole.
18 Dessille mes yeux, afin que je voie les merveilles de ta loi.
19 Je suis étranger sur la terre; ne me cache pas tes commandements!
20 Mon âme est consumée de l'affection qu'elle a de tout temps pour tes lois.
21 Tu tances les orgueilleux maudits, qui s'écartent de tes ordonnances.
22 Ôte de dessus moi l'opprobre et le mépris, car je garde tes témoignages.
23 Les puissants mêmes se sont assis et ont parlé contre moi; mais ton serviteur médite tes statuts.
24 Aussi tes témoignages sont mes plaisirs et les gens de mon conseil.
25 Mon âme est attachée à la poussière; fais-moi revivre selon ta Parole!
26 Je t'ai raconté mes voies, et tu m'as répondu; enseigne-moi tes statuts.
27 Fais-moi connaître la voie de tes commandements, et je parlerai de tes merveilles.
28 Mon âme pleure de chagrin; relève-moi selon ta Parole!
29 Éloigne de moi la voie du mensonge, et accorde-moi la grâce d'observer ta loi.
30 J'ai choisi la voie de la vérité; j'ai mis tes jugements devant mes yeux.
31 Je me suis attaché à tes témoignages; Éternel, ne me rends pas confus!
32 Je courrai dans la voie de tes commandements, quand tu auras mis mon coeur au large.
33 Éternel, enseigne-moi la voie de tes statuts, et je la garderai jusqu'à la fin.
34 Donne-moi l'intelligence, et je garderai ta loi; je l'observerai de tout mon coeur.
35 Fais-moi marcher dans le sentier de tes commandements; car j'y prends plaisir.
36 Incline mon cœur vers tes témoignages, et non vers le gain.
37 Détourne mes yeux de regarder à la vanité; fais-moi revivre dans tes voies!
38 Ratifie à ton serviteur ta Parole, laquelle est pour ceux qui te craignent.
39 Détourne de moi l'opprobre que je crains; car tes ordonnances sont bonnes.
40 Voici, je soupire après tes commandements; fais-moi revivre par ta justice!
41 Que ta bonté vienne sur moi, ô Éternel! et ton salut, selon ta Parole!
42 Et j'aurai de quoi répondre à celui qui m'outrage; car je me confie en ta Parole.
43 N'ôte pas entièrement de ma bouche la parole de vérité; car je m'attends à tes jugements;
44 Et je garderai ta loi constamment, à toujours et à perpétuité.
45 Je marcherai au large, parce que j'ai recherché tes commandements.
46 Je parlerai de tes témoignages devant les rois, et je n'aurai point de honte.
47 Je ferai mes délices de tes commandements que j'aime.
48 J'élèverai mes mains vers tes commandements que j'aime, et je m'entretiendrai de tes statuts.
49 Souviens-toi de la parole donnée à ton serviteur, en laquelle tu m'as fait espérer.
50 C'est ici ma consolation dans mon affliction, que ta Parole me rend la vie.
51 Des orgueilleux me couvrent de railleries; mais je ne m'écarte point de ta loi.
52 Je me rappelle tes jugements d'autrefois, ô Éternel, et je me console.
53 L'indignation me saisit, à cause des méchants qui abandonnent ta loi.
54 Tes statuts sont le sujet de mes cantiques, dans la maison où j'habite en étranger.
55 La nuit, je me rappelle ton nom, ô Éternel; et je garde ta loi.
56 C'est ici mon partage, d'observer tes commandements.
57 Ma portion, ô Éternel, je l'ai dit, c'est de garder tes paroles.
58 Je t'ai supplié de tout mon cœur: aie pitié de moi selon ta Parole!
59 J'ai fait le compte de mes voies, et j'ai tourné mes pas vers tes témoignages.
60 Je me hâte, je ne diffère point d'observer tes commandements.
61 Les pièges des méchants m'ont environné; je n'ai point oublié ta loi.
62 Je me lève à minuit pour te louer, à cause des ordonnances de ta justice.
63 Je suis le compagnon de tous ceux qui te craignent, et qui gardent tes ordonnances.
64 Éternel, la terre est pleine de ta bonté; enseigne-moi tes statuts!
65 Éternel, tu as fait du bien à ton serviteur, selon ta Parole.
66 Enseigne-moi à avoir du sens et de l'intelligence; car j'ai cru à tes commandements.
67 Avant d'être affligé, je m'égarais: mais maintenant j'observe ta Parole.
68 Tu es bon et bienfaisant: enseigne-moi tes statuts.
69 Des orgueilleux ont forgé contre moi des faussetés; moi, je garderai tes ordonnances de tout mon cœur.
70 Leur cœur est épaissi comme de la graisse; moi, je trouve mes délices dans ta loi.
71 Il m'est bon d'avoir été affligé, afin que j'apprenne tes statuts.
72 La loi de ta bouche m'est plus précieuse que des milliers de pièces d'or et d'argent.
73 Tes mains m'ont fait et m'ont formé; rends-moi intelligent, et j'apprendrai tes commandements.
74 Ceux qui te craignent me verront et se réjouiront, car je m'attends à ta Parole.
75 Je sais, ô Éternel, que tes jugements ne sont que justice, et que tu m'as affligé selon ta fidélité.
76 Oh! que ta bonté me console, comme tu l'as promis à ton serviteur.
77 Que tes compassions viennent sur moi, et je vivrai; car ta loi fait mon plaisir.
78 Que les orgueilleux soient confus, qui m'oppriment sans sujet! Moi, je méditerai sur tes commandements.
79 Que ceux qui te craignent, reviennent à moi, et ceux qui connaissent tes témoignages!
80 Que mon cœur soit intègre dans tes statuts, afin que je ne sois pas confus!
81 Mon âme se consume après ton salut; je m'attends à ta Parole.
82 Mes yeux se consument après ta promesse; je dis: Quand me consoleras-tu?
83 Car je suis comme une outre dans la fumée; mais je n'oublie point tes statuts.
84 Combien dureront les jours de ton serviteur? Quand feras-tu justice de ceux qui me poursuivent?
85 Les orgueilleux m'ont creusé des fosses; ce qui n'est pas selon ta loi.
86 Tous tes commandements ne sont que fidélité; on me persécute sans cause; aide-moi!
87 Encore un peu, et ils me détruisaient sur la terre; mais je n'abandonne pas tes commandements.
88 Fais-moi revivre selon ta bonté, et je garderai la loi de ta bouche.
89 Ö Éternel, ta Parole subsiste à toujours dans les cieux.
90 Ta fidélité dure d'âge en âge; tu as fondé la terre, et elle demeure ferme.
91 Tout subsiste aujourd'hui selon tes ordonnances; car toutes choses te servent.
92 Si ta loi n'eût été mon plaisir, j'eusse alors péri dans mon affliction.
93 Je n'oublierai jamais tes commandements, car par eux tu m'as fait revivre.
94 Je suis à toi, sauve-moi; car j'ai recherché tes commandements.
95 Les méchants m'ont attendu pour me faire périr; mais je suis attentif à tes témoignages.
96 J'ai vu des bornes à tout ce qu'il y a de parfait; ton commandement est d'une immense étendue.
97 Oh! combien j'aime ta loi! C'est ce dont je m'entretiens tout le jour.
98 Tu me rends plus sage que mes ennemis par tes commandements; car ils sont toujours avec moi.
99 J'ai passé en prudence tous ceux qui m'avaient enseigné, parce que tes témoignages sont mon entretien.
100 Je suis plus entendu que les anciens, parce que j'ai gardé tes commandements.
101 J'ai détourné mes pas de tout mauvais chemin, afin d'observer ta Parole.
102 Je n'ai pas dévié de tes ordonnances; car c'est toi qui m'as enseigné.
103 Que ta Parole est douce à mon palais! Plus douce que le miel à ma bouche.
104 Tes ordonnances me rendent intelligent, c'est pourquoi je hais toute voie de mensonge.
105 Ta Parole est une lampe à mes pieds, et une lumière sur mon sentier.
106 J'ai juré, et je le tiendrai, d'observer les ordonnances de ta justice.
107 Je suis extrêmement affligé; Éternel, fais-moi revivre selon ta Parole!
108 Éternel, aie pour agréables les vœux que t'offre ma bouche, et m'enseigne tes ordonnances!
109 Ma vie est continuellement en danger; toutefois, je n'ai point oublié ta loi.
110 Les méchants m'ont tendu des pièges; mais je ne me suis point écarté de tes ordonnances.
111 J'ai pris tes témoignages pour héritage perpétuel; car ils sont la joie de mon cœur.
112 J'ai incliné mon cœur à pratiquer tes statuts, constamment et jusqu'à la fin.
113 Je hais les pensées vaines; mais j'aime ta loi.
114 Tu es ma retraite et mon bouclier; je m'attends à ta Parole.
115 Méchants, retirez-vous de moi, et je garderai les commandements de mon Dieu!
116 Soutiens-moi selon ta Parole, et je vivrai, et ne me rends pas confus dans mon attente!
117 Soutiens-moi, et je serai sauvé, et j'aurai toujours les yeux sur tes statuts!
118 Tu rejettes tous ceux qui s'écartent de tes statuts, car leur tromperie est un vain mensonge.
119 Tu réduis à néant comme de l'écume tous les méchants de la terre; c'est pourquoi j'aime tes témoignages.
120 Ma chair frissonne de la frayeur que j'ai de toi; et je crains tes jugements.
121 J'ai pratiqué le droit et la justice; ne m'abandonne pas à mes oppresseurs.
122 Sois le garant de ton serviteur pour son bien; que les orgueilleux ne m'oppriment pas.
123 Mes yeux se consument après ton salut, après la Parole de ta justice.
124 Agis envers ton serviteur selon ta bonté, et m'enseigne tes statuts.
125 Je suis ton serviteur; rends-moi intelligent, et je connaîtrai tes témoignages.
126 Il est temps que l'Éternel opère; ils ont aboli ta loi.
127 C'est pourquoi j'aime tes commandements plus que l'or, même que l'or fin.
128 C'est pourquoi j'estime droits tous tes commandements, et je hais toute voie de mensonge.
129 Tes témoignages sont admirables; c'est pourquoi mon âme les a gardés.
130 La révélation de tes paroles éclaire; elle donne de l'intelligence aux simples.
131 J'ai ouvert la bouche et j'ai soupiré; car j'ai désiré tes commandements.
132 Regarde-moi et prends pitié de moi, comme tu as accoutumé de faire à l'égard de ceux qui aiment ton nom.
133 Affermis mes pas dans ta Parole, et ne laisse aucune iniquité dominer sur moi!
134 Délivre-moi de l'oppression des hommes, afin que je garde tes commandements!
135 Fais luire ta face sur ton serviteur, et m'enseigne tes statuts!
136 Des ruisseaux d'eau coulent de mes yeux, parce qu'on n'observe pas ta loi.
137 Tu es juste, ô Éternel, et droit dans tes jugements.
138 Tu as prescrit tes témoignages avec justice, et avec une grande fidélité.
139 Mon zèle m'a miné, parce que mes ennemis ont oublié tes paroles.
140 Ta Parole est parfaitement pure; c'est pourquoi ton serviteur l'aime.
141 Je suis petit et méprisé; mais je n'oublie point tes commandements.
142 Ta justice est une justice éternelle, et ta loi n'est que vérité.
143 La détresse et l'angoisse m'ont atteint; mais tes commandements sont mes plaisirs.
144 Tes témoignages ne sont que justice à toujours; donne-m'en l'intelligence, afin que je vive!
145 Je crie de tout mon cœur; réponds-moi, Éternel, et je garderai tes statuts.
146 Je crie à toi; sauve-moi, et j'observerai tes témoignages.
147 Je préviens l'aurore et je crie; je m'attends à ta promesse.
148 Mes yeux préviennent les veilles de la nuit pour méditer ta Parole.
149 Écoute ma voix selon ta bonté; Éternel, fais-moi revivre selon ton ordonnance!
150 Ceux qui ont de mauvais desseins s'approchent; ils se tiennent loin de ta loi.
151 Tu es proche, ô Éternel, et tous tes commandements sont la vérité.
152 Dès longtemps je sais par tes témoignages, que tu les as établis pour toujours.
153 Regarde mon affliction, et délivre moi, car je n'ai pas oublié ta loi.
154 Défends ma cause et rachète-moi; fais-moi revivre selon ta Parole!
155 Le salut est loin des méchants, parce qu'ils ne recherchent point tes statuts.
156 Tes compassions sont en grand nombre, ô Éternel; fais-moi revivre selon tes ordonnances!
157 Mes persécuteurs et mes adversaires sont en grand nombre; mais je ne me détourne point de tes témoignages.
158 J'ai vu les infidèles et j'en ai horreur; ils n'observent pas ta Parole.
159 Considère que j'aime tes commandements; Éternel, fais-moi revivre selon ta bonté!
160 Le fondement de ta Parole est la vérité, et toutes les lois de ta justice sont éternelles.
161 Les grands m'ont persécuté sans cause; mais mon cœur est émerveillépar ta Parole.
162 Je me réjouis de ta Parole, comme celui qui trouve un grand butin.
163 J'ai en haine et en abomination le mensonge; j'aime ta loi.
164 Je te loue sept fois le jour, à cause des ordonnances de ta justice.
165 Il y a une grande paix pour ceux qui aiment ta loi, et rien ne peut les renverser.
166 Éternel, j'espère en ta délivrance, et je pratique tes commandements.
167 Mon âme observe tes témoignages, et je les aime d'un grand amour.
168 J'observe tes commandements et tes témoignages, car toutes mes voies sont devant toi.
169 Éternel, que mon cri vienne en ta présence! Rends-moi intelligent, selon ta Parole.
170 Que ma supplication vienne devant toi! Délivre-moi, selon ta promesse!
171 Mes lèvres répandront ta louange, quand tu m'auras enseigné tes statuts.
172 Ma langue ne parlera que de ta Parole; car tous tes commandements sont justes.
173 Que ta main me soit en aide! Car j'ai fait choix de tes ordonnances.
174 Éternel, je soupire après ton salut, et ta loi est tout mon plaisir.
175 Que mon âme vive, afin qu'elle te loue, et que tes ordonnances me soient en aide!
176 J’ai été égaré comme une brebis perdue: cherche ton serviteur, car je n'ai point oublié tes commandements.
1 Aleph. Blahoslavení ti, kteříž jsou ctného obcování, kteříž chodí v zákoně Hospodinově.
2 Blahoslavení, kteříž ostříhají svědectví jeho, a kteříž ho celým srdcem hledají.
3 Nečiní zajisté nepravosti, ale kráčejí po cestách jeho.
4 Ty jsi přikázal, aby pilně bylo ostříháno rozkazů tvých.
5 Ó by spraveny byly cesty mé k ostříhání ustanovení tvých.
6 Tehdážť nebudu zahanben, když budu patřiti na všecka přikázaní tvá.
7 Oslavovati tě budu v upřímnosti srdce, když se vyučovati budu právům spravedlnosti tvé.
8 Ustanovení tvých budu ostříhati s pilností, toliko neopouštěj mne.
9 Beth. Jakým způsobem očistí mládenec stezku svou? Takovým, aby se choval vedlé slova tvého.
10 Celým srdcem svým hledám tebe, nedopouštějž mi blouditi od přikázaní tvých.
11 V srdci svém skládám řeč tvou, abych nehřešil proti tobě.
12 Ty chvály hodný Hospodine, vyuč mne ustanovením svým.
13 Rty svými vypravuji o všech soudech úst tvých.
14 Z cesty svědectví tvých raduji se více, než z největšího zboží.
15 O přikázaních tvých přemyšluji, a patřím na stezky tvé.
16 V ustanoveních tvých se kochám, aniž se zapomínám na slovo tvé.
17 Gimel Tu milost učiň s služebníkem svým, abych, dokudž jsem živ, ostříhal slova tvého.
18 Otevři oči mé, abych spatřoval divné věci z zákona tvého.
19 Příchozí jsem na tom světě, neukrývejž přede mnou přikázaní svých.
20 Umdlévá duše má pro žádost soudů tvých všelikého času.
21 Vyhlazuješ pyšné, zlořečené, kteříž bloudí od přikázaní tvých.
22 Odejmi ode mne útržku a potupu, neboť ostříhám svědectví tvých.
23 Také i knížata se zasazují, a mluví proti mně, služebník pak tvůj přemýšlí o ustanoveních tvých.
24 Svědectví tvá zajisté jsou mé rozkoše a moji rádcové.
25 Daleth Přilnula k prachu duše má; obživiž mne podlé slova svého.
26 Cesty své předložilť jsem, a vyslýchals mne; vyuč mne ustanovením svým.
27 Cestě rozkazů tvých dej ať vyrozumívám, a ať přemýšlím o divných skutcích tvých.
28 Rozplývá se zámutkem duše má, očerstviž mne podlé slova svého.
29 Cestu lživou odvrať ode mne, a zákon svůj z milosti dej mi.
30 Cestu pravou jsem vyvolil, soudy tvé sobě předkládám.
31 Svědectví tvých se přídržím, Hospodine, nedejž mi zahanbenu býti.
32 Cestou rozkazů tvých poběhnu, když ty rozšíříš srdce mé.
33 He Vyuč mne, Hospodine, cestě ustanovení svých, kteréž bych ostříhal do konce.
34 Dej mi ten rozum, ať šetřím zákona tvého, a ať ho ostříhám celým srdcem.
35 Dej, ať chodím cestou přikázaní tvých; nebo v tom svou rozkoš skládám.
36 Nakloň srdce mého k svědectvím svým, a ne k lakomství.
37 Odvrať oči mé, ať nehledí marnosti; na cestě své obživ mne.
38 Potvrď služebníku svému řeči své, kterýž se oddal k službě tvé.
39 Odvrať ode mne pohanění, jehož se bojím; nebo soudové tvoji dobří jsou.
40 Aj, toužím po rozkázaních tvých; dej, ať jsem živ v spravedlnosti tvé.
41 Vav Ó ať se přiblíží ke mně milosrdenství tvá, Hospodine, a spasení tvé vedlé řeči tvé,
42 Tak abych odpovědíti uměl utrhači svému skutkem, že doufání skládám v slovu tvém.
43 A nevynímej z úst mých slova nejpravějšího; neboť na soudy tvé očekávám.
44 I budu ostříhati zákona tvého ustavičně, od věků až na věky,
45 A bez přestání choditi na širokosti, neboť jsem se dotázal rozkazů tvých.
46 Nýbrž mluviti budu o svědectvích tvých i před králi, a nebudu se hanbiti.
47 Nebo rozkoš svou skládám v přikázaních tvých, kteráž jsem zamiloval.
48 Přičinímť i ruce své k přikázaním tvým, kteráž miluji, a přemýšleti budu o ustanoveních tvých.
49 Zajin Rozpomeň se na slovo k služebníku svému, kterýmž jsi mne ubezpečil.
50 Toť jest má útěcha v ssoužení mém, že mne slovo tvé obživuje.
51 Pyšní mi se velmi posmívají, však od zákona tvého se neuchyluji.
52 Neboť se rozpomínám na soudy tvé věčné, Hospodine, kterýmiž se potěšuji.
53 Děsím se nad bezbožnými, kteříž opouštějí zákon tvůj.
54 Ustanovení tvá jsou mé písničky na místě mého putování.
55 Rozpomínám se i v noci na jméno tvé, Hospodine, a ostříhám zákona tvého.
56 Toť mám odtud, abych ostříhal rozkazů tvých.
57 Cheth Díl můj, řekl jsem, Hospodine, ostříhati výmluvnosti tvé.
58 Modlívám se milosti tvé v celém srdci: Smiluj se nade mnou podlé slova svého.
59 Rozvážil jsem na mysli cesty své, a obrátil jsem nohy své k tvým svědectvím.
60 Pospíchámť a neodkládám ostříhati rozkazů tvých.
61 Rota bezbožníků zloupila mne, na zákon tvůj se nezapomínám.
62 O půlnoci vstávám, abych tě oslavoval v soudech spravedlnosti tvé.
63 Účastník jsem všech, kteříž se bojí tebe, a těch, kteříž ostříhají přikázaní tvých.
64 Milosrdenství tvého, Hospodine, plná jest země, ustanovením svým vyuč mne.
65 Teth Dobrotivě jsi nakládal s služebníkem svým, Hospodine, podlé slova svého.
66 Pravému soudu a umění vyuč mne, nebo jsem přikázaním tvým uvěřil.
67 Prvé než jsem snížen byl, bloudil jsem, ale nyní výmluvnosti tvé ostříhám.
68 Dobrý jsi ty a dobrotivý, vyuč mne ustanovením svým.
69 Složiliť jsou lež proti mně pyšní, ale já celým srdcem ostříhám přikázaní tvých.
70 Zbřidlo jako tuk srdce jejich, já zákonem tvým se potěšuji.
71 K dobrémuť jest mi to, že jsem pobyl v trápení, abych se naučil ustanovením tvým.
72 Za lepší sobě pokládám zákon úst tvých, nežli na tisíce zlata a stříbra.
73 Jod Ruce tvé učinily a sformovaly mne, dej mi ten rozum, abych se naučil přikázaním tvým,
74 Tak aby bojící se tebe mne vidouce, radovali se, že na slovo tvé očekávám.
75 Seznávámť, Hospodine, že jsou spravedliví soudové tvoji, a že jsi mne hodně potrestal.
76 Nechať jest již zřejmé milosrdenství tvé ku potěšení mému, podlé řeči tvé mluvené služebníku tvému.
77 Přiďtež na mne slitování tvá, abych živ býti mohl; nebo zákon tvůj rozkoš má jest.
78 Zahanbeni buďte pyšní, proto že lstivě chtěli mne podvrátiti, já pak přemyšluji o přikázaních tvých.
79 Obraťtež se ke mně, kteříž se bojí tebe, a kteříž znají svědectví tvá.
80 Budiž srdce mé upřímé při ustanoveních tvých, tak abych nebyl zahanben.
81 Kaph Touží duše má po spasení tvém, na slovo tvé očekávám.
82 Hynou i oči mé žádostí výmluvností tvých, když říkám: Skoro-liž mne potěšíš?
83 Ačkoli jsem jako nádoba kožená v dymu, na ustanovení tvá však jsem nezapomenul.
84 Mnoho-liž bude dní služebníka tvého? Skoro-liž soud vykonáš nad těmi, kteříž mi protivenství činí?
85 Vykopali mi pyšní jámy, kterážto věc není podlé zákona tvého.
86 Všecka přikázaní tvá jsou pravda; bez příčiny mi se protiví, spomoziž mi.
87 Téměřť jsou mne již v nic obrátili na zemi, já jsem však neopustil přikázaní tvých.
88 Podlé milosrdenství svého obživ mne, abych ostříhal svědectví úst tvých.
89 Lamed Na věky, ó Hospodine, slovo tvé trvánlivé jest v nebesích.
90 Od národu do pronárodu pravda tvá, utvrdil jsi zemi, a tak stojí.
91 Vedlé úsudků tvých stojí to vše do dnešního dne, všecko to zajisté jsou služebníci tvoji.
92 Byť zákon tvůj nebyl mé potěšení, dávno bych byl zahynul v svém trápení.
93 Na věky se nezapomenu na rozkazy tvé; jimi zajisté obživil jsi mne.
94 Tvůjť jsem já, zachovávejž mne; nebo přikázaní tvá zpytuji.
95 Očekávajíť na mne bezbožní, aby mne zahubili, já pak svědectví tvá rozvažuji.
96 Každé věci dokonalé vidím skončení; rozkaz tvůj jest přeširoký náramně.
97 Mem Ó jak miluji zákon tvůj, tak že každého dne on jest mé přemyšlování.
98 Nad nepřátely mé moudřejšího mne činíš přikázaními svými; nebo mám je ustavičně před sebou.
99 Nade všecky své učitele rozumnější jsem učiněn; nebo svědectví tvá jsou má přemyšlování.
100 I nad starce opatrnější jsem, nebo přikázaní tvých ostříhám.
101 Od každé cesty zlé zdržuji nohy své, abych ostříhal slova tvého.
102 Od soudů tvých se neodvracuji, proto že ty mne vyučuješ.
103 Ó jak jsou sladké dásním mým výmluvnosti tvé, nad med ústům mým.
104 Z přikázaní tvých rozumnosti jsem nabyl, a protož všeliké cesty bludné nenávidím.
105 Nun Svíce nohám mým jest slovo tvé, a světlo stezce mé.
106 Přisáhl jsem, což i splním, že chci ostříhati soudů spravedlnosti tvé.
107 Ztrápenýť jsem přenáramně, Hospodine, obživiž mne vedlé slova svého.
108 Dobrovolné oběti úst mých, žádám, oblib, Hospodine, a právům svým vyuč mne.
109 Duše má jest v ustavičném nebezpečenství, a však na zákon tvůj se nezapomínám.
110 Polékli jsou mi bezbožní osídlo, ale já od rozkazů tvých se neodvracím.
111 Za dědictví věčné ujal jsem svědectví tvá, neboť jsou radost srdce mého.
112 Naklonil jsem srdce svého k vykonávání ustanovení tvých ustavičně, až i do konce.
113 Samech Výmyslků nenávidím, zákon pak tvůj miluji.
114 Skrýše má a pavéza má ty jsi, na slovo tvé očekávám.
115 Odstuptež ode mne nešlechetníci, abych ostříhal přikázaní Boha svého.
116 Zdržujž mne podlé slova svého, tak abych živ byl, a nezahanbuj mne v mém očekávání.
117 Posiluj mne, abych zachován byl, a patřil k ustanovením tvým ustavičně.
118 Potlačuješ všecky ty, kteříž odstupují od ustanovení tvých; neboť jest lživá opatrnost jejich.
119 Jako trůsku odmítáš všecky bezbožníky země, a protož miluji svědectví tvá.
120 Děsí se strachem před tebou tělo mé; nebo soudů tvých bojím se.
121 Ajin Činím soud a spravedlnost, nevydávejž mne mým násilníkům.
122 Zastup sám služebníka svého k dobrému, tak aby mne pyšní nepotlačili.
123 Oči mé hynou čekáním na spasení tvé, a na výmluvnost spravedlnosti tvé.
124 Nalož s služebníkem svým vedlé milosrdenství svého, a ustanovením svým vyuč mne.
125 Služebník tvůj jsem já, dejž mi rozumnost, abych uměl svědectví tvá.
126 Časť jest, abys se přičinil, Hospodine; zrušili zákon tvůj.
127 Z té příčiny miluji přikázaní tvá více nežli zlato, i to, kteréž jest nejlepší.
128 A proto, že všecky rozkazy tvé o všech věcech pravé býti poznávám, všeliké stezky bludné nenávidím.
129 Pe Předivnáť jsou svědectví tvá, a protož jich ostříhá duše má.
130 Začátek učení tvého osvěcuje, a vyučuje sprostné rozumnosti.
131 Ústa svá otvírám, a dychtím, nebo přikázaní tvých jsem žádostiv.
132 Popatřiž na mne, a smiluj se nade mnou podlé práva těch, kteříž milují jméno tvé.
133 Kroky mé utvrzuj v slovu svém, a nedej, aby nade mnou panovati měla jaká nepravost.
134 Vysvoboď mne z nátisků lidských, abych ostříhal rozkazů tvých.
135 Zasvěť tvář svou nad služebníkem svým, a ustanovením svým vyuč mne.
136 Potůčkové vod vyplývají z očí mých příčinou těch, kteříž neostříhají zákona tvého.
137 Tsade Spravedlivý jsi, Hospodine, a upřímý v soudech svých.
138 Ty jsi vydal spravedlivá svědectví svá, a vší víry hodná.
139 Až svadnu, tak horlím, že se zapomínají na slovo tvé nepřátelé moji.
140 Zprubovanáť jest řeč tvá dokonale, tou příčinou ji miluje služebník tvůj.
141 Maličký a opvržený jsem já, však na rozkazy tvé se nezapomínám.
142 Spravedlnost tvá jest spravedlnost věčná, a zákon tvůj pravda.
143 Ssoužení a nátisk mne stihají, přikázaní tvá jsou mé rozkoše.
144 Spravedlnost svědectví tvých trvá na věky; dej mi z ní rozumnosti nabýti, tak abych živ býti mohl.
145 Koph Z celého srdce volám, vyslyšiš mne, ó Hospodine, abych ostříhal ustanovení tvých.
146 K tobě volám, vysvoboď mne, abych šetřil svědectví tvých.
147 Předstihám svitání a volám, na tvéť slovo očekávám.
148 Předstihají oči mé bdění proto, abych přemýšlel o výmluvnostech tvých.
149 Hlas můj slyš podlé svého milosrdenství, Hospodine, podlé soudů svých obživ mne.
150 Přibližují se následovníci nešlechetnosti, ti, kteříž se od zákona tvého vzdálili.
151 Ty blíže jsi, Hospodine; nebo všecka přikázaní tvá jsou pravda.
152 Jižť to dávno vím o svědectvích tvých, že jsi je stvrdil až na věky.
153 Reš Popatřiž na mé trápení, a vysvoboď mne; neboť se na zákon tvůj nezapomínám.
154 Zasaď se o mou při, a ochraň mne; pro řeč svou obživ mne.
155 Dalekoť jest od bezbožných spasení, nebo nedotazují se na ustanovení tvá.
156 Slitování tvá mnohá jsou, Hospodine; podlé soudů svých obživ mne.
157 Jakžkoli jsou mnozí protivníci moji a nepřátelé moji, však od svědectví tvých se neuchyluji.
158 Viděl jsem ty, kteříž se převráceně měli, velmi to těžce nesa, že řeči tvé neostříhali.
159 Popatřiž, žeť rozkazy tvé miluji, Hospodine; podlé milosrdenství svého obživ mne.
160 Nejpřednější věc slova tvého jest pravda, a na věky trvá všeliký úsudek spravedlnosti tvé.
161 Šin Knížata mi se protiví bez příčiny, však slova tvého děsí se srdce mé.
162 Já raduji se z řeči tvé tak jako ten, kterýž dochází hojné kořisti.
163 Falše pak nenávidím, a jí v ohavnosti mám; zákon tvůj miluji.
164 Sedmkrát za den chválím tě z soudů tvých spravedlivých.
165 Pokoj mnohý těm, kteříž milují zákon tvůj, a nemají žádné urážky.
166 Očekávám na spasení tvé, Hospodine,a přikázaní tvá vykonávám.
167 Ostříhá duše má svědectví tvých, nebo je velice miluji.
168 Ostříhám rozkazů tvých a svědectví tvých; nebo všecky cesty mé jsou před tebou.
169 Thav Předstupiž úpění mé před oblíčej tvůj, Hospodine, a podlé slova svého uděl mi rozumnosti.
170 Vejdiž pokorná prosba má před tvář tvou, a vedlé řeči své vytrhni mne.
171 I vynesou rtové moji chválu, když ty mne vyučíš ustanovením svým.
172 Zpívati bude i jazyk můj slovo tvé, a že všecka přikázaní tvá jsou spravedlnost.
173 Budiž mi ku pomoci ruka tvá; neboť jsem sobě zvolil přikázaní tvá.
174 Toužím po spasení tvém, Hospodine,a zákon tvůj jest rozkoš má.
175 Živa bude duše má, a bude tě chváliti,a soudové tvoji budou mi na pomoc.
176 Bloudím jako ovce ztracená, hledejž služebníka svého, neboť se na přikázaní tvá nezapomínám.