1 Prière de David. Éternel! écoute ma juste cause; sois attentif à mon cri; prête l'oreille à la prière que je te fais, avec des lèvres sans fraude!

2 Que mon droit sorte de ta présence; que tes yeux regardent à la justice!

3 Tu as sondé mon cœur, tu m'as visité la nuit; tu m'as examiné, tu ne trouves rien; ma parole ne va pas au-delà de ma pensée.

4 Quant aux actions des hommes, suivant la Parole de tes lèvres, je me suis gardé des voies de l'homme violent.

5 Mes pas sont affermis dans tes sentiers, mes pieds ne chancellent point.

6 Je t'invoque, car tu m'exauces, ô Dieu! Incline ton oreille vers moi, écoute ma parole!

7 Rends admirables tes gratuités, ô toi, dont la droite délivre de leurs adversaires ceux qui se retirent vers toi!

8 Garde-moi comme la prunelle de l'œil; couvre-moi sous l'ombre de tes ailes,

9 Contre ces méchants qui m'oppriment, contre mes ennemis mortels qui m'environnent!

10 Ils ferment leur cœur endurci; leur bouche parle avec fierté.

11 Déjà ils entourent nos pas; ils nous épient pour nous jeter à terre.

12 Ils ressemblent au lion qui ne demande qu'à déchirer, au lionceau qui se tient en embuscade.

13 Lève-toi, Éternel! préviens-le, renverse-le; délivre mon âme du méchant par ton Épée!

14 Par ta main, ô Éternel, délivre-la des hommes, des hommes de ce monde, dont le partage est dans cette vie, dont tu remplis le ventre de tes biens; leurs fils sont rassasiés, et ils laissent leurs restes à leurs petits enfants.

15 Mais moi, dans la justice je verrai ta face; je serai satisfait de ta ressemblance, quand je me réveillerai.

1 Modlitba Davidova. Vyslyš, Hospodine, spravedlnost, a pozoruj volání mého; nakloň uší k modlitbě mé, kteráž jest beze vší rtů ošemetnosti.

2 Od tváři tvé vyjdiž soud můj, oči tvé nechať patří na upřímnost.

3 Zkusils srdce mého, navštívils je v noci; ohněm jsi mne zpruboval, aniž jsi co shledal; to, což myslím, nepředstihá úst mých.

4 Z strany pak skutků lidských, já podlé slova rtů tvých vystříhal jsem se stezky zhoubce.

5 Zdržuj kroky mé na cestách svých, aby se neuchylovaly nohy mé.

6 Já volám k tobě, nebo vyslýcháš mne, ó Bože silný; nakloň ke mně ucha svého, a slyš řeč mou.

7 Prokaž milosrdenství svá, naději majících ochránce před těmi, kteříž povstávají proti pravici tvé.

8 Ostříhej mne jako zřítelnice oka, v stínu křídel svých skrej mne,

9 Od tváři bezbožných těch, kteříž mne hubí, od nepřátel mých úhlavních obkličujících mne,

10 Kteříž tukem svým zarostli, mluví pyšně ústy svými.

11 Jižť i kroky naše předstihají, oči své obrácené mají, aby nás porazili na zem.

12 Každý z nich podoben jest lvu žádostivému loupeže, a lvíčeti sedícímu v skrýši.

13 Povstaniž, Hospodine, předejdi tváři jeho, sehni jej, a vytrhni duši mou od bezbožníka mečem svým,

14 Rukou svou od lidí, ó Hospodine, od lidí světských, jichžto oddíl jest v tomto životě, a jejichž břicho ty z špižírny své naplňuješ. Čímž i synové jejich nasyceni bývají, a ostatků zanechávají maličkým svým.

15 Já pak v spravedlnosti spatřovati budu tvář tvou; nasycen budu obrazem tvým, když procítím.