1 Au maître-chantre. Psaume de David, serviteur de l'Éternel, qui adressa à l'Éternel les paroles de ce cantique, lorsque l'Éternel l'eut délivré de la main de tous ses ennemis et de la main de Saül. (18-2) Il dit donc: Je t'aimerai, ô Éternel, qui es ma force!

2 L'Éternel est mon rocher, ma forteresse et mon libérateur! Mon Dieu est mon rocher, en qui je me confie! Mon bouclier, la force de mon salut, ma haute retraite!

3 Je m'écrie: Loué soit l'Éternel! et je suis délivré de mes ennemis.

4 Les liens de la mort m'avaient enveloppé, et des torrents de méchants m'avaient épouvanté;

5 Les liens du Sépulcre m'entouraient, les pièges de la mort m'avaient surpris;

6 Dans ma détresse, j'invoquai l'Éternel, et je criai à mon Dieu. De son palais, il entendit ma voix, et les cris que je poussais vers lui parvinrent à ses oreilles.

7 Alors la terre fut ébranlée et trembla; les fondements des montagnes s'agitèrent et s'ébranlèrent, parce qu'il était irrité.

8 Une fumée montait de ses narines, et de sa bouche un feu dévorant; il en jaillissait des charbons embrasés.

9 Il abaissa les cieux et descendit, ayant l'obscurité sous ses pieds.

10 Il était monté sur un Voyant, et il volait; il était porté sur les ailes du vent.

11 Il fit des ténèbres sa retraite; il mit autour de lui, comme une tente, des eaux ténébreuses, d'épaisses nuées du ciel.

12 De la splendeur qui était devant lui, s'échappaient des nuées, avec de la grêle et des charbons de feu.

13 Et l'Éternel tonna dans les cieux, le Très-Haut fit retentir sa voix, avec de la grêle et des charbons de feu.

14 Il lança ses flèches, et dispersa mes ennemis; il lança des éclairs nombreux, et les mit en déroute.

15 Alors le fond des eaux apparut, et les fondements du monde furent mis à découvert, au bruit de ta menace, ô Éternel, au souffle du vent de tes narines.

16 Il étendit sa main d'en haut, et me prit; il me tira des grosses eaux.

17 Il me délivra de mon ennemi puissant, et de mes adversaires qui étaient plus forts que moi.

18 Ils m'avaient surpris au jour de ma calamité; mais l'Éternel fut mon appui.

19 Il m'a mis au large, il m'a délivré, parce qu'il a pris son plaisir en moi.

20 L'Éternel m'a traité selon ma justice; il m'a rendu selon la pureté de mes mains.

21 Car j'ai gardé les voies de l'Éternel, et je n'ai point été infidèle à mon Dieu.

22 Car toutes ses ordonnances sont devant moi, et je ne m'écarte point de ses principes.

23 J'ai été intègre avec lui, et je me suis gardé de mon péché.

24 Aussi l'Éternel m'a rendu selon ma justice, selon la pureté de mes mains devant ses yeux.

25 Avec celui qui est bon, tu es bon; avec l'homme intègre, tu es intègre.

26 Avec celui qui est pur, tu te montres pur; mais avec le pervers, tu agis selon sa perversité.

27 Car c'est toi qui sauves le peuple affligé, et qui abaisses les yeux des superbes.

28 C'est toi qui fais luire ma lampe; c'est l'Éternel mon Dieu qui éclaire mes ténèbres.

29 Car avec toi je me jette sur une troupe; avec mon Dieu je franchis la muraille.

30 La voie de Dieu est parfaite; la Parole de l’Éternel est éprouvée; il est un bouclier pour tous ceux qui se retirent vers lui.

31 Car qui est Dieu, sinon l'Éternel? Et qui est un rocher, sinon notre Dieu?

32 Le Dieu qui me ceint de force, et qui a rendu mon chemin sûr;

33 Qui rend mes pieds semblables à ceux des biches, et il me fait tenir debout sur mes hauteurs;

34 Il dresse mes mains au combat, tellement que mes bras brisent un arc d'airain.

35 Tu m'as donné le bouclier de ton salut; ta droite me soutient, et ta bonté me rend puissant.

36 Tu élargis le chemin sous mes pas, et mes talons ne chancellent point.

37 Je poursuis mes ennemis; je les atteins, et je ne reviens qu'après les avoir exterminés.

38 Je les frappe, et ils ne peuvent se relever; ils tombent sous mes pieds.

39 Car tu m'as ceint de force pour le combat, tu fais plier sous moi mes adversaires.

40 Tu fais tourner le dos à mes ennemis devant moi; ceux qui me haïssaient, je les détruis.

41 Ils crient, mais il n'y a point de libérateur; ils crient à l'Éternel, mais il ne leur répond pas.

42 Je les broie comme la poussière livrée au vent, je les jette au loin comme la boue des rues.

43 Tu me sauves des dissensions du peuple; tu me mets à la tête des nations; le peuple que je ne connaissais pas m'est assujetti.

44 Au bruit de mon nom, ils m'obéissent; les fils de l'étranger se sont soumis à moi subtilement.

45 Les fils de l'étranger défaillent, et sortent tremblants de leur retraite.

46 L'Éternel est vivant! Et béni soit mon Rocher! Que le Dieu de mon salut soit exalté,

47 Le Dieu qui me donne la vengeance, et qui range les peuples sous moi!

48 Toi qui me délivres de mes ennemis, qui m'élèves au-dessus de mes adversaires, qui me délivres de l'homme violent!

49 C'est pourquoi je te louerai, ô Éternel, parmi les nations, et je chanterai des louanges à ton nom.

50 C'est lui qui délivre magnifiquement son roi, qui fait miséricorde à son Oint, à David et à sa postérité à jamais.

1 Přednímu zpěváku, služebníka Hospodinova Davida, kterýž mluvil Hospodinu slova písně této v ten den, v němž ho vysvobodil Hospodin z ruky všech nepřátel jeho i z ruky Saulovy, a řekl:

2 Z vnitřnosti srdce miluji tě, Hospodine, sílo má.

3 Hospodin skála má a hrad můj, i vysvoboditel můj, Bůh silný můj, skála má, v němž naději skládám, štít můj a roh spasení mého, mé útočiště.

4 Chvály hodného vzýval jsem Hospodina, a od nepřátel svých byl jsem vyproštěn.

5 Obklíčilyť mne byly bolesti smrti, a proudové nešlechetných předěsili mne.

6 Bylyť jsou mne obklíčily bolesti hrobu, osídla smrti zachvátila mne.

7 V úzkosti své vzýval jsem Hospodina, a k Bohu svému volal jsem, i vyslyšel z chrámu svého hlas můj, a volání mé před oblíčejem jeho přišlo v uši jeho.

8 Tehdy pohnula se a zatřásla země, základové hor pohnuli se, a třásli se pro rozhněvání jeho.

9 Dým vystupoval z chřípí jeho, a oheň zžírající z úst jeho, od něhož se uhlí rozpálilo.

10 Nakloniv nebes, sstoupil, a mrákota byla pod nohami jeho.

11 A sedě na cherubínu, letěl, letěl na peří větrovém.

12 Udělal sobě z temností skrýši,vůkol sebe stánek svůj z temných vod a hustých oblaků.

13 Od blesku před ním oblakové jeho rozehnáni jsou, krupobití i uhlí řeřavé.

14 I hřímal na nebi Hospodin, a Nejvyšší vydal zvuk svůj, i krupobití a uhlí řeřavé.

15 Vystřelil i střely své, a rozptýlil je, a blýskáním častým porazil je.

16 I ukázaly se hlubiny vod, a odkryti jsou základové okršlku pro žehrání tvé, Hospodine, pro dchnutí větru chřípí tvých.

17 Poslav s výsosti, uchopil mne, vytáhl mne z velikých vod.

18 Vytrhl mne od nepřítele mého silného, a od těch, kteříž mne nenáviděli, ačkoli silnější mne byli.

19 Předstihliť jsou mne byli v den trápení mého, ale Hospodin byl mi podpora.

20 Kterýž vyvedl mne na prostranno, vytrhl mne, nebo mne sobě oblíbil.

21 Odplatil mi Hospodin podlé spravedlnosti mé, podlé čistoty rukou mých nahradil mi.

22 Nebo jsem ostříhal cest Hospodinových, aniž jsem se bezbožně strhl Boha svého.

23 Všickni zajisté soudové jeho jsou přede mnou, a ustanovení jeho neodložil jsem od sebe.

24 Nýbrž upřímě choval jsem se k němu, a vystříhal jsem se nepravosti své.

25 Protož odplatil mi Hospodin podlé spravedlnosti mé, podlé čistoty rukou mých, kteráž jest před očima jeho.

26 Ty, Pane, s milosrdným milosrdně nakládáš, a k člověku upřímému upřímě se máš.

27 K sprostnému sprostně se ukazuješ, a s převráceným převráceně zacházíš.

28 Lid pak ssoužený vysvobozuješ, a oči vysoké snižuješ.

29 Ty zajisté rozsvěcuješ svíci mou; Hospodin Bůh můj osvěcuje temnosti mé.

30 Nebo v tobě proběhl jsem vojsko, a v Bohu svém přeskočil jsem i zed.

31 Boha tohoto silného cesta jest dokonalá, výmluvnosti Hospodinovy jsou přečištěné, onť jest štít všech, kteříž v něho doufají.

32 Nebo kdo jest Bohem kromě Hospodina, a kdo skalou kromě Boha našeho?

33 Ten Bůh silný přepasuje mne udatností, a činí dokonalou cestu mou.

34 Činí nohy mé jako laní, a na vysokostech mých postavuje mne.

35 Učí ruce mé boji, tak že lámi i lučiště ocelivé rukama svýma.

36 Tys mi také dodal štítu spasení svého, a pravice tvá podpírala mne, a dobrotivost tvá mne zvelebila.

37 Rozšířil jsi krokům mým místo pode mnou, a nepodvrtly se nohy mé.

38 Honil jsem nepřátely své, a postihl jsem je, aniž jsem se navrátil, až jsem je vyhubil.

39 Tak jsem je zranil, že nemohli povstati, padše pod nohy mé.

40 Ty jsi zajisté mne přepásal udatností k boji, povstávající proti mně sehnul jsi pode mne.

41 Nýbrž dals mi šíji nepřátel mých, abych ty, kteříž mne nenáviděli, vyplénil.

42 Volaliť jsou, ale nebylo spomocníka k Hospodinu, ale nevyslyšel jich.

43 I potřel jsem je jako prach u povětří, jako bláto na ulicích rozšlapal jsem je.

44 Ty jsi mne vyprostil z různic lidu, a postavils mne v hlavu národům; lid, kteréhož jsem neznal, sloužil mi.

45 Jakž jen zaslechli, uposlechli mne, cizozemci lhali mi.

46 Cizozemci svadli a třásli se v ohradách svých.

47 Živť jest Hospodin, a požehnaná skála má; protož buď vyvyšován Bůh spasení mého,

48 Bůh silný, kterýž mi pomsty poroučí, a podmaňuje mi lidi.

49 Ty jsi vysvoboditel můj z moci nepřátel mých, také i nad povstávající proti mně vyvýšils mne, a od člověka ukrutného vyprostils mne.

50 A protož chváliti tě budu mezi národy, ó Hospodine, a jménu tvému žalmy prozpěvovati, [ (Psalms 18:51) Kterýž tak důstojně vysvobozuješ krále svého, a činíš milosrdenství pomazanému svému Davidovi, i semeni jeho až na věky. ]