1 Psaume de David. Ne t'irrite pas contre les méchants; ne porte pas envie à ceux qui font le mal.
2 Car ils seront bientôt fauchés comme l'herbe; ils se faneront comme l'herbe verte.
3 Confie-toi en l'Éternel, et fais le bien; habite la terre, et fais de la vérité ta pâture.
4 Et prends ton plaisir en l'Éternel, et il t'accordera les demandes de ton cœur.
5 Remets ta voie à l'Éternel et confie-toi en lui, et il agira.
6 Il fera ressortir ta justice comme la lumière, et ton droit comme le plein midi.
7 Demeure tranquille en regardant à l'Éternel, et attends-toi à lui; ne t'irrite pas contre celui qui vient à bout de ses desseins.
8 Réprime la colère, et laisse l'emportement; ne t'irrite point pour mal faire.
9 Car ceux qui font le mal seront retranchés, mais ceux qui s'attendent à l'Éternel posséderont la terre.
10 Encore un peu de temps et le méchant ne sera plus; tu considéreras sa place, et il ne sera plus.
11 Mais les débonnaires posséderont la terre, et jouiront d'une paix abondante.
12 Le méchant machine contre le juste, et grince les dents contre lui.
13 Le Seigneur se rira de lui, car il voit que son jour approche.
14 Les méchants ont tiré l'épée et bandé leur arc, pour abattre l'affligé et le pauvre, pour égorger ceux qui suivent la droite voie.
15 Leur épée entrera dans leur cœur, et leurs arcs seront brisés.
16 Mieux vaut le peu du juste que l'abondance de plusieurs méchants.
17 Car les bras des méchants seront brisés, mais l'Éternel soutient les justes.
18 L'Éternel connaît les jours des gens intègres, et leur héritage subsistera toujours.
19 Ils ne seront pas confus au temps du malheur; ils seront rassasiés aux jours de la famine.
20 Car les méchants périront, et les ennemis de l'Éternel seront consumés comme la graisse des agneaux; ils périront, ils s'en iront en fumée.
21 Le méchant emprunte, et ne rend pas; mais le juste a compassion, et il donne.
22 Car ceux qu'il bénit hériteront la terre, mais ceux qu'il maudit seront retranchés.
23 Les pas de l'homme de bien sont conduits par l'Éternel, et il prend plaisir à sa voie.
24 S'il tombe, il ne sera pas entièrement abattu, car l'Éternel lui soutient la main.
25 J'ai été jeune, et je suis devenu vieux; mais je n'ai point vu le juste abandonné, ni sa postérité mendiant son pain.
26 Tous les jours il a compassion et il prête, et sa postérité est bénie.
27 Détourne-toi du mal et fais le bien, et tu demeureras à toujours.
28 Car l'Éternel aime la justice, et il n'abandonne pas ses bien-aimés; ils sont gardés à jamais, mais la postérité des méchants est retranchée.
29 Les justes posséderont la terre, et y demeureront à perpétuité.
30 La bouche du juste profère la sagesse, et sa langue prononce ce qui est droit.
31 La loi de son Dieu est dans son cœur; ses pas ne chancelleront point.
32 Le méchant épie le juste, et cherche à le faire mourir.
33 L'Éternel ne le laissera pas en son pouvoir, et ne le laissera point condamner quand on le jugera.
34 Attends-toi à l'Éternel, et observe sa voie; il t'élèvera pour posséder la terre; les méchants seront retranchés à tes yeux.
35 J'ai vu le méchant terrible et s'étendant comme un arbre vigoureux.
36 Mais il a passé, et voici, il n'est plus; je l'ai cherché: il ne se trouve plus.
37 Observe l'homme intègre, et considère l'homme droit; car il y a un avenir pour l'homme de paix.
38 Mais les rebelles sont entièrement détruits; l'avenir des méchants est retranché.
39 La délivrance des justes vient de l'Éternel; il est leur force au temps de la détresse.
40 L'Éternel les aide et les délivre; il les délivre des méchants et les sauve, parce qu'ils se sont confiés en lui.
1 Žalm Davidův. Nehněvej se příčinou zlostníků, nechtěj záviděti těm, kteříž páší nepravost.
2 Nebo jako tráva v náhle podťati budou, a jako zelená bylina uvadnou.
3 Doufej v Hospodina, a
4 Těš se v Hospodinu, a dá tobě žádosti srdce tvého.
5 Uval na Hospodina cestu svou, a slož v něm naději, onť zajisté všecko spraví.
6 A vyvedeť spravedlnost tvou jako světlo, a nevinu tvou jako poledne.
7 Mlčelivě se měj k Hospodinu, a očekávej na něj pečlivě. Nekormuť se příčinou toho, jemuž se daří na cestě jeho, příčinou člověka, kterýž provodí, cožkoli umyslil.
8 Pusť mimo sebe hněv, a zanech prchlivosti; nezpouzej se tak, abys zle činiti chtěl.
9 Nebo zlostníci vypléněni budou, ale ti, kteříž očekávají na Hospodina, dědičně zemí vládnouti budou.
10 Po malé chvíli zajisté, anť bezbožníka nebude, a pohledíš na místo jeho, anť ho již není.
11 Ale tiší dědičně obdrží zemi, a rozkoš míti budou ve množství pokoje.
12 Zle myslí bezbožník o spravedlivém, a škřipí na něj zuby svými,
13 Ale Hospodin směje se jemu; nebo vidí, že se přibližuje den jeho.
14 Vytrhujíť bezbožníci meč, a natahují lučiště své, aby porazili chudého a nuzného, aby hubili ty, kteříž jsou ctného obcování;
15 Ale meč jejich vejde v jejich srdce, a lučiště jejich budou polámána.
16 Lepší jest málo, což má spravedlivý, než veliká bohatství bezbožníků mnohých.
17 Nebo ramena bezbožných polámána budou, spravedlivé pak zdržuje Hospodin.
18 Znáť Hospodin dny upřímých, protož dědictví jejich na věky zůstane.
19 Nebudouť zahanbeni v čas zlý, a ve dnech hladu nasyceni budou;
20 Ale bezbožníci zahynou, a nepřátelé Hospodinovi, jak tuk beranů s dymem mizí, tak zmizejí.
21 Vypůjčuje bezbožník, a nemá co oplatiti, ale spravedlivý milost činí, a rozdává.
22 Nebo požehnaní ode Pána zemí vládnouti budou, ale zlořečení od něho budou vypléněni.
23 Krokové člověka spravedlivého od Hospodina spravováni bývají, a cestu jeho libuje.
24 Jestliže by upadl, neurazí se; nebo Hospodin drží jej za ruku jeho.
25 Mlad jsem byl, a sstaral jsem se, a neviděl jsem spravedlivého opuštěného, ani semene jeho žebrati chleba.
26 Každého dne milost činí, i půjčuje, a však símě jeho jest v požehnání.
27 Odstup od zlého, a čiň dobré, a bydliti budeš na věky.
28 Nebo Hospodin miluje soud, a neopouští svatých svých, na věky v stráži jeho budou; símě pak bezbožníků bude vypléněno.
29 Ale spravedliví ujmou zemi dědičně, a na věky v ní přebývati budou.
30 Ústa spravedlivého mluví moudrost, a jazyk jeho vynáší soud.
31 Zákon Boha jeho jest v srdci jeho, pročež nepodvrtnou se nohy jeho.
32 Špehujeť bezbožník po spravedlivém, a hledá ho zahubiti;
33 Ale Hospodin ho nenechá v ruce jeho, aniž ho dopustí potupiti, když by souzen byl.
34 Očekávejž tedy na Hospodina, a ostříhej cesty jeho, a on tě povýší, abys dědičně obdržel zemi, z níž že vykořeněni budou bezbožníci, uhlédáš.
35 Viděl jsem bezbožníka hrozné síly, an se rozložil jako zelený samorostlý strom.
36 Ale tudíž pominul, a aj nebylo ho; nebo hledal jsem ho, a není nalezen.
37 Pozor měj na pobožného, a viz upřímého, žeť takového člověka poslední věci jsou potěšené,
38 Přestupníci pak že tolikéž vyhlazeni budou, a bezbožníci naposledy vyťati.
39 Ale spasení spravedlivých jest od Hospodina, onť jest síla jejich v času ssoužení.
40 Spomáháť jim Hospodin, a je vytrhuje, vytrhuje je od bezbožníků, a zachovává je; nebo doufají v něho.