1 quand Saül envoya garder la maison pour le tuer. Mon Dieu, délivre-moi de mes ennemis; garantis-moi de ceux qui s'élèvent contre moi!

2 Délivre-moi des ouvriers d'iniquité, et sauve-moi des hommes sanguinaires!

3 Car voilà, ils sont aux aguets pour m'ôter la vie; des hommes puissants s'assemblent contre moi; sans qu'il y ait en moi d'offense, ni de transgression, ô Éternel.

4 Sans qu'il y ait d'iniquité en moi, ils accourent, ils se préparent; réveille-toi pour venir à moi, et regarde!

5 Toi donc, Éternel, Dieu des armées, Dieu d'Israël, réveille-toi, visite toutes les nations; ne fais grâce à aucun de ces hommes perfides et méchants. Sélah (pause).

6 Ils reviennent le soir; hurlant comme des chiens, ils parcourent la ville.

7 Voilà, ils vomissent l'injure de leur bouche; des épées sont sur leurs lèvres; car, disent-ils, qui nous entend?

8 Mais toi, Éternel, tu te riras d'eux; tu te moqueras de toutes les nations.

9 A cause de leur force, c'est à toi que je regarde; car Dieu est ma haute retraite.

10 Mon Dieu, dans sa bonté, me préviendra; Dieu me fera contempler avec joie mes ennemis.

11 Ne les tue pas, de peur que mon peuple ne l'oublie; fais-les errer par ta puissance, et renverse-les, Seigneur, notre bouclier!

12 Chaque parole de leurs lèvres est un péché de leur bouche; qu'ils soient donc pris dans leur orgueil, à cause des imprécations et des mensonges qu'ils profèrent!

13 Consume-les avec fureur, consume-les et qu'ils ne soient plus; et qu'on sache que Dieu règne en Jacob et jusqu'aux extrémités de la terre. (Sélah.)

14 Qu'ils reviennent le soir, hurlant comme des chiens, et parcourant la ville;

15 Qu'ils aillent çà et là, cherchant à manger, et qu'ils passent la nuit sans être rassasiés!

16 Mais moi, je chanterai ta force; je célébrerai dès le matin ta bonté; car tu as été ma haute retraite et mon refuge au jour de la détresse.

17 Toi, qui est ma force, je te chanterai. Car Dieu est ma haute retraite et le Dieu qui me fait voir sa bonté.

1 Přednímu z kantorů, jako: Nevyhlazujž, Davidův žalm zlatý, když poslal Saul, aby střehouc domu, zabili ho.

2 Vytrhni mne od nepřátel mých, Bože můj; před těmi, kteříž povstávají proti mně, bezpečna mne učiň.

3 Vytrhni mne od těch, kteříž páší nepravost, a od mužů vražedlných zachovej mne.

4 Neb aj, zálohy činí duši mé, sbírají se proti mně mocní, bez mého provinění a bez hříchu mého, ó Hospodine.

5 Beze vší mé nepravosti sbíhají se, a strojí; povstaniž mně vstříc, a popatř.

6 Sám ty, Hospodine Bože zástupů, Bože Izraelský, prociť, abys navštívil všecky národy, aniž se smilovávej nad kterým z těch převrácenců nešlechetných. Sélah.

7 Navracejí se k večerou, štěkají jako psi, a běhají okolo města.

8 Aj, coť vynášejí ústy svými! Mečové jsou ve rtech jejich, nebo říkají: Zdaliž kdo slyší?

9 Ale ty, Hospodine, směješ se jim, posmíváš se všechněm národům.

10 Když on moc provozuje, na tebe pozor míti budu, nebo ty, Bože, jsi hrad můj vysoký.

11 Bůh mně milosrdný předejdeť mne, Bůh dá mi viděti pomstu nad nepřátely mými.

12 Nezbijej jich, aby nezapomněl lid můj, ale zmítej jimi mocí svou, a sházej je, pavézo naše, ó Pane.

13 Hřích úst svých, slova rtů svých, (postiženi jsouce v pýše své, pro prokletí a chřadnutí), ať vypravují.

14 Zahlaď v prchlivosti, zahlaď je, ať jich není, ať poznají, že Bůh panuje v Jákobovi i do končin země. Sélah.

15 I nechažť se pak zase navracejí k večerou, štěkají jako psi, a běhají okolo města.

16 Nechať těkají, a potravy hledají, však hladovití jsouce, uložiti se musejí.

17 Já pak zpívati budu o síle tvé, hned z jitra hlasitě slaviti budu milosrdenství tvé, nebo jsi byl hrad můj vysoký, a útočiště v den ssoužení mého. [ (Psalms 59:18) A posilen jsa, žalmy tobě zpívati budu; nebo jsi Bůh, vysoký hrad můj, Bůh mně milosrdný. ]