1 Au maître-chantre. Selon Jéduthun. Psaume de David. Mon âme se repose en Dieu seul; c'est de lui que vient mon salut.

2 Lui seul est mon rocher, ma délivrance, ma haute retraite; je ne serai pas entièrement ébranlé.

3 Jusques à quand vous jetterez-vous sur un homme, pour le détruire tous ensemble, comme un mur qui penche, comme une clôture ébranlée?

4 Ils ne font que consulter pour le faire tomber de son élévation; ils se plaisent au mensonge; de leur bouche ils bénissent, mais dans leur cœur ils maudissent. (Sélah.)

5 Mon âme, repose-toi sur Dieu seul, car mon attente est en lui.

6 Lui seul est mon rocher, ma délivrance et ma haute retraite; je ne serai point ébranlé.

7 En Dieu est mon salut et ma gloire; mon fort rocher, mon refuge est en Dieu.

8 Peuples, confiez-vous en lui en tout temps; répandez votre cœur devant lui; Dieu est notre retraite. (Sélah.)

9 Les petits ne sont que néant; les grands ne sont que mensonge; placés dans la balance, ils seraient tous ensemble plus légers que la vanité même.

10 Ne vous confiez pas dans l'oppression, et ne soyez pas vains par la rapine; si les richesses abondent, n'y mettez pas votre cœur.

11 Dieu a parlé une fois, et je l'ai entendu deux fois: c'est que la force appartient à Dieu.

12 A toi aussi, Seigneur, la miséricorde! Oui, tu rendras à chacun selon son oeuvre.

1 Přednímu z kantorů Jedutunovi, žalm Davidův.

2 Vždy předce k Bohu má se mlčelivě duše má, od něhoť jest spasení mé.

3 Vždyť předce on jest skála má, mé spasení, vysoký hrad můj, nepohnuť se škodlivě.

4 Až dokud zlé obmýšleti budete proti člověku? Všickni vy zahubeni budete, jako zed navážená a stěna nachýlená jste.

5 Však nic méně radí se o to, jak by jej odstrčili, aby nebyl vyvýšen; lež oblibují, ústy svými dobrořečí, ale u vnitřnosti své proklínají. Sélah.

6 Vždy předce měj se k Bohu mlčelivě, duše má, nebo od něho jest očekávání mé.

7 Onť jest zajisté skála má, mé spasení, vysoký hrad můj, nepohnuť se.

8 V Bohu jest spasení mé a sláva má; skála síly mé, doufání mé v Bohu jest.

9 Naději v něm skládejte všelikého času, ó lidé, vylévejte před oblíčejem jeho srdce vaše, Bůh útočiště naše. Sélah.

10 Jistě žeť jsou marnost synové lidští,a synové mocných lživí. Budou-li spolu na váhu vloženi, lehčejší budou nežli marnost.

11 Nedoufejtež v utiskování, ani v loupeži, a nebývejte marní; statku přibývalo-li by, nepřikládejte srdce.

12 Jednou mluvil Bůh, dvakrát jsem to slyšel, že Boží jest moc, [ (Psalms 62:13) A že tvé, Pane, jest milosrdenství, a že ty odplatíš jednomu každému podlé skutků jeho. ]