1 Maskil d'Éthan l'Ezrachite. Je chanterai à jamais les bontés de l'Éternel; ma bouche publiera ta fidélité d'âge en âge.
2 Car j'ai dit: Ta bonté subsiste à jamais; tu établis ta fidélité dans les cieux.
3 J'ai traité alliance avec mon élu; j'ai fait serment à David, mon serviteur, disant:
4 J'affermirai ta postérité pour toujours, et j'établirai ton trône pour tous les âges. (Sélah.)
5 Les cieux, ô Éternel, célèbrent tes merveilles et ta fidélité dans l'assemblée des saints.
6 Car qui, dans les lieux célestes, est comparable à l'Éternel? qui ressemble à l'Éternel parmi les fils des puissants?
7 Dieu est terrible dans l'assemblée des saints, redoutable plus que tous ceux qui l'environnent.
8 Éternel, Dieu des armées, qui est puissant comme toi, ô Éternel? Tu es environné de ta fidélité.
9 Tu domines sur l'orgueil de la mer; quand ses vagues s'élèvent, toi, tu les apaises.
10 Tu as abattu Rahab comme un blessé à mort; par ton bras puissant tu as dissipé tes ennemis.
11 A toi sont les cieux, à toi aussi la terre; tu as fondé le monde et ce qu'il renferme.
12 Tu as créé le nord et le midi; le Thabor et l'Hermon poussent des cris de joie à ton nom.
13 Ton bras est puissant, ta main forte, ta droite élevée.
14 La justice et l'équité sont la base de ton trône; la grâce et la vérité marchent devant ta face.
15 Heureux le peuple qui connaît les cris de joie! Éternel, ils marchent à la clarté de ta face.
16 Ils se réjouissent en ton nom chaque jour, et se glorifient de ta justice.
17 Car tu es leur gloire et leur force; c'est par ta faveur que notre pouvoir est distingué.
18 Car l'Éternel est notre bouclier; le Saint d'Israël est notre Roi.
19 Tu parlas jadis à ton bien-aimé dans une vision, et tu dis: J'ai prêté secours à un homme fort; j'ai élevé du milieu du peuple un héros;
20 J'ai trouvé mon Bien-Aimé, mon serviteur, je l'ai oint de mon huile sainte;
21 Ma main sera constamment avec lui, et mon bras le fortifiera;
22 L'ennemi ne pourra le surprendre, et l'homme inique ne l'opprimera point;
23 Je briserai devant lui ses adversaires, et je frapperai ceux qui le haïssent;
24 Ma fidélité, ma faveur seront avec lui, et sa force s'élèvera par mon nom;
25 Je mettrai sa main sur la mer, et sa droite sur les fleuves.
26 Il m'invoquera, disant: Tu es mon Père, mon Dieu et le rocher de mon salut.
27 Aussi j'en ferai le premier-né, le souverain des rois de la terre.
28 Je lui conserverai ma faveur à toujours, et mon alliance lui est assurée.
29 Je rendrai sa postérité éternelle, et son trône comme les jours des cieux.
30 Si ses fils abandonnent ma loi, et ne marchent pas selon mes ordonnances;
31 S'ils violent mes statuts, et ne gardent pas mes commandements;
32 Je châtierai leur transgression par la verge, et leur iniquité par des plaies.
33 Mais je ne lui retirerai pas ma bonté, et ne lui fausserai point ma fidélité.
34 Je ne violerai point mon alliance, et ne changerai pas ce qui est sorti de mes lèvres.
35 J'ai une fois juré par ma sainteté; je ne mentirai point à mon Bien-Aimé.
36 Sa postérité subsistera toujours, et son trône aussi longtemps que le soleil devant moi.
37 Comme la lune, il durera à jamais; et il y en a dans les cieux un témoin fidèle.
38 Cependant toi tu l'as rejeté, tu l'as méprisé; tu t'es indigné contre ton Oint;
39 Tu as repoussé l'alliance de ton serviteur; tu as jeté à terre et profané sa couronne.
40 Tu as rompu toutes ses barrières; tu as ruiné ses forteresses.
41 Tous ceux qui passent au chemin le pillent; il est en opprobre à ses voisins.
42 Tu as élevé la droite de ses adversaires, tu as réjoui tous ses ennemis;
43 Tu as fait plier la pointe de son épée et ne l'as pas soutenu dans le combat.
44 Tu as fait cesser son éclat, et tu as jeté son trône à terre;
45 Tu as abrégé les jours de sa jeunesse, et tu l'as couvert de honte. (Sélah.)
46 Jusqu'à quand, Éternel, te cacheras-tu sans cesse, et ta colère sera-t-elle embrasée comme un feu?
47 Rappelle-toi quelle est ma durée, pour quel néant tu as créé tous les fils des hommes.
48 Quel homme pourra vivre et ne point voir la mort? Qui sauvera son âme de la main du Sépulcre? (Sélah.)
49 Seigneur, où sont tes bontés premières, que tu juras à David sur ta fidélité?
50 Souviens-toi, Seigneur, de l'opprobre de tes serviteurs; et que je porte en mon sein l'opprobre fait par tous ces grands peuples.
51 Car tes ennemis ont outragé, ô Éternel, tes ennemis ont outragé les pas de ton Oint.
52 Béni soit l'Éternel à toujours! Amen, oui, amen!
1 Vyučující, složený od Etana Ezrachitského.
2 O milosrdenstvích Hospodinových na věky zpívati budu, od národu do pronárodu zvěstovati budu pravdu tvou ústy svými.
3 Nebo jsem řekl: Na věky milosrdenství vzdělávati se bude, na nebi utvrdíš pravdu svou, o nížs řekl:
4 Učinil jsem smlouvu s vyvoleným svým, přisáhl jsem Davidovi služebníku svému,
5 Že až na věky utvrdím símě tvé, a vzdělám od národu do národu trůn tvůj. Sélah.
6 Protož oslavují nebesa div tvůj, Hospodine, i pravdu tvou v shromáždění svatých.
7 Nebo kdo na nebi přirovnán býti může Hospodinu? Kdo jest podobný Hospodinu mezi syny silných?
8 Bůh i v shromáždění svatých strašlivý jest náramně, a hrozný nade všecky vůkol něho.
9 Hospodine Bože zástupů, kdo jest jako ty, silný Hospodin? Nebo pravda tvá tobě přístojí všudy vůkol.
10 Ty panuješ nad dutím moře; když se zdvihají vlny jeho, ty je skrocuješ.
11 Ty jsi jako raněného potřel Egypt, a silným ramenem svým rozptýlil jsi nepřátely své.
12 Tváť jsou nebesa, tvá také i země, okršlek i plnost jeho ty jsi založil.
13 Půlnoční i polední strana, kteréž jsi ty stvořil, i Tábor a Hermon o tvém jménu zpívají.
14 Tvé rámě jest přemocné, silná ruka tvá, a vyvýšená pravice tvá.
15 Spravedlnost a soud jsou základem trůnu tvého, milosrdenství a pravda předcházejí tvář tvou.
16 Blahoslavený lid, kterýž zná zvuk tvůj; tiť, Hospodine, v světle oblíčeje tvého choditi budou.
17 Ve jménu tvém plésati budou každého dne, a v spravedlnosti tvé vyvýší se.
18 Nebo sláva síly jejich ty jsi, a z milosti tvé k zvýšení přijde roh náš.
19 Nebo štít náš jest Hospodinův, a svatého Izraelského král náš.
20 Tehdy mluvě u vidění k svatému svému, řekl jsi: Složil jsem pomoc v reku udatném, zvýšil jsem vybraného z lidu.
21 Nalezl jsem Davida služebníka svého, olejem svým svatým pomazal jsem ho.
22 A protož budeť s ním stále ruka má, ano i ramenem svým posilovati ho budu.
23 Nebudeť ho moci nuziti nepřítel, ani člověk nešlechetný trápiti.
24 Nebo potru před tváří jeho protivníky jeho, a ty, kteříž ho nenávidí, porazím.
25 Nadto pravda má a milosrdenství mé s ním bude, a ve jménu mém vyvýšen bude roh jeho.
26 A vložím na moře ruku jeho, a na řeky pravici jeho.
27 On volaje ke mně, dí: Ty jsi otec můj, Bůh silný můj a skála spasení mého.
28 Já také za prvorozeného vystavím jej, a za vyššího králů zemských.
29 Na věky zachovám jemu milosrdenství své, a smlouva s ním stálá bude.
30 Učiním i to, aby na věky trvalo símě jeho, a trůn jeho jako dnové nebes.
31 Jestliže by pak synové jeho opustili zákon můj, a v soudech mých nechodili,
32 Jestliže by ustanovení mých poškvrnili, a přikázaní mých neostříhali:
33 Tedy navštívím metlou přestoupení jejich, a trestáním nepravost jejich,
34 Ale milosrdenství svého neodejmu od něho, aniž klamati budu proti pravdě své.
35 Nepoškvrnímť smlouvy své, a toho, což vyšlo z úst mých, nezměním.
36 Jednou jsem přisáhl skrze svatost svou, nesklamámť Davidovi,
37 Že símě jeho na věky bude, a trůn jeho jako slunce přede mnou,
38 Jako měsíc utvrzeno bude na věky, a jako svědkové na obloze hodnověrní.
39 Ale ty jsi jej zavrhl a potupil, rozhněvals se na pomazaného svého.
40 Zavrhl jsi smlouvu s služebníkem svým, povrhls korunu jeho na zem.
41 Roztrhal jsi všecky ohrady jeho, a bašty jeho jsi rozválel.
42 Derou jej všickni, kteříž tudy jdou; jest ku posměchu i sousedům svým.
43 Vyvýšil jsi pravici protivníků jeho, obveselils všecky nepřátely jeho.
44 Ztupils i ostří meče jeho, aniž jsi dal jemu, aby ostáti mohl v boji.
45 Učinils přítrž okrase jeho, a trůn jeho svrhl jsi na zem.
46 Ukrátil jsi dnů mladosti jeho, a hanbous jej přiodíl. Sélah.
47 Až dokud, Hospodine? Na věky-liž se skrývati budeš? Tak-liž hořeti bude jako oheň prchlivost tvá?
48 Rozpomeniž se na mne, jak kratičký jest věk můj. Zdaliž jsi pak nadarmo stvořil všecky syny lidské?
49 Kdo z lidí může tak živ býti, aby neokusil smrti? Kdo vytrhne život svůj z hrobu? Sélah.
50 Kdež jsou milosrdenství tvá první, ó Pane? Přísahuť jsi učinil Davidovi, v pravdě své.
51 Pamatuj, Pane, na útržky činěné služebníkům tvým, a jak jsem já nosil v lůně svém potupu ode všech nejmocnějších národů,
52 Jak jsou utrhali nepřátelé tvoji, Hospodine, jak jsou utrhali šlepějím pomazaného tvého. [ (Psalms 89:53) Budiž pochválen Hospodin na věky, Amen i Amen. ]