1 Avertis les dirigeants et les autorités, d'être soumis au Seigneur, d'obéir à sa Parole, et d'être prêts à toute bonne oeuvre;

2 De ne parler mal de personne, de n'être point agressifs, d'être bienveillants, et de montrer une parfaite douceur envers tous les hommes.

3 Car nous aussi, nous étions autrefois insensés, désobéissants, égarés, assujettis à des passions et à des voluptés diverses, vivant dans la malice et dans l'envie, dignes de haine, et nous haïssant les uns les autres.

4 Mais lorsque la bonté de Dieu notre Sauveur et son amour pour les hommes ont été manifestés, il nous a sauvés,

5 Non à cause des oeuvres de justice que nous aurions faites, mais selon sa miséricorde, par le blanchissage de la régénération, et le renouvellement du Saint-Esprit,

6 Qu'il a répandu avec richesse sur nous, par Jésus-Christ notre Sauveur;

7 Afin que, justifiés par sa grâce irrésistible, nous fussions héritiers de la vie éternelle selon notre espérance.

8 Cette parole est certaine, et je veux que tu établisses fortement ces choses, afin que ceux qui ont cru en Dieu s'appliquent à pratiquer les tâches favorables à notre espérance; voilà les choses qui sont bonnes et utiles aux hommes.

9 Mais évite les questions absurdes, les généalogies, les rivalités et les attirances de la loi; car elles sont inutiles et vaines.

10 Rejète l'homme qui se dit capable de choisir de croire, après l'avoir averti une première et une seconde fois;

11 Sachant qu'un tel homme est subversif, et qu'il pèche, en se condamnant lui-même.

12 Lorsque j'enverrai Artémas, ou Tychique vers toi, hâte-toi de venir auprès de moi à Nicopolis; car j'ai résolu d'y passer l'hiver.

13 Reconduis avec soin Zénas, le docteur de la loi, et Apollos, en sorte que rien ne leur manque.

14 Et que les nôtres apprennent aussi à produire des actions agréables pour les besoins pressants, afin qu'ils ne demeurent pas sans fruit.

15 Tous ceux qui sont avec moi te saluent. Salue ceux qui nous aiment dans la foi. La grâce soit avec vous tous! Amen.

1 Napomínej jich, ať jsou knížatům a mocnostem poddáni, jich poslušni, a ať jsou k každému skutku dobrému hotovi.

2 Žádnému ať se nerouhají, nejsou svárliví, ale přívětiví, dokazujíce všeliké tichosti ke všem lidem.

3 Byliť jsme zajisté i my někdy nesmyslní, tvrdošijní, bloudící, sloužíce žádostem a rozkošem rozličným, v zlosti a v závisti bydlíce, ohyzdní, vespolek se nenávidíce.

4 Ale když se zjevila dobrota a láska k lidem Spasitele našeho Boha,

5 Ne z skutků spravedlnosti, kteréž bychom my činili, ale podle milosrdenství svého spasil nás, skrze obmytí druhého narození, a obnovení Ducha svatého,

6 Kteréhož vylil na nás hojně, skrze Jezukrista Spasitele našeho,

7 Abychom, ospravedlněni jsouce milostí jeho, byli dědicové v naději života věčného.

8 Věrnáť jest řeč tato, a chciť, abys těch věcí potvrzoval, ať se snaží v dobrých skutcích předčiti všickni, kteříž uvěřili Bohu. A toť jsou ty věci dobré, i lidem užitečné.

9 Nemoudré pak otázky, a vyčítání rodů, a sváry, a hádky o věci zákonní zastavuj; nebť jsou neužitečné a marné.

10 Člověka kacíře po jednom neb druhém napomínání vyvrz,

11 Věda, že takový jest převrácený, a hřeší, svým vlastním soudem jsa odsouzen.

12 Když pošli k tobě Artemana aneb Tychika, snaž se přijíti ke mně do Nikopolim; neb jsem umínil tu přes zimu pobýti.

13 Zéna, učeného v Zákoně, a Apollo s pilností vyprovoď, ať v ničemž nemají nedostatku.

14 A nechažť se také učí i naši v dobrých skutcích předčiti, a zvláště, kdež jsou toho potřeby, aby nebyli neužiteční.

15 Pozdravují tě, kteříž jsou se mnou, všickni. Pozdraviž těch, kteříž nás milují u víře. Milost Boží budiž se všemi vámi. Amen. K Titovi, kterýž první biskup církve Kretenské skrze vzkládání rukou zřízen byl, psán z Nikopoli města Macedonského.