1 Go after love; still desiring to have the things which the Spirit gives, but most of all that you may have the prophet's power.
2 For he who makes use of tongues is not talking to men but to God; because no one has the sense of what he is saying; but in the Spirit he is talking of secret things.
3 But the word of the prophet gives men knowledge and comfort and strength.
4 He who makes use of tongues may do good to himself; but he who gives the prophet's word does good to the church.
5 Now though it is my desire for you all to have the power of tongues, it would give me more pleasure to be hearing the prophet's word from you; for this is a greater thing than using tongues, if the sense is not given at the same time, for the good of the church.
6 But, now, my brothers, if I come to you using tongues, what profit will it be to you, if I do not give you a revelation, or knowledge, or the word of the prophet, or teaching?
7 Even things without life, having a voice, such as a music-pipe or other instrument, if they do not give out different sounds, who may be certain what is being played?
8 For if the war-horn gives out an uncertain note, who will get ready for the fight?
9 So if you, in using a strange tongue, say words which have no sense, how will anyone take in what you are saying? for you will be talking to the air.
10 There are, it may be, a number of different voices in the world, and no voice is without sense.
11 But if the sense of the voice is not clear to me, I am like a man from a strange country to him who is talking, and he will be the same to me.
12 So if you are desiring the things which the Spirit gives, let your minds be turned first to the things which are for the good of the church.
13 For this reason, let the man who has the power of using tongues make request that he may, at the same time, be able to give the sense.
14 For if I make use of tongues in my prayers, my spirit makes the prayer, but not my mind.
15 What then? let my prayer be from the spirit, and equally from the mind; let my song be from the spirit, and equally from mind.
16 For if you give a blessing with the spirit, how will the man who has no knowledge say, So be it, after your prayer, seeing that he has not taken in what you are saying?
17 For your giving of the blessing is certainly well done, but of no profit to the man without knowledge.
18 I give praise to God that I am able to make use of tongues more than you all:
19 But in the church it would be better for me to make use of five words of which the sense was clear, so that others might have profit, than ten thousand words in a strange tongue.
20 My brothers, do not be children in mind: in evil be as little children, but in mind be of full growth.
21 In the law it is said, By men of other tongues and by strange lips will my words come to this people; and not even so will they give ear to me, says the Lord.
22 For this reason tongues are for a sign, not to those who have faith, but to those who have not: but the prophet's word is for those who have faith, and not for the rest who have not.
23 If, then, the church has come together, and all are using tongues, and there come in men without knowledge or faith, will they not say that you are unbalanced?
24 But if all are teaching as prophets, and a man without faith or knowledge comes in, he is tested by all, he is judged by all;
25 The secrets of his heart are made clear; and he will go down on his face and give worship to God, saying that God is truly among you.
26 What is it then, my brothers? when you come together everyone has a holy song, or a revelation, or a tongue, or is giving the sense of it. Let everything be done for the common good.
27 If any man makes use of a tongue, let it not be more than two, or at the most three, and in turn; and let someone give the sense:
28 But if there is no one to give the sense, let him keep quiet in the church; and let his words be to himself and to God.
29 And let the prophets give their words, but not more than two or three, and let the others be judges of what they say.
30 But if a revelation is given to another who is seated near, let the first be quiet.
31 For you may all be prophets in turn so that all may get knowledge and comfort;
32 And the spirits of the prophets are controlled by the prophets;
33 For God is not a God whose ways are without order, but a God of peace; as in all the churches of the saints.
34 Let women keep quiet in the churches: for it is not right for them to be talking; but let them be under control, as it says in the law.
35 And if they have a desire for knowledge about anything, let them put questions to their husbands privately: for talking in the church puts shame on a woman.
36 What? was it from you that the word of God went out? or did it only come in to you?
37 If any man seems to himself to be a prophet or to have the Spirit, let him take note of the things which I am writing to you, as being the word of the Lord.
38 But if any man is without knowledge, let him be so.
39 So then, my brothers, let it be your chief desire to be prophets; but let no one be stopped from using tongues.
40 Let all things be done in the right and ordered way.
1 Následujtež tedy lásky, horlivě žádejte duchovních věcí, nejvíce však, abyste prorokovali.
2 Nebo ten, jenž mluví cizím jazykem, ne lidem mluví, ale Bohu; nebo žádný neposlouchá, ale duchem vypravuje tajemství.
3 Kdož pak prorokuje, lidem mluví vzdělání, i napomínání, i potěšení.
4 Kdož mluví cizím jazykem, sám sebe vzdělává, ale kdož prorokuje, tenť církev vzdělává.
5 Chtělť bych pak, abyste všickni jazyky rozličnými mluvili, ale však raději, abyste prorokovali. Nebo větší jest ten, jenž prorokuje, nežli ten, kdož jazyky cizími mluví, leč by také to, což mluví, vykládal, aby se vzdělávala církev.
6 A protož, bratří, přišel-li bych k vám, jazyky cizími mluvě, což vám prospěji, nebudu-liť vám mluviti, buď v zjevení neb v umění, buď v proroctví neb v učení?
7 Podobně jako i bezdušné věci, vydávající zvuk, jako píšťalka nebo harfa, kdyby rozdílného zvuku nevydávaly, kterak by vědíno bylo, co se píská, anebo na harfu hrá?
8 Ano trouba vydala-li by nejistý hlas, kdož se bude strojiti k boji?
9 Tak i vy, nevydali-li byste jazykem svým srozumitelných slov, kterak bude rozumíno, co se mluví? Budete jen u vítr mluviti.
10 Tak mnoho, (jakž vidíme,) rozdílů hlasů jest na světě, a nic není bez hlasu.
11 Protož nebudu-liť znáti moci hlasu, budu tomu, kterýž mluví, cizozemec, a ten, jenž mluví, bude mi také cizozemec.
12 Tak i vy, poněvadž jste horliví milovníci duchovních věcí, toho hledejte, abyste se k vzdělání církve rozhojnili.
13 A protož, kdož mluví jazykem cizím, modl se, aby mohl vykládati.
14 Nebo budu-li se modliti cizím jazykem, duch můj se toliko modlí, ale mysl má bez užitku jest.
15 Což tedy jest? Modliti se budu duchem, a modliti se budu i myslí; plésati budu duchem a plésati budu i myslí.
16 Nebo kdybys ty dobrořečil Bohu duchem, kterakž ten, jenž prostý člověk jest, k tvému dobrořečení řekne Amen, poněvadž neví, co pravíš?
17 Nebo ač ty dobře díky činíš, ale jiný se nevzdělává.
18 Děkuji Bohu svému, že více nežli vy všickni jazyky cizími mluvím.
19 Ale v sboru raději bych chtěl pět slov srozumitelně promluviti, abych také jiných poučil, nežli deset tisíců slov jazykem neznámým.
20 Bratří, nebuďte děti v smyslu, ale zlostí buďte děti, smyslem pak buďte dospělí.
21 Psáno jest v Zákoně: Že rozličnými jazyky a cizími rty budu mluviti lidu tomuto, a anižť tak mne slyšeti budou, praví Pán.
22 A tak jazykové jsou za div ne těm, jenž věří, ale nevěřícím, proroctví pak ne nevěřícím, ale věřícím.
23 A protož když by se sešla všecka církev spolu, a všickni by jazyky cizími mluvili, a vešli by tam i neučení neb nevěřící, zdaliž neřeknou, že blázníte?
24 Ale kdyby všickni prorokovali, a všel by tam mezi ně někdo nevěřící nebo neučený, přemáhán by byl ode všech a souzen ode všech.
25 A tak tajnosti srdce jeho zjeveny budou, a on padna na tvář, klaněti se bude Bohu, vyznávaje, že jistě Bůh jest mezi vámi.
26 Což tedy bratří? Když se scházíte, jeden každý z vás píseň má, učení má, cizí jazyk má, zjevení má, vykládání má, všecko to budiž k vzdělání.
27 Buďto že by kdo jazykem cizím mluvil, ať se to děje skrze dva neb nejvíce tři, a to jeden po druhém, a jeden ať vykládá.
28 Pakli by nebylo vykladače, nechať mlčí v shromáždění, než sobě sám nechažť mluví a Bohu.
29 Proroci pak dva nebo tři ať mluví, a jiní nechť rozsuzují.
30 Pakliť by jinému tu přísedícímu zjeveno bylo, první mlč.
31 Nebo můžete všickni, jeden po druhém, prorokovati, aby se všickni učili a všickni se potěšovali.
32 Duchovéť pak proroků prorokům poddáni jsou.
33 Nebo neníť Bůh původ různice, ale pokoje, jakož i ve všech shromážděních svatých učím.
34 Ženy vaše v shromážděních ať mlčí, nebo nedopouští se jim mluviti, ale aby poddány byly, jakž i Zákon praví.
35 Pakli se chtí čemu naučiti, doma mužů svých nechať se ptají. Nebo mrzká věc jest ženám mluviti v shromáždění.
36 Zdaliž jest od vás slovo Boží pošlo? Zdali k samým vám přišlo?
37 Zdá-li se sobě kdo býti prorokem nebo duchovním, nechažť pozná, co vám píši, žeť jsou přikázání Páně.
38 Pakli kdo neví, nevěz.
39 A takž, bratří, o to se snažte, abyste prorokovali, a jazyky cizími mluviti nezbraňujte.
40 Všecko slušně a podle řádu ať se děje.