1 At last our desire to have news of you was so strong that, while we ourselves were waiting at Athens,

2 We sent Timothy, our brother and God's servant in the good news of Christ, to give you strength and comfort in your faith;

3 So that no man might be moved by these troubles; because you see that these things are part of God's purpose for us.

4 And when we were with you, we said to you that trouble was before us; and so it came about, as you see.

5 For this reason, when I was no longer able to keep quiet, I sent to get news of your faith, fearing that you might be tested by the Evil One and that our work might come to nothing.

6 But now that Timothy has come to us from you, and has given us good news of your faith and love, and that you have happy memories of us, desiring greatly to see us, even as we do to see you;

7 For this cause, brothers, in all our trouble and grief we were comforted about you because of your faith;

8 For it is life to us if you keep your faith in the Lord unchanged.

9 For how great is the praise which we give to God for you, and how great the joy with which we are glad because of you before our God;

10 Night and day requesting God again and again that we may see your face and make your faith complete.

11 Now may our God and Father himself and our Lord Jesus make a way for us to come to you;

12 And the Lord give you increase of love in fullest measure to one another and to all men, even as our love to you;

13 So that your hearts may be strong and free from all sin before our God and Father, at the coming of our Lord Jesus with all his saints.

1 Protož nemohše se déle zdržeti, za nejlepší se nám vidělo, abychom v Aténách pozůstali my sami,

2 A poslali jsme Timotea, bratra našeho a služebníka Božího a pomocníka našeho v evangelium Kristovu, aby potvrdil vás a napomenul k tomu, což náleží víře vaší,

3 Aby se žádný nepohnul od ní v takových těchto souženích. Neb i sami víte, že jsme k tomu postaveni.

4 Ještě zajisté, když jsme u vás byli, předpovídali jsme vám, že budeme souženi; jakož se i stalo, jakž víte.

5 Protož i já, nemoha se déle zdržeti, poslal jsem ho k vám, abych zvěděl o víře vaší, ať by snad nějak nepokoušel vás ten pokušitel, a tak aby nebyla daremná práce naše.

6 Nyní pak když k nám přišel Timoteus od vás a zvěstoval nám novinu veselou o víře a lásce vaší, a že nás připomínáte dobře, žádajíce vždycky nás viděti, jako také i my vás,

7 Protož potěšeni jsme z vás, bratří, ve všelikém soužení a nesnadnosti naší, skrze víru vaši.

8 Nebo aj, živi jsme, jestliže vy pevně stojíte v Pánu.

9 A jakým děkováním z vás můžeme se odměniti Bohu za všecku tu radost, kterouž radujeme se pro vás před obličejem Boha našeho,

10 Dnem i nocí přehorlivě modléce se, abychom uzřeli tvář vaši a doplnili to, čehož by se nedostávalo víře vaší?

11 Sám pak Bůh a Otec náš, a Pán náš Ježíš Kristus spraviž cestu naši k vám.

12 A vás tentýž Pán račiž rozmnožiti a rozhojniti v lásce, kterouž máte k sobě vespolek, i ke všechněm, jako i nás k vám,

13 Aby tak utvrzena byla srdce vaše neposkvrněná v svatosti, před Bohem a Otcem naším, ku příští Pána našeho Jezukrista, se všemi svatými jeho.