1 Now there was among the Pharisees a man named Nicodemus, who was one of the rulers of the Jews.
2 He came to Jesus by night and said to him, Rabbi, we are certain that you have come from God as a teacher, because no man would be able to do these signs which you do if God was not with him.
3 Jesus said to him, Truly, I say to you, Without a new birth no man is able to see the kingdom of God.
4 Nicodemus said to him, How is it possible for a man to be given birth when he is old? Is he able to go into his mother's body a second time and come to birth again?
5 Jesus said in answer, Truly, I say to you, If a man's birth is not from water and from the Spirit, it is not possible for him to go into the kingdom of God.
6 That which has birth from the flesh is flesh, and that which has birth from the Spirit is spirit.
7 Do not be surprised that I say to you, It is necessary for you to have a second birth.
8 The wind goes where its pleasure takes it, and the sound of it comes to your ears, but you are unable to say where it comes from and where it goes: so it is with everyone whose birth is from the Spirit.
9 And Nicodemus said to him, How is it possible for these things to be?
10 And Jesus, answering, said, Are you the teacher of Israel and have no knowledge of these things?
11 Truly, I say to you, We say that of which we have knowledge; we give witness of what we have seen; and you do not take our witness to be true.
12 If you have no belief when my words are about the things of earth, how will you have belief if my words are about the things of heaven?
13 And no one has ever gone up to heaven but he who came down from heaven, the Son of man.
14 As the snake was lifted up by Moses in the waste land, even so it is necessary for the Son of man to be lifted up:
15 So that whoever has faith may have in him eternal life.
16 For God had such love for the world that he gave his only Son, so that whoever has faith in him may not come to destruction but have eternal life.
17 God did not send his Son into the world to be judge of the world; he sent him so that the world might have salvation through him.
18 The man who has faith in him does not come up to be judged; but he who has no faith in him has been judged even now, because he has no faith in the name of the only Son of God.
19 And this is the test by which men are judged: the light has come into the world and men have more love for the dark than for the light, because their acts are evil.
20 The light is hated by everyone whose acts are evil and he does not come to the light for fear that his acts will be seen.
21 But he whose life is true comes to the light, so that it may be clearly seen that his acts have been done by the help of God.
22 After these things Jesus and his disciples went into the land of Judaea, and there he was with them for some time, giving baptism.
23 Now John was then giving baptism at Aenon near Salim, because there was much water there; and people came and were given baptism.
24 For at this time John had not been put into prison.
25 Then a question came up between John's disciples and a Jew about washing.
26 And they went to John and said to him, Rabbi, the man who was with you on the other side of the Jordan, the man to whom you gave witness, is now giving baptism, and everyone is going to him.
27 And this was John's answer: A man is unable to have anything if it is not given to him from heaven.
28 You yourselves give witness that I said, I am not the Christ. What I said was, I am sent before the Christ.
29 He who has the bride is the husband: but the husband's friend, whose place is by his side and whose ears are open to him, is full of joy because of the husband's voice: such is my joy, and it is complete.
30 He has to become greater while I become less.
31 He who comes from heaven is greater than all others: he who comes from earth is of the earth, and of the earth are his words: he who comes from heaven is over all.
32 He gives witness of what he has seen and of what has come to his ears; and no man takes his witness as true.
33 He who so takes his witness has made clear his faith that God is true.
34 For he whom God has sent says God's words; and God does not give him the Spirit by measure.
35 The Father has love for the Son and has put all things into his hands.
36 He who has faith in the Son has eternal life; but he who has not faith in the Son will not see life; God's wrath is resting on him.
1 Byl pak člověk z farizeů, jménem Nikodém, kníže Židovské.
2 Ten přišel k Ježíšovi v noci, a řekl jemu: Mistře, víme, že jsi od Boha přišel Mistr; nebo žádný nemůže těch divů činiti, kteréž ty činíš, leč by Bůh byl s ním.
3 Odpověděl Ježíš a řekl jemu: Amen, amen pravím tobě: Nenarodí-li se kdo znovu, nemůž viděti království Božího.
4 Řekl jemu Nikodém: Kterak můž člověk naroditi se, starý jsa? Zdali může opět v život matky své vjíti a naroditi se?
5 Odpověděl Ježíš: Amen, amen pravím tobě: Nenarodí-li se kdo z vody a z Ducha svatého, nemůž vjíti do království Božího.
6 Což se narodilo z těla, tělo jest, a což se narodilo z Ducha, duch jest.
7 Nediviž se, že jsem řekl tobě: Musíte se znovu zroditi.
8 Vítr kde chce věje, a hlas jeho slyšíš, ale nevíš, odkud přichází, a kam jde. Takť jest každý, kdož se z Ducha narodil.
9 Odpověděl Nikodém a řekl jemu: Kterak mohou tyto věci býti?
10 Odpověděl Ježíš a řekl jemu: Ty jsi mistr v Izraeli, a toho neznáš?
11 Amen, amen pravím tobě: Že což víme, mluvíme, a což jsme viděli, svědčíme, ale svědectví našeho nepřijímáte.
12 Poněvadž zemské věci mluvil jsem vám, a nevěříte, kterak, budu-li vám praviti nebeské, uvěříte?
13 Nebo žádný nevstoupil v nebe, než ten, jenž sstoupil s nebe, Syn člověka, kterýž jest v nebi.
14 A jakož jest Mojžíš povýšil hada na poušti, takť musí povýšen býti Syn člověka,
15 Aby každý, kdož věří v něho, nezahynul, ale měl život věčný.
16 Nebo tak Bůh miloval svět, že Syna svého jednorozeného dal, aby každý, kdož věří v něho, nezahynul, ale měl život věčný.
17 Neboť jest neposlal Bůh Syna svého na svět, aby odsoudil svět, ale aby spasen byl svět skrze něho.
18 Kdož věří v něho, nebude odsouzen, ale kdož nevěří, jižť jest odsouzen; nebo neuvěřil ve jméno jednorozeného Syna Božího.
19 Toto pak jest ten soud, že Světlo přišlo na svět, ale milovali lidé více tmu nežli Světlo; nebo skutkové jejich byli zlí.
20 Každý zajisté, kdož zle činí, nenávidí světla, a nejde k světlu, aby nebyli trestáni skutkové jeho.
21 Ale kdož činí pravdu, jde k světlu, aby zjeveni byli skutkové jeho, že v Bohu učiněni jsou.
22 Potom přišel Ježíš i učedlníci jeho do země Judské, a tu přebýval s nimi, a křtil.
23 A Jan také křtil v Enon, blízko Sálim, nebo byly tam vody mnohé. I přicházeli mnozí, a křtili se.
24 Nebo ještě Jan nebyl vsazen do žaláře.
25 Tedy vznikla otázka mezi Židy a některými z učedlníků Janových o očišťování.
26 I přišli k Janovi a řekli jemu: Mistře, ten, kterýž byl s tebou za Jordánem, jemužs ty svědectví vydal, aj, on křtí, a všickni jdou k němu.
27 Odpověděl Jan a řekl: Nemůžť člověk vzíti ničehož, leč by jemu dáno bylo s nebe.
28 Vy sami svědkové jste mi, že jsem pověděl: Nejsem já Kristus, ale že jsem poslán před ním.
29 Kdož má nevěstu, ženichť jest, přítel pak ženicha, jenž stojí a slyší ho, radostí raduje se pro hlas ženicha. Protož ta radost má naplněna jest.
30 Onť musí růsti, já pak menšiti se.
31 Kdož jest shůry přišel, nade všeckyť jest; kdožť jest z země, zemskýť jest, a zemské věci mluví. Ale ten, jenž s nebe přišel, nade všecky jest.
32 A což viděl a slyšel, toť svědčí, ale svědectví jeho žádný nepřijímá.
33 Kdož pak přijímá svědectví jeho, zpečetil jest to, že Bůh pravdomluvný jest.
34 Nebo ten, kteréhož Bůh poslal, slovo Boží mluví; nebo jemu ne v míru dává Bůh ducha.
35 Otec miluje Syna a všecko dal v ruku jeho.
36 Kdož věří v Syna, má život věčný; ale kdožť jest nevěřící Synu, neuzříť života, ale hněv Boží zůstává na něm.