1 And he went into Jericho, and when he was going through it,
2 A man, named Zacchaeus, who was the chief tax-farmer, and a man of wealth,
3 Made an attempt to get a view of Jesus, and was not able to do so, because of the people, for he was a small man.
4 And he went quickly in front of them and got up into a tree to see him, for he was going that way.
5 And when Jesus came to the place, looking up, he said to him, Zacchaeus, be quick and come down, for I am coming to your house today.
6 And he came down quickly, and took him into his house with joy.
7 And when they saw it, they were all angry, saying, He has gone into the house of a sinner.
8 And Zacchaeus, waiting before him, said to the Lord, See, Lord, half of my goods I give to the poor, and if I have taken anything from anyone wrongly, I give him back four times as much.
9 And Jesus said to him, Today salvation has come to this house, for even he is a son of Abraham.
10 For the Son of man came to make search for those who are wandering from the way, and to be their Saviour.
11 And while they were giving ear to these words, he made another story for them, because he was near Jerusalem, and because they were of the opinion that the kingdom of God was coming straight away.
12 So he said, A certain man of high birth went into a far-away country to get a kingdom for himself, and to come back.
13 And he sent for ten of his servants and gave them ten pounds and said to them, Do business with this till I come.
14 But his people had no love for him, and sent representatives after him, saying, We will not have this man for our ruler.
15 And when he came back again, having got his kingdom, he gave orders for those servants to whom he had given the money to come to him, so that he might have an account of what business they had done.
16 And the first came before him, saying, Lord, your pound has made ten pounds.
17 And he said to him, You have done well, O good servant: because you have done well in a small thing you will have authority over ten towns.
18 And another came, saying, Your pound has made five pounds.
19 And he said, You will be ruler over five towns.
20 And another came, saying, Lord, here is your pound, which I put away in a cloth;
21 Because I was in fear of you, for you are a hard man: you take up what you have not put down, and get in grain where you have not put seed.
22 He said to him, By the words of your mouth you will be judged, you bad servant. You had knowledge that I am a hard man, taking up what I have not put down and getting in grain where I have not put seed;
23 Why then did you not put my money in a bank, so that when I came I would get it back with interest?
24 And he said to the others who were near, Take the pound away from him, and give it to the man who has ten.
25 And they say to him, Lord, he has ten pounds.
26 And I say to you that to everyone who has, more will be given, but from him who has not, even what he has will be taken away.
27 And as for those who were against me, who would not have me for their ruler, let them come here, and be put to death before me.
28 And when he had said this, he went on in front of them, going up to Jerusalem.
29 And it came about that when he got near Beth-phage and Bethany by the mountain which is named the Mountain of Olives, he sent two of the disciples,
30 Saying, Go into the little town in front of you, and on going in you will see a young ass fixed with a cord, on which no man has ever been seated; let him loose and take him.
31 And if anyone says to you, Why are you taking him? say, The Lord has need of him.
32 And those whom he sent went away, and it was as he said.
33 And when they were getting the young ass, the owners of it said to them, Why are you taking the young ass?
34 And they said, The Lord has need of him.
35 And they took him to Jesus, and they put their clothing on the ass, and Jesus got on to him.
36 And while he went on his way they put their clothing down on the road in front of him.
37 And when he came near the foot of the Mountain of Olives, all the disciples with loud voices gave praise to God with joy, because of all the great works which they had seen;
38 Saying, A blessing on the King who comes in the name of the Lord; peace in heaven and glory in the highest.
39 And some of the Pharisees among the people said to him, Master, make your disciples be quiet.
40 And he said in answer, I say to you, if these men keep quiet, the very stones will be crying out.
41 And when he got near and saw the town, he was overcome with weeping for it,
42 Saying, If you, even you, had knowledge today, of the things which give peace! but you are not able to see them.
43 For the time will come when your attackers will put a wall round you, and come all round you and keep you in on every side,
44 And will make you level with the earth, and your children with you; and there will not be one stone resting on another in you, because you did not see that it was your day of mercy.
45 And he went into the Temple and put out those who were trading there,
46 Saying to them, It has been said, My house is to be a house of prayer, but you have made it a hole of thieves.
47 And every day he was teaching in the Temple. But the chief priests and the scribes and the rulers of the people were attempting to put him to death;
48 But they were not able to do anything, because the people all kept near him, being greatly interested in his words.
1 A všed Ježíš, bral se přes Jericho.
2 A aj, muž, jménem Zacheus, a ten byl hejtman nad celnými, a byl bohatý.
3 I žádostiv byl viděti Ježíše, kdo by byl; a nemohl pro zástup, nebo postavy malé byl.
4 A předběh napřed, vstoupil na strom planého fíku, aby jej viděl; neb tudy měl jíti.
5 A když přišel k tomu místu, pohleděv zhůru Ježíš, uzřel jej, i řekl jemu: Zachee, spěšně sstup dolů, nebo dnes v domu tvém musím zůstati.
6 I sstoupil rychle, a přijal jej radostně.
7 A viděvše to všickni, reptali, řkouce: K člověku hříšnému se obrátil.
8 Stoje pak Zacheus, řekl ku Pánu: Aj, polovici statku svého, Pane, dávám chudým, a oklamal-li jsem v čem koho, navracuji to čtvernásob.
9 I dí jemu Ježíš: Dnes spasení stalo se domu tomuto, protože i on jest syn Abrahamův.
10 Nebo přišel Syn člověka, aby hledal a spasil, což bylo zahynulo.
11 Toho když oni poslouchali, promluvil k nim dále podobenství, protože byl blízko od Jeruzaléma a že se oni domnívali, že by se hned mělo zjeviti království Boží.
12 I řekl: Člověk jeden rodu znamenitého odšel do daleké krajiny, aby přijal království a zase se navrátil.
13 I povolav desíti služebníků svých, dal jim deset hřiven, a řekl jim: Kupčtež, dokudž nepřijdu.
14 Měšťané pak jeho nenáviděli ho, a poslali poselství za ním, řkouce: Nechcemeť, aby tento kraloval nad námi.
15 I stalo se, když se navrátil, přijav království, rozkázal zavolati těch svých služebníků, kterýmž byl dal peníze, aby zvěděl, jak kdo mnoho získal.
16 I přišel první, řka: Pane, hřivna tvá deset hřiven získala.
17 I řekl jemu: To dobře, služebníče dobrý. Že jsi nad málem byl věrný, mějž moc nad desíti městy.
18 A druhý přišel, řka: Pane, hřivna tvá získala pět hřiven.
19 I tomu řekl: I ty budiž nad pěti městy.
20 A jiný přišel, řka: Pane, aj, teď hřivna tvá, kterouž jsem měl složenou v šátku.
21 Nebo jsem se bál tebe, ješto jsi člověk přísný; béřeš, čeho jsi nepoložil, a žneš, čeho jsi nerozsíval.
22 I řekl jemu: Z úst tvých soudím tebe, služebníče zlý. Věděl jsi, že jsem já člověk přísný, bera, což jsem nepoložil, a žna, čehož jsem nerozsíval.
23 I pročes tedy nedal peněz mých na stůl, a já přijda, byl bych je vzal i s požitky?
24 I řekl těm, kteříž tu stáli: Vezměte od něho hřivnu, a dejte tomu, kterýž má deset hřiven.
25 I řekli jemu: Pane, máť deset hřiven.
26 I dí jim: Jistě pravím vám, že každému, kdož má, bude dáno, ale od toho, kterýž nemá, i to, což má, bude odjato.
27 Ty pak nepřátely mé, kteříž nechtěli, abych nad nimi kraloval, přiveďte sem a zmordujte přede mnou.
28 To pověděv, šel předce, vstupuje k Jeruzalému.
29 I stalo se; když se přiblížil k Betfagi a k Betany, k hoře, kteráž slove Olivetská, poslal dva učedlníky své,
30 Řka: Jděte do městečka, kteréž proti vám jest. Do kteréhožto vejdouce, naleznete oslátko přivázané, na němžto nikdy žádný z lidí neseděl. Odvěžtež je, a přiveďte ke mně.
31 A optal-liť by se vás kdo, proč je odvazujete, tak jemu díte: Protože Pán ho potřebuje.
32 Tedy odšedše ti, kteříž byli posláni, nalezli tak, jakž jim byl pověděl.
33 A když odvazovali oslátko, řekli páni jeho k nim: Proč odvazujete oslátko?
34 A oni řekli: Pán ho potřebuje.
35 I přivedli je k Ježíšovi, a vloživše roucha svá na oslátko, vsadili na ně Ježíše.
36 A když on jel, stlali roucha svá na cestě.
37 Když se pak již přibližoval k místu tomu, kudyž scházejí s hory Olivetské, počalo všecko množství učedlníků radostně chváliti Boha hlasem velikým ze všech divů, kteréž byli viděli,
38 Řkouce: Požehnaný král, jenž se béře ve jménu Páně. Pokoj na nebi, a sláva na výsostech.
39 Ale někteří z farizeů, kteříž tu byli v zástupu, řekli k němu: Mistře, potresci učedlníků svých.
40 I odpověděv, řekl jim: Pravímť vám: Budou-li tito mlčeti, kameníť bude volati.
41 A když se přiblížil, uzřev město, plakal nad ním,
42 Řka: Ó kdybys poznalo i ty, a to aspoň v takový tento den tvůj, které by věci ku pokoji tobě byly; ale skrytoť jest to nyní od očí tvých.
43 Nebo přijdou na tě dnové, v nichž obklíčí tě nepřátelé tvoji valem, a oblehnou tebe, a ssouží tě se všech stran.
44 A s zemí srovnají tě, i syny tvé, kteříž v tobě jsou, a nenechajíť v tobě kamene na kameni, protože jsi nepoznalo času navštívení svého.
45 A všed do chrámu, počal vymítati prodavače a kupce z něho,
46 Řka jim: Psáno jest: Dům můj dům modlitby jest, vy jste jej pak učinili peleší lotrovskou.
47 I učil na každý den v chrámě. Přední pak kněží a zákoníci i přední v lidu hledali ho zahladiti.
48 A nenalezli, co by jemu učinili. Nebo všecken lid jej sobě liboval, poslouchaje ho.