1 For the kingdom of heaven is like the master of a house, who went out early in the morning to get workers into his vine-garden.

2 And when he had made an agreement with the workmen for a penny a day, he sent them into his vine-garden.

3 And he went out about the third hour, and saw others in the market-place doing nothing;

4 And he said to them, Go into the vine-garden with the others, and whatever is right I will give you. And they went to work.

5 Again he went out about the sixth and the ninth hour, and did the same.

6 And about the eleventh hour he went out and saw others doing nothing; and he says to them, Why are you here all the day doing nothing?

7 They say to him, Because no man has given us work. He says to them, Go in with the rest, into the vine-garden.

8 And when evening came, the lord of the vine-garden said to his manager, Let the workers come, and give them their payment, from the last to the first.

9 And when those men came who had gone to work at the eleventh hour, they were given every man a penny.

10 Then those who came first had the idea that they would get more; and they, like the rest, were given a penny.

11 And when they got it, they made a protest against the master of the house,

12 Saying, These last have done only one hour's work, and you have made them equal to us, who have undergone the hard work of the day and the burning heat.

13 But he in answer said to one of them, Friend, I do you no wrong: did you not make an agreement with me for a penny?

14 Take what is yours, and go away; it is my pleasure to give to this last, even as to you.

15 Have I not the right to do as seems good to me in my house? or is your eye evil, because I am good?

16 So the last will be first, and the first last.

1 Nebo podobno jest království nebeské člověku hospodáři, kterýž vyšel na úsvitě, aby najal dělníky na vinici svou.

2 Smluviv pak s dělníky z peníze denního, odeslal je na vinici svou.

3 A vyšed okolo hodiny třetí, uzřel jiné, ani stojí na trhu zahálejíce.

4 I řekl jim: Jdětež i vy na vinici mou, a co bude spravedlivého, dám vám.

5 A oni šli. Opět vyšed při šesté a deváté hodině, učinil též.

6 Při jedenácté pak hodině vyšed, nalezl jiné, ani stojí zahálejíce. I řekl jim: Pročež tu stojíte, celý den zahálejíce?

7 Řkou jemu: Nebo nižádný nás nenajal. Dí jim: Jdětež i vy na vinici mou, a což by bylo spravedlivého, vezmete.

8 Večer pak řekl pán vinice šafáři svému: Zavolej dělníků a zaplať jim, počna od posledních až do prvních.

9 A přišedše ti, kteříž byli při jedenácté hodině najati, vzali jeden každý po penízi.

10 Přišedše pak první, domnívali se, že by více měli vzíti; ale vzali i oni jeden každý po penízi.

11 A vzavše, reptali proti hospodáři, řkouce:

12 Tito poslední jednu hodinu toliko dělali, a rovné jsi je nám učinil, kteříž jsme nesli břímě dne i horko.

13 On pak odpovídaje jednomu z nich, řekl: Příteli, nečiním tobě křivdy; však jsi z peníze denního smluvil se mnou.

14 Vezmiž, což tvého jest, a jdi předce. Já pak chci tomuto poslednímu dáti jako i tobě.

15 Zdaliž mi nesluší v mém učiniti, což chci? Čili oko tvé nešlechetné jest, že já dobrý jsem?

16 Takť budou poslední první, a první poslední; nebo mnoho jest povolaných, ale málo vyvolených.