1 The words of Lemuel, king of Massa: the teaching which he had from his mother.
2 What am I to say to you, O Lemuel, my oldest son? and what, O son of my body? and what, O son of my oaths?
3 Do not give your strength to women, or your ways to that which is the destruction of kings.
4 It is not for kings, O Lemuel, it is not for kings to take wine, or for rulers to say, Where is strong drink?
5 For fear that through drinking they may come to have no respect for the law, wrongly judging the cause of those who are in trouble.
6 Give strong drink to him who is near to destruction, and wine to him whose soul is bitter:
7 Let him have drink, and his need will go from his mind, and the memory of his trouble will be gone.
8 Let your mouth be open for those who have no voice, in the cause of those who are ready for death.
9 Let your mouth be open, judging rightly, and give right decisions in the cause of the poor and those in need.
10 Who may make discovery of a woman of virtue? For her price is much higher than jewels.
11 The heart of her husband has faith in her, and he will have profit in full measure.
12 She does him good and not evil all the days of her life.
13 She gets wool and linen, working at the business of her hands.
14 She is like the trading-ships, getting food from far away.
15 She gets up while it is still night, and gives meat to her family, and their food to her servant-girls.
16 After looking at a field with care, she gets it for a price, planting a vine-garden with the profit of her work.
17 She puts a band of strength round her, and makes her arms strong.
18 She sees that her marketing is of profit to her: her light does not go out by night.
19 She puts her hands to the cloth-working rod, and her fingers take the wheel.
20 Her hands are stretched out to the poor; yes, she is open-handed to those who are in need.
21 She has no fear of the snow for her family, for all those in her house are clothed in red.
22 She makes for herself cushions of needlework; her clothing is fair linen and purple.
23 Her husband is a man of note in the public place, when he takes his seat among the responsible men of the land.
24 She makes linen robes and gets a price for them, and traders take her cloth bands for a price.
25 Strength and self-respect are her clothing; she is facing the future with a smile.
26 Her mouth is open to give out wisdom, and the law of mercy is on her tongue.
27 She gives attention to the ways of her family, she does not take her food without working for it.
28 Her children get up and give her honour, and her husband gives her praise, saying,
29 Unnumbered women have done well, but you are better than all of them.
30 Fair looks are a deceit, and a beautiful form is of no value; but a woman who has the fear of the Lord is to be praised.
31 Give her credit for what her hands have made: let her be praised by her works in the public place.
1 Slova proroctví Lemuele krále, kterýmž vyučovala jej matka jeho.
2 Co dím, synu můj, co, synu života mého? Co, řku, dím, synu slibů mých?
3 Nedávej ženám síly své, ani cest svých těm, kteréž k zahynutí přivodí krále.
4 Ne králům, ó Lemueli, ne králům náleží píti víno, a ne pánům žádost nápoje opojného,
5 Aby pije, nezapomněl na ustanovení, a nezměnil pře všech lidí ssoužených.
6 Dejte nápoj opojný hynoucímu, a víno těm, kteříž jsou truchlivého ducha,
7 Ať se napije, a zapomene na chudobu svou, a na trápení své nezpomíná více.
8 Otevři ústa svá za němého, v při všech oddaných k smrti,
9 Otevři, řku, ústa svá, suď spravedlivě, a veď při chudého a nuzného.
10 Ženu statečnou kdo nalezne? Nebo daleko nad perly cena její.
11 Dověřuje se jí srdce muže jejího; nebo tu kořistí nebude nedostatku.
12 Dobře činí jemu a ne zle, po všecky dny života svého.
13 Hledá pilně vlny a lnu, a dělá šťastně rukama svýma.
14 Jest podobná lodi kupecké, zdaleka přiváží pokrm svůj.
15 Kterážto velmi ráno vstávajíc, dává pokrm čeledi své, a podíl náležitý děvkám svým.
16 Rozsuzuje pole, a ujímá je; z výdělku rukou svých štěpuje i vinici.
17 Přepasuje silou bedra svá, a zsiluje ramena svá.
18 Zakouší, jak jest užitečné zaměstknání její; ani v noci nehasne svíce její.
19 Rukama svýma sahá k kuželi, a prsty svými drží vřeteno.
20 Ruku svou otvírá chudému, a ruce své vztahuje k nuznému.
21 Nebojí se za čeled svou v čas sněhu; nebo všecka čeled její obláčí se v roucho dvojnásobní.
22 Koberce dělá sobě z kmentu, a z zlatohlavu jest oděv její.
23 Patrný jest v branách manžel její, když sedá s staršími země.
24 Plátno drahé dělá, a prodává; též i pasy prodává kupci.
25 Síla a krása oděv její, nestará se o časy potomní.
26 Ústa svá otvírá k moudrosti, a naučení dobrotivosti v jazyku jejím.
27 Spatřuje obcování čeledi své, a chleba zahálky nejí.
28 Povstanouce synové její, blahoslaví ji; manžel její také chválí ji,
29 Říkaje: Mnohé ženy statečně sobě počínaly, ty pak převyšuješ je všecky.
30 Oklamavatelná jest příjemnost a marná krása; žena, kteráž se bojí Hospodina, tať chválena bude.
31 Dejtež takové z ovoce rukou jejích, a nechať ji chválí v branách skutkové její.