1 A Song of the going up. Lord, give thought to David, and to all his troubles;
2 How he made an oath to the Lord, and gave his word to the great God of Jacob, saying,
3 Truly, I will not come into my house, or go to my bed,
4 I will not give sleep to my eyes, or rest to my eyeballs,
5 Till I have got a place for the Lord, a resting-place for the great God of Jacob.
6 We had news of it at Ephrathah: we came to it in the fields of the wood.
7 Let us go into his tent; let us give worship at his feet.
8 Come back, O Lord, to your resting-place; you and the ark of your strength.
9 Let your priests be clothed with righteousness; and let your saints give cries of joy.
10 Because of your servant David, do not give up your king.
11 The Lord gave a true oath to David, which he will not take back, saying, I will give your kingdom to the fruit of your body.
12 If your children keep my word, and the teachings which I will give them, their children will be rulers of your kingdom for ever.
13 For the Lord's heart is on Zion, desiring it for his resting-place.
14 This is my rest for ever: here will I ever be; for this is my desire.
15 My blessing will be on her food; and her poor will be full of bread.
16 Her priests will be clothed with salvation; and her saints will give cries of joy.
17 There I will make the horn of David fertile: I have made ready a light for my king.
18 His haters will be clothed with shame; but I will make his crown shining.
1 Píseň stupňů. Pamětliv buď, Hospodine, na Davida i na všecka trápení jeho,
2 Jak se přísahou zavázal Hospodinu, a slib učinil Nejmocnějšímu Jákobovu, řka:
3 Jistě že nevejdu do stánku domu svého, a nevstoupím na postel ložce svého,
4 Aniž dám očím svým usnouti, ani víčkám svým zdřímati,
5 Dokudž nenajdu místa Hospodinu, k příbytkům Nejmocnějšímu Jákobovu.
6 Aj, uslyšavše o ní, že byla v kraji Efratském, našli jsme ji na polích Jaharských.
7 Vejdemeť již do příbytků jeho, a skláněti se budeme u podnoží noh jeho.
8 Povstaniž, Hospodine, a vejdi do odpočinutí svého, ty i truhla velikomocnosti tvé.
9 Kněží tvoji ať se zobláčejí v spravedlnost, a svatí tvoji ať vesele prozpěvují.
10 Pro Davida služebníka svého neodvracejž tváři pomazaného svého.
11 Učinilť jest Hospodin pravdomluvnou přísahu Davidovi, aniž se od ní uchýlí, řka: Z plodu života tvého posadím na trůn tvůj.
12 Budou-li ostříhati synové tvoji smlouvy mé a svědectví mých, kterýmž je vyučovati budu, také i synové jejich až na věky seděti budou na stolici tvé.
13 Neboť jest vyvolil Hospodin Sion, oblíbil jej sobě za svůj příbytek, řka:
14 Toť bude obydlí mé až na věky, tuť přebývati budu, nebo jsem sobě to oblíbil.
15 Potravu jeho hojným požehnáním rozmnožím, chudé jeho chlebem nasytím,
16 A kněží jeho v spasení zobláčím, a svatí jeho vesele prozpěvovati budou.
17 Tuť způsobím, aby zkvetl roh Davidův; připravím svíci pomazanému svému.
18 Nepřátely jeho v hanbu zobláčím, nad ním pak kvésti bude koruna jeho.