1 To the chief music-maker. Of David. The foolish man has said in his heart, God will not do anything. They are unclean, they have done evil works; there is not one who does good.

2 The Lord was looking down from heaven on the children of men, to see if there were any who had wisdom, searching after God.

3 They have all gone out of the way together; they are unclean, there is not one who does good, no, not one.

4 Have all the workers of evil no knowledge? they take my people for food as they would take bread; they make no prayer to the Lord.

5 Then were they in great fear: for God is in the generation of the upright.

6 You have put to shame the thoughts of the poor, but the Lord is his support.

7 May the salvation of Israel come out of Zion! when the fate of his people is changed by the Lord, Jacob will have joy and Israel will be glad.

1 Přednímu zpěváku, píseň Davidova. Říká blázen v srdci svém: Není Boha. Porušeni jsou, a ohavní v snažnostech; není, kdo by činil dobré.

2 Hospodin s nebe popatřil na syny lidské, aby viděl, byl-li by kdo rozumný a hledající Boha.

3 Všickni se odvrátili, napořád neužiteční učiněni jsou; není, kdo by činil dobré, není ani jednoho.

4 Zdaliž nevědí všickni činitelé nepravosti, že zžírají lid můj, jako by chléb jedli? Hospodina pak nevzývají.

5 Tehdáž se náramně strašiti budou; nebo Bůh jest v rodině spravedlivého.

6 Radu chudého potupujete, ale Hospodin jest naděje jeho.

7 Ó by z Siona dáno bylo spasení Izraelovi. Když Hospodin zase přivede zajaté lidu svého, plésati bude Jákob, a veseliti se Izrael.