1 Váha falešná ohavností jest Hospodinu, ale závaží pravé líbí se jemu.
2 Za pýchou přichází zahanbení, ale při pokorných jest moudrost.
3 Sprostnost upřímých vodí je, převrácenost pak přestupníků zatracuje je.
4 Neprospíváť bohatství v den hněvu, ale spravedlnost vytrhuje z smrti.
5 Spravedlnost upřímého spravuje cestu jeho, ale pro bezbožnost svou padá bezbožný.
6 Spravedlnost upřímých vytrhuje je, ale přestupníci v zlosti zjímáni bývají.
7 Když umírá člověk bezbožný, hyne naděje, i očekávání rekovských činů mizí.
8 Spravedlivý z úzkosti bývá vysvobozen, bezbožný pak přichází na místo jeho.
9 Pokrytec ústy kazí bližního svého, ale spravedliví uměním vytrženi bývají.
10 Z štěstí spravedlivých veselí se město, když pak hynou bezbožní, bývá prozpěvování.
11 Požehnáním spravedlivých zvýšeno bývá město, ústy pak bezbožných vyvráceno.
12 Pohrdá bližním svým blázen, ale muž rozumný mlčí.
13 Utrhač toulaje se, pronáší tajnost, věrný pak člověk tají věc.
14 Kdež není dostatečné rady, padá lid, ale spomožení jest ve množství rádců.
15 Velmi sobě škodí, kdož slibuje za cizího, ješto ten, kdož nenávidí rukojemství, bezpečen jest.
16 Žena šlechetná má čest, a ukrutní mají zboží.
17 Člověk účinný dobře činí životu svému, ale ukrutný kormoutí tělo své.
18 Bezbožný dělá dílo falešné, ale kdož rozsívá spravedlnost, má mzdu jistou.
19 Tak spravedlivý rozsívá k životu, a kdož následuje zlého, k smrti své.
20 Ohavností jsou Hospodinu převrácení srdcem, ale ctného obcování líbí se jemu.
21 Zlý, by sobě i na pomoc přivzal, neujde pomsty, símě pak spravedlivých uchází toho.
22 Zápona zlatá na pysku svině jest žena pěkná bez rozumu.
23 Žádost spravedlivých jest toliko dobrých věcí, ale očekávání bezbožných hněv.
24 Mnohý rozdává štědře, a však přibývá mu více; jiný skoupě drží nad slušnost, ale k chudobě.
25 Člověk štědrý bývá bohatší, a kdož svlažuje, také sám bude zavlažen.
26 Kdo zadržuje obilí, zlořečí mu lid; ale požehnání na hlavě toho, kdož je prodává.
27 Kdo pilně hledá dobrého, nalézá přízeň; kdož pak hledá zlého, potká jej.
28 Kdo doufá v bohatství své, ten spadne, ale spravedliví jako ratolest zkvetnou.
29 Kdo kormoutí dům svůj, za dědictví bude míti vítr, a blázen sloužiti musí moudrému.
30 Ovoce spravedlivého jest strom života, a kdož vyučuje duše, jest moudrý.
31 Aj, spravedlivému na zemi odplacováno bývá, čím více bezbožnému a hříšníku?
1 A balança enganosa é abominação para o Senhor; mas o peso justo é o seu prazer.
2 Quando vem a soberba, então vem a desonra; mas com os humildes está a sabedoria.
3 A integridade dos retos os guia; porém a perversidade dos desleais os destrói.
4 De nada aproveitam as riquezas no dia da ira; porém a justiça livra da morte.
5 A justiça dos perfeitos endireita o seu caminho; mas o ímpio cai pela sua impiedade.
6 A justiça dos retos os livra; mas os traiçoeiros são apanhados nas, suas próprias cobiças.
7 Morrendo o ímpio, perece a sua esperança; e a expectativa da iniqüidade.
8 O justo é libertado da angústia; e o ímpio fica em seu lugar.
9 O hipócrita com a boca arruina o seu próximo; mas os justos são libertados pelo conhecimento.
10 Quando os justos prosperam, exulta a cidade; e quando perecem os ímpios, há júbilo.
11 Pela bênção dos retos se exalta a cidade; mas pela boca dos ímpios é derrubada.
12 Quem despreza o seu próximo é falto de senso; mas o homem de entendimento se cala.
13 O que anda mexericando revela segredos; mas o fiel de espírito encobre o negócio.
14 Quando não há sábia direção, o povo cai; mas na multidão de conselheiros há segurança.
15 Decerto sofrerá prejuízo aquele que fica por fiador do estranho; mas o que aborrece a fiança estará seguro.
16 A mulher aprazível obtém honra, e os homens violentos obtêm riquezas.
17 O homem bondoso faz bem à sua, própria alma; mas o cruel faz mal a si mesmo.
18 O ímpio recebe um salário ilusório; mas o que semeia justiça recebe galardão seguro.
19 Quem é fiel na retidão encaminha, para a vida, e aquele que segue o mal encontra a morte.
20 Abominação para o Senhor são os perversos de coração; mas os que são perfeitos em seu caminho são o seu deleite.
21 Decerto o homem mau não ficará sem castigo; porém a descendência dos justos será livre.
22 Como jóia de ouro em focinho de porca, assim é a mulher formosa que se aparta da discrição.
23 O desejo dos justos é somente o bem; porém a expectativa dos ímpios é a ira.
24 Um dá liberalmente, e se torna mais rico; outro retém mais do que é justo, e se empobrece.
25 A alma generosa prosperará, e o que regar também será regado.
26 Ao que retém o trigo o povo o amaldiçoa; mas bênção haverá sobre a cabeça do que o vende.
27 O que busca diligentemente o bem, busca favor; mas ao que procura o mal, este lhe sobrevirá.
28 Aquele que confia nas suas riquezas, cairá; mas os justos reverdecerão como a folhagem.
29 O que perturba a sua casa herdará o vento; e o insensato será servo do entendido de coração.
30 O fruto do justo é árvore de vida; e o que ganha almas sábio é.
31 Eis que o justo é castigado na terra; quanto mais o ímpio e o pecador!