1 Synu můj, přijmeš-li slova má, a přikázaní má schováš-li u sebe;

2 Nastavíš-li moudrosti ucha svého, a nakloníš-li srdce svého k opatrnosti;

3 Ovšem, jestliže na rozumnost zavoláš, a na opatrnost zvoláš-li;

4 Budeš-li jí hledati jako stříbra, a jako pokladů pilně vyhledávati jí:

5 Tehdy porozumíš bázni Hospodinově, a známosti Boží nabudeš;

6 Nebo Hospodin dává moudrost, z úst jeho umění a opatrnost.

7 Chová upřímým dlouhověkosti, pavézou jest chodícím v sprostnosti,

8 Ostříhaje stezek soudu; on cesty svatých svých ostříhá.

9 Tehdy porozumíš spravedlnosti a soudu, a upřímosti i všeliké cestě dobré,

10 Když vejde moudrost v srdce tvé, a umění duši tvé se zalíbí.

11 Prozřetelnost ostříhati bude tebe, a opatrnost zachová tě,

12 Vysvobozujíc tě od cesty zlé, a od lidí mluvících věci převrácené,

13 Kteříž opouštějí stezky přímé, aby chodili po cestách tmavých,

14 Kteříž se veselí ze zlého činění, plésají v převrácenostech nejhorších,

15 Jejichž stezky křivolaké jsou, anobrž zmotaní jsou na cestách svých;

16 Vysvobozujíc tě i od ženy postranní, od cizí, kteráž řečmi svými lahodí,

17 Kteráž opouští vůdce mladosti své, a na smlouvu Boha svého se zapomíná;

18 K smrti se zajisté nachyluje dům její, a k mrtvým stezky její;

19 Kteřížkoli vcházejí k ní, nenavracují se zase, aniž trefují na cestu života;

20 Abys chodil po cestě dobrých, a stezek spravedlivých abys ostříhal.

21 Nebo upřímí bydliti budou v zemi, a pobožní zůstanou v ní;

22 Bezbožní pak z země vyťati budou, a přestupníci vykořeněni budou z ní.

1 Filho meu, se aceitares as minhas palavras, e entesourares contigo os meus mandamentos,

2 para fazeres atento à sabedoria o teu ouvido, e para inclinares o teu coração ao entendimento;

3 sim, se clamares por discernimento, e por entendimento alçares a tua voz;

4 se o buscares como a prata e o procurares como a tesouros escondidos;

5 então entenderás o temor do Senhor, e acharás o conhecimento de Deus.

6 Porque o Senhor dá a sabedoria; da sua boca procedem o conhecimento e o entendimento;

7 ele reserva a verdadeira sabedoria para os retos; e escudo para os que caminham em integridade,

8 guardando-lhes as veredas da justiça, e preservando o caminho dos seus santos.

9 Então entenderás a retidão, a justiça, a eqüidade, e todas as boas veredas.

10 Pois a sabedoria entrará no teu coração, e o conhecimento será aprazível à tua alma;

11 o bom siso te protegerá, e o discernimento e guardará;

12 para te livrar do mau caminho, e do homem que diz coisas perversas;

13 dos que deixam as veredas da retidão, para andarem pelos caminhos das trevas;

14 que se alegram de fazer o mal, e se deleitam nas perversidades dos maus;

15 dos que são tortuosos nas suas veredas; e iníquos nas suas carreiras;

16 e para te livrar da mulher estranha, da estrangeira que lisonjeia com suas palavras;

17 a qual abandona o companheiro da sua mocidade e se esquece do concerto do seu Deus;

18 pois a sua casa se inclina para a morte, e as suas veredas para as sombras.

19 Nenhum dos que se dirigirem a ela, tornara a sair, nem retomará as veredas da vida.

20 Assim andarás pelo caminho dos bons, e guardarás as veredas dos justos.

21 Porque os retos habitarão a terra, e os íntegros permanecerão nela.

22 Mas os ímpios serão exterminados da terra, e dela os aleivosos serão desarraigados.