1 Jako potůčkové vod jest srdce královo v ruce Hospodinově; kamžkoli chce, nakloňuje ho.
2 Všeliká cesta člověka přímá se zdá jemu, ale kterýž zpytuje srdce, Hospodin jest.
3 Vykonávati spravedlnost a soud více se líbí Hospodinu nežli obět.
4 Vysokost očí, širokost srdce, a orání bezbožných jest hříchem.
5 Myšlení bedlivého všelijak ku prospěchu přicházejí, ale každého toho, kdož kvapný jest, toliko k nouzi.
6 Pokladové jazykem lživým shromáždění jsou marnost pomíjející hledajících smrti.
7 Zhouba, kterouž činí bezbožníci, bydliti bude u nich; nebo se zpěčují činiti soudu.
8 Muž, jehož cesta převrácená jest, cizí jest, čistého pak dílo přímé jest.
9 Lépe jest bydliti v koutě na střeše,nežli s ženou svárlivou v domě společném.
10 Duše bezbožného žádá zlého, ani přítel jeho jemu příjemný nebývá.
11 Posměvač když bývá trestán, hloupý bývá moudřejší; a když se uměle nakládá s moudrým, přijímá umění.
12 Vyučuje Bůh spravedlivého na domě bezbožného, kterýž vyvrací bezbožné pro zlost.
13 Kdo zacpává ucho své k volání chudého, i on sám volati bude, a nebude vyslyšán.
14 Dar skrytý ukrocuje prchlivost, a pocta v klíně hněv prudký.
15 Radostí jest spravedlivému činiti soud, ale hrůzou činitelům nepravosti.
16 Člověk bloudící z cesty rozumnosti v shromáždění mrtvých odpočívati bude.
17 Muž milující veselost nuzníkem bývá, a kdož miluje víno a masti, nezbohatne.
18 Výplatou za spravedlivého bude bezbožný, a za upřímé ošemetný.
19 Lépe jest bydliti v zemi pusté než s ženou svárlivou a zlostnou.
20 Poklad žádostivý a olej jest v příbytku moudrého, bláznivý pak člověk zžírá jej.
21 Kdo snažně následuje spravedlnosti a milosrdenství, nalézá život, spravedlnost i slávu.
22 Do města silných vchází moudrý, a boří pevnost doufání jeho.
23 Kdo ostříhá úst svých a jazyka svého, ostříhá od úzkosti duše své.
24 Hrdého a pyšného jméno jest posměvač, kterýž vše s neochotností a pýchou dělá.
25 Žádost lenivého zabijí jej, nebo nechtí ruce jeho dělati.
26 Každého dne žádostí hoří, spravedlivý pak dává a neskoupí se.
27 Obět bezbožných ohavností jest, ovšem pak jestliže by ji s nešlechetností obětovali.
28 Svědek lživý zahyne, ale muž, kterýž co slyší, stále mluviti bude.
29 Muž bezbožný zatvrzuje tvář svou, upřímý pak měří cestu svou.
30 Není žádné moudrosti, ani opatrnosti, ani rady proti Hospodinu.
31 Kůň strojen bývá ke dni boje, ale Hospodinovo jest vysvobození.
1 Como corrente de águas é o coração do rei na mão do Senhor; ele o inclina para onde quer.
2 Todo caminho do homem é reto aos seus olhos; mas o Senhor pesa os corações.
3 Fazer justiça e julgar com retidão é mais aceitável ao Senhor do que oferecer-lhe sacrifício.
4 Olhar altivo e coração orgulhoso, tal lâmpada dos ímpios é pecado.
5 Os planos do diligente conduzem à abundância; mas todo precipitado apressa-se para a penúria.
6 Ajuntar tesouros com língua falsa é uma vaidade fugitiva; aqueles que os buscam, buscam a morte.
7 A violência dos ímpios arrebatá-los-á, porquanto recusam praticar a justiça.
8 O caminho do homem perverso é tortuoso; mas o proceder do puro é reto.
9 Melhor é morar num canto do eirado, do que com a mulher rixosa numa casa ampla.
10 A alma do ímpio deseja o mal; o seu próximo não agrada aos seus olhos.
11 Quando o escarnecedor é castigado, o simples torna-se sábio; e, quando o sábio é instruído, recebe o conhecimento.
12 O justo observa a casa do ímpio; precipitam-se os ímpios na ruína.
13 Quem tapa o seu ouvido ao clamor do pobre, também clamará e não será ouvido.
14 O presente que se dá em segredo aplaca a ira; e a dádiva às escondidas, a forte indignação.
15 A execução da justiça é motivo de alegria para o justo; mas é espanto para os que praticam a iniqüidade.
16 O homem que anda desviado do caminho do entendimento repousará na congregação dos mortos.
17 Quem ama os prazeres empobrecerá; quem ama o vinho e o azeite nunca enriquecera.
18 Resgate para o justo é o ímpio; e em lugar do reto ficará o prevaricador.
19 Melhor é morar numa terra deserta do que com a mulher rixosa e iracunda.
20 Há tesouro precioso e azeite na casa do sábio; mas o homem insensato os devora.
21 Aquele que segue a justiça e a bondade achará a vida, a justiça e a honra.
22 O sábio escala a cidade dos valentes, e derriba a fortaleza em que ela confia.
23 O que guarda a sua boca e a sua língua, guarda das angústias a sua alma.
24 Quanto ao soberbo e presumido, zombador é seu nome; ele procede com insolente orgulho.
25 O desejo do preguiçoso o mata; porque as suas mãos recusam-se a trabalhar.
26 Todo o dia o ímpio cobiça; mas o justo dá, e não retém.
27 O sacrifício dos ímpios é abominação; quanto mais oferecendo-o com intenção maligna!
28 A testemunha mentirosa perecerá; mas o homem que ouve falará sem ser contestado.
29 O homem ímpio endurece o seu rosto; mas o reto considera os seus caminhos.
30 Não há sabedoria, nem entendimento, nem conselho contra o Senhor.
31 O cavalo prepara-se para o dia da batalha; mas do Senhor vem a vitória.