1 Vzácnější jest jméno dobré než bohatství veliké, a přízeň lepší než stříbro a zlato.
2 Bohatý a chudý potkávají se, učinitel obou jest Hospodin.
3 Opatrný vida zlé, vyhne se, ale hloupí předce jdouce, těžkosti docházejí.
4 Pokory a bázně Hospodinovy odplata jest bohatství a sláva i život.
5 Trní a osídla jsou na cestě převráceného; kdož ostříhá duše své, vzdálí se od nich.
6 Vyučuj mladého podlé způsobu cesty jeho; nebo když se i zstará, neuchýlí se od ní.
7 Bohatý nad chudými panuje, a vypůjčující bývá služebníkem toho, jenž půjčuje.
8 Kdo rozsívá nepravost, žíti bude trápení; prut zajisté prchlivosti jeho přestane.
9 Oko dobrotivé, onoť požehnáno bude; nebo udílí z chleba svého chudému.
10 Vyvrz posměvače, a odejdeť svada, anobrž přestane svár a lehkost.
11 Kdo miluje čistotu srdce, a v čích rtech jest příjemnost, takového král přítelem bývá.
12 Oči Hospodinovy ostříhají umění, ale snažnosti ošemetného převrací.
13 Říká lenoch: Lev jest vně, naprostřed ulic byl bych zabit.
14 Jáma hluboká ústa postranních; ten, na kohož se hněvá Hospodin, vpadne tam.
15 Bláznovství přivázáno jest k srdci mladého, ale metla kázně vzdálí je od něho.
16 Kdo utiská nuzného, aby rozmnožil své, a dává bohatému, jistotně bude v nouzi.
17 Nakloň ucha svého, a slyš slova moudrých, a mysl svou přilož k učení mému.
18 Nebo to bude utěšenou věcí, jestliže je složíš v srdci svém, budou-li spolu nastrojena ve rtech tvých.
19 Aby bylo v Hospodinu doufání tvé, oznamujiť to dnes. I ty také ostříhej toho.
20 Zdaližť jsem nenapsal znamenitých věcí z strany rad a umění,
21 Aťbych v známost uvedl jistotu řečí pravých, tak abys vynášeti mohl slova pravdy těm, kteříž by k tobě poslali?
22 Nelup nuzného, proto že nuzný jest, aniž potírej chudého v bráně.
23 Nebo Hospodin povede při jejich, a vydře duši těm, kteříž vydírají jim.
24 Nebývej přítelem hněvivého, a s mužem prchlivým neobcuj,
25 Abys se nenaučil stezkám jeho, a nevložil osídla na duši svou.
26 Nebývej mezi rukojměmi, mezi slibujícími za dluhy.
27 Nemáš-li, čím bys zaplatil, proč má kdo bráti lůže tvé pod tebou?
28 Nepřenášej mezníku starodávního, kterýž učinili otcové tvoji.
29 Vídáš-li, že muž snažný v díle svém před králi stává? Nestává před nepatrnými.
1 Mais digno de ser escolhido é o bom nome do que as muitas riquezas; e o favor é melhor do que a prata e o ouro.
2 O rico e o pobre se encontram; quem os faz a ambos é o Senhor.
3 O prudente vê o perigo e esconde-se; mas os simples passam adiante e sofrem a pena.
4 O galardão da humildade e do temor do Senhor é riquezas, e honra e vida.
5 Espinhos e laços há no caminho do perverso; o que guarda a sua alma retira-se para longe deles.
6 Instrui o menino no caminho em que deve andar, e até quando envelhecer não se desviará dele.
7 O rico domina sobre os pobres; e o que toma emprestado é servo do que empresta.
8 O que semear a perversidade segará males; e a vara da sua indignação falhará.
9 Quem vê com olhos bondosos será abençoado; porque dá do seu pão ao pobre.
10 Lança fora ao escarnecedor, e a contenda se irá; cessarão a rixa e a injúria.
11 O que ama a pureza do coração, e que tem graça nos seus lábios, terá por seu amigo o rei.
12 Os olhos do Senhor preservam o que tem conhecimento; mas ele transtorna as palavras do prevaricador.
13 Diz o preguiçoso: um leão está lá fora; serei morto no meio das ruas.
14 Cova profunda é a boca da adúltera; aquele contra quem o Senhor está irado cairá nela.
15 A estultícia está ligada ao coração do menino; mas a vara da correção a afugentará dele.
16 O que para aumentar o seu lucro oprime o pobre, e dá ao rico, certamente chegará à: penúria.
17 Inclina o teu ouvido e ouve as palavras dos sábios, e aplica o teu coração ao meu conhecimento.
18 Porque será coisa suave, se os guardares no teu peito, se estiverem todos eles prontos nos teus lábios.
19 Para que a tua confiança esteja no senhor, a ti tos fiz saber hoje, sim, a ti mesmo.
20 Porventura não te escrevi excelentes coisas acerca dos conselhos e do conhecimento,
21 para te fazer saber a certeza das palavras de verdade, para que possas responder com palavras de verdade aos que te enviarem?
22 Não roubes ao pobre, porque é pobre; nem oprimas ao aflito na porta;
23 porque o Senhor defenderá a sua causa em juízo, e aos que os roubam lhes tirará a vida.
24 Não faças amizade com o iracundo; nem andes com o homem colérico;
25 para que não aprendas as suas veredas, e tomes um laço para a tua alma.
26 Não estejas entre os que se comprometem, que ficam por fiadores de dívidas.
27 Se não tens com que pagar, por que tirariam a tua cama de debaixo de ti?
28 Não removas os limites antigos que teus pais fixaram.
29 Vês um homem hábil na sua obrar? esse perante reis assistirá; e não assistirá perante homens obscuros.