1 Když sedneš k jídlu se pánem, pilně šetř, co jest před tebou.

2 Jinak vrazil bys nůž do hrdla svého, byl-li bys lakotný.

3 Nežádej lahůdek jeho, nebo jsou pokrm oklamavatelný.

4 Neusiluj, abys zbohatl; od opatrnosti své přestaň.

5 K bohatství-liž bys obrátil oči své? Poněvadž v náhle mizí; nebo sobě zdělalo křídla podobná orličím, a zaletuje k nebi.

6 Nejez chleba člověka závistivého, a nežádej lahůdek jeho.

7 Nebo jak on sobě tebe váží v mysli své, tak ty pokrmu toho. Díť: Jez a pí, ale srdce jeho není s tebou.

8 Skyvu svou, kterouž jsi snědl, vyvrátíš, a zmaříš slova svá utěšená.

9 Před bláznem nemluv, nebo pohrdne opatrností řečí tvých.

10 Nepřenášej mezníku starodávního, a na pole sirotků nevcházej.

11 Silnýť jest zajisté ochránce jejich; onť povede při jejich proti tobě.

12 Zaveď k učení mysl svou, a uši své k řečem umění.

13 Neodjímej od mladého kázně; nebo umrskáš-li jej metlou, neumřeť.

14 Ty metlou jej mrskávej, a tak duši jeho z pekla vytrhneš.

15 Synu můj, bude-li moudré srdce tvé, veseliti se bude srdce mé všelijak ve mně;

16 A plésati budou ledví má, když mluviti budou rtové tvoji pravé věci.

17 Nechť nezávidí srdce tvé hříšníku, ale raději choď v bázni Hospodinově celý den.

18 Nebo poněvadž jest odplata, naděje tvá nebude podťata.

19 Slyš ty, synu můj, a buď moudrý, a naprav na cestu srdce své.

20 Nebývej mezi pijány vína, ani mezi žráči masa.

21 Nebo opilec a žráč zchudne, a ospánlivost v hadry obláčí.

22 Poslouchej otce svého, kterýž tě zplodil, aniž pohrdej matkou svou, když se zstará.

23 Pravdy nabuď, a neprodávej jí, též moudrosti, umění a rozumnosti.

24 Náramně bývá potěšen otec spravedlivého, a ten, kdož zplodil moudrého, veselí se z něho.

25 Nechať se tedy veselí otec tvůj a matka tvá, a ať pléše rodička tvá.

26 Dej mi, synu můj, srdce své, a oči tvé cest mých ať ostříhají.

27 Nebo nevěstka jest jáma hluboká, a studnice těsná žena cizí.

28 Onať také jako loupežník úklady činí, a zoufalce na světě rozmnožuje.

29 Komu běda? komu ouvech? komu svady? komu křik? komu rány darmo? komu červenost očí?

30 Těm, kteříž se zdržují na víně; těm, kteříž chodí, aby vyhledali strojené víno.

31 Nehleď na víno rdící se, že vydává v koflíku záři svou, a přímo vyskakuje.

32 Naposledy jako had uštípne, a jako štír ušťkne.

33 Oči tvé hleděti budou na cizí, a srdce tvé mluviti bude převrácené věci,

34 A budeš jako ten, kterýž spí u prostřed moře, a jako ten, kterýž spí na vrchu sloupu bárky.

35 Díš: Zbili mne, a nestonal jsem, tloukli mne, a nečil jsem; když procítím, dám se zase v to.

1 Quando te assentares a comer com um governador, atenta bem para aquele que está diante de ti;

2 e põe uma faca à tua garganta, se fores homem de grande apetite.

3 Não cobices os seus manjares gostosos, porque é comida enganadora.

4 Não te fatigues para seres rico; dá de mão à tua própria sabedoria:

5 Fitando tu os olhos nas riquezas, elas se vão; pois fazem para si asas, como a águia, voam para o céu.

6 Não comas o pão do avarento, nem cobices os seus manjares gostosos.

7 Porque, como ele pensa consigo mesmo, assim é; ele te diz: Come e bebe; mas o seu coração não está contigo.

8 Vomitarás o bocado que comeste, e perderás as tuas suaves palavras.

9 Não fales aos ouvidos do tolo; porque desprezará a sabedoria das tuas palavras.

10 Não removas os limites antigos; nem entres nos campos dos órfãos,

11 porque o seu redentor é forte; ele lhes pleiteará a causa contra ti.

12 Aplica o teu coração à instrução, e os teus ouvidos às palavras do conhecimento.

13 Não retires da criança a disciplina; porque, fustigando-a tu com a vara, nem por isso morrerá.

14 Tu a fustigarás com a vara e livrarás a sua alma do Seol.

15 Filho meu, se o teu coração for sábio, alegrar-se-á o meu coração, sim, ó, meu próprio;

16 e exultará o meu coração, quando os teus lábios falarem coisas retas.

17 Não tenhas inveja dos pecadores; antes conserva-te no temor do Senhor todo o dia.

18 Porque deveras terás uma recompensa; não será malograda a tua esperança.

19 Ouve tu, filho meu, e sê sábio; e dirige no caminho o teu coração.

20 Não estejas entre os beberrões de vinho, nem entre os comilões de carne.

21 Porque o beberrão e o comilão caem em pobreza; e a sonolência cobrirá de trapos o homem.

22 Ouve a teu pai, que te gerou; e não desprezes a tua mãe, quando ela envelhecer.

23 Compra a verdade, e não a vendas; sim, a sabedoria, a disciplina, e o entendimento.

24 Grandemente se regozijará o pai do justo; e quem gerar um filho sábio, nele se alegrará.

25 Alegrem-se teu pai e tua mãe, e regozije-se aquela que te deu à luz.

26 Filho meu, dá-me o teu coração; e deleitem-se os teus olhos nos meus caminhos.

27 Porque cova profunda é a prostituta; e poço estreito é a aventureira.

28 Também ela, como o salteador, se põe a espreitar; e multiplica entre os homens os prevaricadores.

29 Para quem são os ais? para quem os pesares? para quem as pelejas, para quem as queixas? para quem as feridas sem causa? e para quem os olhos vermelhos?

30 Para os que se demoram perto do vinho, para os que andam buscando bebida misturada.

31 Não olhes para o vinho quando se mostra vermelho, quando resplandece no copo e se escoa suavemente.

32 No seu fim morderá como a cobra, e como o basilisco picará.

33 Os teus olhos verão coisas estranhas, e tu falarás perversidades.

34 o serás como o que se deita no meio do mar, e como o que dorme no topo do mastro.

35 E dirás: Espancaram-me, e não me doeu; bateram-me, e não o senti; quando virei a despertar? ainda tornarei a buscá-lo outra vez.