1 Slova Agura, syna Jáke. Sepsání řečí muže toho k Itielovi, k Itielovi a Uchalovi.

2 Jistě žeť jsem hloupější nad jiné, tak že rozumnosti člověka obecného nemám,

3 Aniž jsem se naučil moudrosti, a umění svatých neumím.

4 Kdo vstoupil v nebe, i sstoupil? Kdo sebral vítr do hrstí svých? Kdo shrnul vody v roucho své? Kdo upevnil všecky končiny země? Které jméno jeho, a jaké jméno syna jeho, víš-li?

5 Všeliká výmluvnost Boží přečištěná jest; onť jest štít doufajících v něho.

6 Nepřidávej k slovům jeho, aby tě nekáral, a byl bys ve lži postižen.

7 Dvou věcí žádám od tebe, neoslýchejž mne, prvé než umru:

8 Marnost a slovo lživé vzdal ode mne, chudoby neb bohatství nedávej mi, živ mne pokrmem vedlé potřeby mé,

9 Abych snad nasycen jsa, tě nezapřel, a neřekl: Kdo jest Hospodin? a abych zchudna, nekradl, a nebral naprázdno jména Hospodina Boha svého.

10 Nesoč na služebníka před pánem jeho, aťby nezlořečil, a ty abys nehřešil.

11 Jest pokolení, kteréž otci svému zlořečí, a matce své nedobrořečí.

12 Jest pokolení čisté samo u sebe, ačkoli od nečistot svých není obmyto.

13 Jest pokolení, jehož vysoké jsou oči, a víčka jeho jsou vyzdvižená.

14 Jest pokolení, jehož zubové jsou mečové, a třenovní zubové jeho nožové, k zžírání chudých na zemi a nuzných na světě.

15 Pijavice má dvě dcery říkající: Dej, dej. Tři věci nebývají nasyceny, anobrž čtyry, kteréž nikdy neřeknou: Dosti:

16 Peklo a život neplodné, země též nebývá nasycena vodou, a oheň neříká: Dosti.

17 Oko, kteréž se posmívá otci, a pohrdá poslušenstvím matky, vyklubí krkavci potoční, aneb snědí je orličata.

18 Tři tyto věci skryty jsou přede mnou, nýbrž čtyry, kterýchž neznám:

19 Cesty orlice v povětří, cesty hada na skále, cesty lodí u prostřed moře, a cesty muže při panně.

20 Takováž jest cesta ženy cizoložné: Jí, a utře ústa svá, a dí: Nepáchala jsem nepravosti.

21 Pode třmi věcmi pohybuje se země, anobrž pod čtyřmi, jichž nemůž snésti:

22 Pod služebníkem, když kraluje, a bláznem, když se nasytí chleba;

23 Pod omrzalou, když se vdá, a děvkou, když dědičkou bývá paní své.

24 Čtyry tyto věci jsou malé na zemi, a však jsou moudřejší nad mudrce:

25 Mravenci, lid nesilný, kteříž však připravují v létě pokrm svůj;

26 Králíkové, lid nesilný, kteříž však stavějí v skále dům svůj;

27 Krále nemají kobylky, a však vycházejí po houfích všecky;

28 Pavouk rukama dělá, a bývá na palácích královských.

29 Tři tyto věci udatně vykračují, anobrž čtyry, kteréž zmužile chodí:

30 Lev nejsilnější mezi zvířaty, kterýž neustupuje před žádným;

31 Přepásaný na bedrách kůň neb kozel, a král, proti němuž žádný nepovstává.

32 Jestliže jsi bláznil, vynášeje se, a myslil-lis zle, ruku na ústa polož.

33 Kdo tluče smetanu, stlouká máslo, a stiskání nosu vyvodí krev, tak popouzení k hněvu vyvodí svár.

1 Palavras de Agur, filho de Jaqué de Massá. Diz o homem a Itiel, e a Ucal:

2 Na verdade que eu sou mais estúpido do que ninguém; não tenho o entendimento do homem;

3 não aprendi a sabedoria, nem tenho o conhecimento do Santo.

4 Quem subiu ao céu e desceu? quem encerrou os ventos nos seus punhos? mas amarrou as águas no seu manto? quem estabeleceu todas as extremidades da terra? qual é o seu nome, e qual é o nome de seu filho? Certamente o sabes!

5 Toda palavra de Deus é pura; ele é um escudo para os que nele confiam.

6 Nada acrescentes às suas palavras, para que ele não te repreenda e tu sejas achado mentiroso.

7 Duas coisas te peço; não mas negues, antes que morra:

8 Alonga de mim a falsidade e a mentira; não me dês nem a pobreza nem a riqueza: dá-me só o pão que me é necessário;

9 para que eu de farto não te negue, e diga: Quem é o Senhor? ou, empobrecendo, não venha a furtar, e profane o nome de Deus.

10 Não calunies o servo diante de seu senhor, para que ele não te amaldiçoe e fiques tu culpado.

11 Há gente que amaldiçoa a seu pai, e que não bendiz a sua mãe.

12 Há gente que é pura aos seus olhos, e contudo nunca foi lavada da sua imundícia.

13 Há gente cujos olhos são altivos, e cujas pálpebras são levantadas para cima.

14 Há gente cujos dentes são como espadas; e cujos queixais são como facas, para devorarem da terra os aflitos, e os necessitados dentre os homens.

15 A sanguessuga tem duas filhas, a saber: Dá, Dá. Há três coisas que nunca se fartam; sim, quatro que nunca dizem: Basta;

16 o Seol, a madre estéril, a terra que não se farta d'água, e o fogo que nunca diz: Basta.

17 Os olhos que zombam do pai, ou desprezam a obediência à mãe, serão arrancados pelos corvos do vale e devorados pelos filhos da águia.

18 Há três coisas que são maravilhosas demais para mim, sim, há quatro que não conheço:

19 o caminho da águia no ar, o caminho da cobra na penha, o caminho do navio no meio do mar, e o caminho do homem com uma virgem.

20 Tal é o caminho da mulher adúltera: ela come, e limpa a sua boca, e diz: não pratiquei iniqüidade.

21 Por três coisas estremece a terra, sim, há quatro que não pode suportar:

22 o escravo quando reina; o tolo quando se farta de comer;

23 a mulher desdenhada quando se casa; e a serva quando fica herdeira da sua senhora.

24 Quatro coisas há na terra que são pequenas, entretanto são extremamente sábias;

25 as formigas são um povo sem força, todavia no verão preparam a sua comida;

26 os querogrilos são um povo débil, contudo fazem a sua casa nas rochas;

27 os gafanhotos não têm rei, contudo marcham todos enfileirados;

28 a lagartixa apanha-se com as mãos, contudo anda nos palácios dos reis.

29 Há três que andam com elegância, sim, quatro que se movem airosamente:

30 o leão, que é o mais forte entre os animais, e que não se desvia diante de ninguém;

31 o galo emproado, o bode, e o rei à frente do seu povo.

32 Se procedeste loucamente em te elevares, ou se maquinaste o mal, põe a mão sobre a boca.

33 Como o espremer do leite produz queijo verde, e o espremer do nariz produz sangue, assim o espremer da ira produz contenda.