1 Píseň stupňů. Pamětliv buď, Hospodine, na Davida i na všecka trápení jeho,
2 Jak se přísahou zavázal Hospodinu, a slib učinil Nejmocnějšímu Jákobovu, řka:
3 Jistě že nevejdu do stánku domu svého, a nevstoupím na postel ložce svého,
4 Aniž dám očím svým usnouti, ani víčkám svým zdřímati,
5 Dokudž nenajdu místa Hospodinu, k příbytkům Nejmocnějšímu Jákobovu.
6 Aj, uslyšavše o ní, že byla v kraji Efratském, našli jsme ji na polích Jaharských.
7 Vejdemeť již do příbytků jeho, a skláněti se budeme u podnoží noh jeho.
8 Povstaniž, Hospodine, a vejdi do odpočinutí svého, ty i truhla velikomocnosti tvé.
9 Kněží tvoji ať se zobláčejí v spravedlnost, a svatí tvoji ať vesele prozpěvují.
10 Pro Davida služebníka svého neodvracejž tváři pomazaného svého.
11 Učinilť jest Hospodin pravdomluvnou přísahu Davidovi, aniž se od ní uchýlí, řka: Z plodu života tvého posadím na trůn tvůj.
12 Budou-li ostříhati synové tvoji smlouvy mé a svědectví mých, kterýmž je vyučovati budu, také i synové jejich až na věky seděti budou na stolici tvé.
13 Neboť jest vyvolil Hospodin Sion, oblíbil jej sobě za svůj příbytek, řka:
14 Toť bude obydlí mé až na věky, tuť přebývati budu, nebo jsem sobě to oblíbil.
15 Potravu jeho hojným požehnáním rozmnožím, chudé jeho chlebem nasytím,
16 A kněží jeho v spasení zobláčím, a svatí jeho vesele prozpěvovati budou.
17 Tuť způsobím, aby zkvetl roh Davidův; připravím svíci pomazanému svému.
18 Nepřátely jeho v hanbu zobláčím, nad ním pak kvésti bude koruna jeho.
1 Lembra-te, Senhor, a bem de Davi, de todas as suas aflições;
2 como jurou ao Senhor, e fez voto ao Poderoso de Jacó, dizendo:
3 Não entrarei na casa em que habito, nem subirei ao leito em que durmo;
4 não darei sono aos meus olhos, nem adormecimento às minhas pálpebras,
5 até que eu ache um lugar para o Senhor uma morada para o Poderoso de Jacó.
6 Eis que ouvimos falar dela em Efrata, e a achamos no campo de Jaar.
7 Entremos nos seus tabernáculos; prostremo-nos ante o escabelo de seus pés.
8 Levanta-te, Senhor, entra no lugar do teu repouso, tu e a arca da tua força.
9 Vistam-se os teus sacerdotes de justiça, e exultem de júbilo os teus santos.
10 Por amor de Davi, teu servo, não rejeites a face do teu ungido.
11 O Senhor jurou a Davi com verdade, e não se desviará dela: Do fruto das tuas entranhas porei sobre o teu trono.
12 Se os teus filhos guardarem o meu pacto, e os meus testemunhos, que eu lhes hei de ensinar, também os seus filhos se assentarão perpetuamente no teu trono.
13 Porque o Senhor escolheu a Sião; desejou-a para sua habitação, dizendo:
14 Este é o lugar do meu repouso para sempre; aqui habitarei, pois o tenho desejado.
15 Abençoarei abundantemente o seu mantimento; fartarei de pão os seus necessitados.
16 Vestirei de salvação os seus sacerdotes; e de júbilo os seus santos exultarão
17 Ali farei brotar a força de Davi; preparei uma lâmpada para o meu ungido.
18 Vestirei de confusão os seus inimigos; mas sobre ele resplandecerá a sua coroa.