1 Přednímu z kantorů, služebníka Hospodinova Davida.
2 Převrácenost bezbožníka pojišťuje u vnitřnosti srdce mého, že není žádné bázně Boží před očima jeho.
3 Nebo mu ona pochlebuje před očima jeho, aby vykonal nepravost svou až do zošklivení.
4 Slova úst jeho jsou nepravá a lstivá, přestal srozumívati, aby dobře činil.
5 Nepravost smýšlí i na ložci svém, ustavuje se na cestě nedobré, zlého se nevaruje.
6 Hospodine, až do nebes milosrdenství tvé, pravda tvá až do nejvyšších oblaků.
7 Spravedlnost tvá jako nejvyšší hory, soudové tvoji jako hlubokost nesmírná; lidi i hovada sám zachováváš, Hospodine.
8 Jak převelmi drahé jest milosrdenství tvé, Bože, a protož synové lidští v stínu křídel tvých doufají.
9 Tučností domu tvého rozvlažováni bývají, a potokem rozkoší svých napájíš je.
10 Nebo u tebe jest studnice života, a v světle tvém světlo vidíme.
11 Rozprostři milosrdenství své na ty, kteříž tebe znají, a spravedlnost tvou na upřímé srdcem.
12 Nechažť nedotírá na mne noha pyšných, a ruka bezbožníků ať mne nezavozuje. [ (Psalms 36:13) Tam, kdež padají činitelé nepravosti, poraženi bývají, a nemohou povstati. ]
1 A transgressão fala ao ímpio no íntimo do seu coração; não há temor de Deus perante os seus olhos.
2 Porque em seus próprios olhos se lisonjeia, cuidando que a sua iniqüidade não será descoberta e detestada.
3 As palavras da sua boca são malícia e engano; deixou de ser prudente e de fazer o bem.
4 Maquina o mal na sua cama; põe-se em caminho que não é bom; não odeia o mal.
5 A tua benignidade, Senhor, chega até os céus, e a tua fidelidade até as nuvens.
6 A tua justiça é como os montes de Deus, os teus juízos são como o abismo profundo. Tu, Senhor, preservas os homens e os animais.
7 Quão preciosa é, ó Deus, a tua benignidade! Os filhos dos homens se refugiam à sombra das tuas asas.
8 Eles se fartarão da gordura da tua casa, e os farás beber da corrente das tuas delícias;
9 pois em ti está o manancial da vida; na tua luz vemos a luz.
10 Continua a tua benignidade aos que te conhecem, e a tua justiça aos retos de coração.
11 Não venha sobre mim o pé da soberba, e não me mova a mão dos ímpios.
12 Ali caídos estão os que praticavam a iniqüidade; estão derrubados, e não se podem levantar.