1 Žalm Davidův. Nehněvej se příčinou zlostníků, nechtěj záviděti těm, kteříž páší nepravost.

2 Nebo jako tráva v náhle podťati budou, a jako zelená bylina uvadnou.

3 Doufej v Hospodina, a

4 Těš se v Hospodinu, a dá tobě žádosti srdce tvého.

5 Uval na Hospodina cestu svou, a slož v něm naději, onť zajisté všecko spraví.

6 A vyvedeť spravedlnost tvou jako světlo, a nevinu tvou jako poledne.

7 Mlčelivě se měj k Hospodinu, a očekávej na něj pečlivě. Nekormuť se příčinou toho, jemuž se daří na cestě jeho, příčinou člověka, kterýž provodí, cožkoli umyslil.

8 Pusť mimo sebe hněv, a zanech prchlivosti; nezpouzej se tak, abys zle činiti chtěl.

9 Nebo zlostníci vypléněni budou, ale ti, kteříž očekávají na Hospodina, dědičně zemí vládnouti budou.

10 Po malé chvíli zajisté, anť bezbožníka nebude, a pohledíš na místo jeho, anť ho již není.

11 Ale tiší dědičně obdrží zemi, a rozkoš míti budou ve množství pokoje.

12 Zle myslí bezbožník o spravedlivém, a škřipí na něj zuby svými,

13 Ale Hospodin směje se jemu; nebo vidí, že se přibližuje den jeho.

14 Vytrhujíť bezbožníci meč, a natahují lučiště své, aby porazili chudého a nuzného, aby hubili ty, kteříž jsou ctného obcování;

15 Ale meč jejich vejde v jejich srdce, a lučiště jejich budou polámána.

16 Lepší jest málo, což má spravedlivý, než veliká bohatství bezbožníků mnohých.

17 Nebo ramena bezbožných polámána budou, spravedlivé pak zdržuje Hospodin.

18 Znáť Hospodin dny upřímých, protož dědictví jejich na věky zůstane.

19 Nebudouť zahanbeni v čas zlý, a ve dnech hladu nasyceni budou;

20 Ale bezbožníci zahynou, a nepřátelé Hospodinovi, jak tuk beranů s dymem mizí, tak zmizejí.

21 Vypůjčuje bezbožník, a nemá co oplatiti, ale spravedlivý milost činí, a rozdává.

22 Nebo požehnaní ode Pána zemí vládnouti budou, ale zlořečení od něho budou vypléněni.

23 Krokové člověka spravedlivého od Hospodina spravováni bývají, a cestu jeho libuje.

24 Jestliže by upadl, neurazí se; nebo Hospodin drží jej za ruku jeho.

25 Mlad jsem byl, a sstaral jsem se, a neviděl jsem spravedlivého opuštěného, ani semene jeho žebrati chleba.

26 Každého dne milost činí, i půjčuje, a však símě jeho jest v požehnání.

27 Odstup od zlého, a čiň dobré, a bydliti budeš na věky.

28 Nebo Hospodin miluje soud, a neopouští svatých svých, na věky v stráži jeho budou; símě pak bezbožníků bude vypléněno.

29 Ale spravedliví ujmou zemi dědičně, a na věky v ní přebývati budou.

30 Ústa spravedlivého mluví moudrost, a jazyk jeho vynáší soud.

31 Zákon Boha jeho jest v srdci jeho, pročež nepodvrtnou se nohy jeho.

32 Špehujeť bezbožník po spravedlivém, a hledá ho zahubiti;

33 Ale Hospodin ho nenechá v ruce jeho, aniž ho dopustí potupiti, když by souzen byl.

34 Očekávejž tedy na Hospodina, a ostříhej cesty jeho, a on tě povýší, abys dědičně obdržel zemi, z níž že vykořeněni budou bezbožníci, uhlédáš.

35 Viděl jsem bezbožníka hrozné síly, an se rozložil jako zelený samorostlý strom.

36 Ale tudíž pominul, a aj nebylo ho; nebo hledal jsem ho, a není nalezen.

37 Pozor měj na pobožného, a viz upřímého, žeť takového člověka poslední věci jsou potěšené,

38 Přestupníci pak že tolikéž vyhlazeni budou, a bezbožníci naposledy vyťati.

39 Ale spasení spravedlivých jest od Hospodina, onť jest síla jejich v času ssoužení.

40 Spomáháť jim Hospodin, a je vytrhuje, vytrhuje je od bezbožníků, a zachovává je; nebo doufají v něho.

1 Não te enfades por causa dos malfeitores, nem tenhas inveja dos que praticam a iniqüidade.

2 Pois em breve murcharão como a relva, e secarão como a erva verde.

3 Confia no Senhor e faze o bem; assim habitarás na terra, e te alimentarás em segurança.

4 Deleita-te também no Senhor, e ele te concederá o que deseja o teu coração.

5 Entrega o teu caminho ao Senhor; confia nele, e ele tudo fará.

6 E ele fará sobressair a tua justiça como a luz, e o teu direito como o meio-dia.

7 Descansa no Senhor, e espera nele; não te enfades por causa daquele que prospera em seu caminho, por causa do homem que executa maus desígnios.

8 Deixa a ira, e abandona o furor; não te enfades, pois isso só leva à prática do mal.

9 Porque os malfeitores serão exterminados, mas aqueles que esperam no Senhor herdarão a terra.

10 Pois ainda um pouco, e o ímpio não existirá; atentarás para o seu lugar, e ele ali não estará.

11 Mas os mansos herdarão a terra, e se deleitarão na abundância de paz.

12 O ímpio maquina contra o justo, e contra ele range os dentes,

13 mas o Senhor se ri do ímpio, pois vê que vem chegando o seu dia.

14 Os ímpios têm puxado da espada e têm entesado o arco, para derrubarem o poder e necessitado, e para matarem os que são retos no seu caminho.

15 Mas a sua espada lhes entrará no coração, e os seus arcos quebrados.

16 Mais vale o pouco que o justo tem, do que as riquezas de muitos ímpios.

17 Pois os braços dos ímpios serão quebrados, mas o Senhor sustém os justos.

18 O Senhor conhece os dias dos íntegros, e a herança deles permanecerá para sempre.

19 Não serão envergonhados no dia do mal, e nos dias da fome se fartarão.

20 Mas os ímpios perecerão, e os inimigos do Senhor serão como a beleza das pastagens; desaparecerão, em fumaça se desfarão.

21 O ímpio toma emprestado, e não paga; mas o justo se compadece e dá.

22 Pois aqueles que são abençoados pelo Senhor herdarão a terra, mas aqueles que são por ele amaldiçoados serão exterminados.

23 Confirmados pelo Senhor são os passos do homem em cujo caminho ele se deleita;

24 ainda que caia, não ficará prostrado, pois o Senhor lhe segura a mão.

25 Fui moço, e agora sou velho; mas nunca vi desamparado o justo, nem a sua descendência a mendigar o pão.

26 Ele é sempre generoso, e empresta, e a sua descendência é abençoada.

27 Aparta-te do mal e faze o bem; e terás morada permanente.

28 Pois o Senhor ama a justiça e não desampara os seus santos. Eles serão preservados para sempre, mas a descendência dos ímpios será exterminada.

29 Os justos herdarão a terra e nela habitarão para sempre.

30 A boca do justo profere sabedoria; a sua língua fala o que é reto.

31 A lei do seu Deus está em seu coração; não resvalarão os seus passos.

32 O ímpio espreita o justo, e procura matá-lo.

33 O Senhor não o deixará nas mãos dele, nem o condenará quando for julgado.

34 Espera no Senhor, e segue o seu caminho, e ele te exaltará para herdares a terra; tu o verás quando os ímpios forem exterminados.

35 Vi um ímpio cheio de prepotência, e a espalhar-se como a árvore verde na terra natal.

36 Mas eu passei, e ele já não era; procurei-o, mas não pôde ser encontrado.

37 Nota o homem íntegro, e considera o reto, porque há para o homem de paz um porvir feliz.

38 Quanto aos transgressores, serão à uma destruídos, e a posteridade dos ímpios será exterminada.

39 Mas a salvação dos justos vem do Senhor; ele é a sua fortaleza no tempo da angústia.

40 E o Senhor os ajuda e os livra; ele os livra dos ímpios e os salva, porquanto nele se refugiam.