1 Přednímu z kantorů, píseň žalmu. Plésej Bohu všecka země.

2 Zpívejte žalmy k slávě jména jeho, ohlašujte slávu a chválu jeho.

3 Rcete Bohu: Jak hrozný jsi v skutcích svých! Pro velikost síly tvé lháti budou tobě nepřátelé tvoji.

4 Všecka země skláněti se tobě a prozpěvovati bude, žalmy zpívati bude jménu tvému. Sélah.

5 Poďte a vizte skutky Boží, jak hrozný jest v správě při synech lidských.

6 Obrátil moře v suchost, řeku přešli nohou po suše, tuť jsme se veselili v něm.

7 Panuje v síle své nade vším světem, oči jeho spatřují národy, zpurní nebudou míti zniku. Sélah.

8 Dobrořečte národové Bohu našemu, a ohlašujte hlas chvály jeho.

9 Zachoval při životu duši naši, aniž dopustil, aby se poklesla noha naše.

10 Nebo jsi nás zpruboval, ó Bože, přečistil jsi nás, tak jako přečištěno bývá stříbro.

11 Uvedl jsi nás byl do leči, krutě jsi bedra naše ssoužil,

12 Vsadils člověka na hlavu naši, vešli jsme byli do ohně i do vody, a však jsi nás vyvedl do rozvlažení.

13 A protož vejdu do domu tvého s zápalnými obětmi, a plniti tobě budu sliby své,

14 Kteréž vyřkli rtové moji, a vynesla ústa má, když jsem byl v ssoužení.

15 Zápaly tučných beranů obětovati budu tobě s kaděním, volů i kozlů nastrojím tobě. Sélah.

16 Poďte, slyšte, a vypravovati budu, kteříž se koli bojíte Boha, co jest učinil duši mé.

17 Ústy svými k němu jsem volal, a vyvyšoval jsem ho jazykem svým.

18 Bychť byl patřil k nepravosti srdcem svým, nebyl by vyslyšel Pán.

19 Ale vyslyšelť Bůh, a pozoroval hlasu modlitby mé.

20 Požehnaný Bůh, kterýž neodstrčil modlitby mé, a milosrdenství svého ode mne neodjal.

1 Louvai a Deus com brados de júbilo, todas as terras.

2 Cantai a glória do seu nome, dai glória em seu louvor.

3 Dizei a Deus: Quão tremendas são as tuas obras! pela grandeza do teu poder te lisonjeiam os teus inimigos.

4 Toda a terra te adorará e te cantará louvores; eles cantarão o teu nome.

5 Vinde, e vede as obras de Deus; ele é tremendo nos seus feitos para com os filhos dos homens.

6 Converteu o mar em terra seca; passaram o rio a pé; ali nos alegramos nele.

7 Ele governa eternamente pelo seu poder; os seus olhos estão sobre as nações; não se exaltem os rebeldes.

8 Bendizei, povos, ao nosso Deus, e fazei ouvir a voz do seu louvor;

9 ao que nos conserva em vida, e não consente que resvalem os nossos pés.

10 Pois tu, ó Deus, nos tens provado; tens nos refinado como se refina a prata.

11 Fizeste-nos entrar no laço; pesada carga puseste sobre os nossos lombos.

12 Fizeste com que os homens cavalgassem sobre as nossas cabeças; passamos pelo fogo e pela água, mas nos trouxeste a um lugar de abundância.

13 Entregarei em tua casa com holocaustos; pagar-te-ei os meus votos,

14 votos que os meus lábios pronunciaram e a minha boca prometeu, quando eu estava na angústia.

15 Oferecer-te-ei holocausto de animais nédios, com incenso de carneiros; prepararei novilhos com cabritos.

16 Vinde, e ouvi, todos os que temeis a Deus, e eu contarei o que ele tem feito por mim.

17 A ele clamei com a minha boca, e ele foi exaltado pela minha língua.

18 Se eu tivesse guardado iniqüidade no meu coração, o Senhor não me teria ouvido;

19 mas, na verdade, Deus me ouviu; tem atendido à voz da minha oração.

20 Bendito seja Deus, que não rejeitou a minha oração, nem retirou de mim a sua benignidade.