1 Žalm Azafův. Bůh stojí v shromáždění Božím, u prostřed bohů soud čině, a dí:

2 Dokudž souditi budete nespravedlivě, a osoby nešlechetných přijímati? Sélah.

3 Zastávejte bídného a sirotka, utištěného a chudého spravedliva vyhlašujte.

4 Vytrhněte bídného a nuzného, z ruky nešlechetných vytrhněte ho.

5 Ale nevědí nic, nerozumějí nic; ve tmách ustavně chodí, až se proto všickni základové země pohybují.

6 Řeklť jsem já byl: Bohové jste, a synové Nejvyššího vy všickni;

7 A však jako i jiní lidé zemřete, a jako jeden z knížat padnete.

8 Povstaniž, ó Bože, suď zemi; nebo ty dědičně vládneš všemi národy.

1 Deus está na assembléia divina; julga no meio dos deuses:

2 Até quando julgareis injustamente, e tereis respeito às pessoas dos ímpios?

3 Fazei justiça ao pobre e ao órfão; procedei retamente com o aflito e o desamparado.

4 Livrai o pobre e o necessitado, livrai-os das mãos dos ímpios.

5 Eles nada sabem, nem entendem; andam vagueando às escuras; abalam-se todos os fundamentos da terra.

6 Eu disse: Vós sois deuses, e filhos do Altíssimo, todos vós.

7 Todavia, como homens, haveis de morrer e, como qualquer dos príncipes, haveis de cair.

8 Levanta-te, ó Deus, julga a terra; pois a ti pertencem todas as nações.