1 Buďtež tedy následovníci Boží, jakožto synové milí.

2 A choďtež v lásce, jakož i Kristus miloval nás, a vydal sebe samého za nás, dar a obět Bohu u vůni rozkošnou.

3 Smilstvo pak a všeliká nečistota, neb lakomství, aniž jmenováno buď mezi vámi, jakož sluší na svaté,

4 A tolikéž mrzkost, ani bláznové mluvení, ani šprýmování, kteréžto věci jsou nenáležité, ale raději ať jest díků činění.

5 Víte zajisté o tom, že žádný smilník aneb nečistý, ani lakomec, (jenž jest modloslužebník,) nemá dědictví v království Kristově a Božím.

6 Žádný vás nesvoď marnými řečmi; nebo pro takové věci přichází hněv Boží na syny nepoddané.

7 Nebývejtež tedy účastníci jejich.

8 Byli jste zajisté někdy temnosti, ale již nyní jste světlo v Pánu. Jakožto synové světla choďte,

9 (Nebo ovoce Ducha záleží ve vší dobrotě, a spravedlnosti, a v pravdě,)

10 O to stojíce, což by se dobře líbilo Pánu.

11 A neobcujte s skutky neužitečnými tmy, ale raději je trescete.

12 Nebo což se tajně děje od nich, mrzko jest o tom i mluviti.

13 Všecko pak, což bývá trestáno, od světla bývá zjeveno; nebo to, což všecko zjevuje, světlo jest.

14 Protož praví: Probuď se ty, jenž spíš, a vstaň z mrtvých, a zasvítíť se tobě Kristus.

15 Viztež tedy, kterak byste opatrně chodili, ne jako nemoudří, ale jako moudří,

16 Vykupujíce čas; nebo dnové zlí jsou.

17 Protož nebývejte neopatrní, ale rozumějící, která by byla vůle Páně.

18 A neopíjejte se vínem, v němžto jest prostopášnost, ale naplněni buďte Duchem svatým,

19 Mluvíce sobě vespolek v žalmích, a v chvalách, a v písničkách duchovních, zpívajíce a plésajíce v srdcích vašich Pánu,

20 Díky činíce vždycky ze všeho ve jménu Pána našeho Jezukrista Bohu a Otci,

21 Poddáni jsouce jedni druhým v bázni Boží.

22 Ženy mužům svým poddány buďte jako Pánu.

23 Nebo muž jest hlava ženy, jako i Kristus jest hlava církve, a onť jest Spasitel těla.

24 A tak jakož církev poddána jest Kristu, tak i ženy mužům svým ať jsou poddány ve všem.

25 Muži milujte ženy své, jako i Kristus miloval církev, a vydal sebe samého za ni,

26 Aby ji posvětil, očistiv ji obmytím vody v slovu,

27 Aby ji sobě postavil slavnou církev, nemající poskvrny, ani vrásky, neb cokoli takového, ale aby byla svatá a bez úhony.

28 Takť jsou povinni muži milovati ženy své jako svá vlastní těla. Kdo miluje ženu svou, sebeť samého miluje.

29 Žádný zajisté nikdy těla svého neměl v nenávisti, ale krmí a chová je, jakožto i Pán církev.

30 Neboť jsme údové těla jeho, z masa jeho a z kostí jeho.

31 A protoť opustí člověk otce i matku, a připojí se k manželce své, i budouť dva jedno tělo.

32 Tajemství toto veliké jest, ale já pravím o Kristu a o církvi.

33 Avšak i vy, jeden každý z vás, manželku svou tak jako sám sebe miluj. Žena pak ať se bojí muže svého.

1 Sede, pois, imitadores de Deus, como filhos amados;

2 E andai em amor, como também Cristo nos amou, e se entregou a si mesmo por nós, em oferta e sacrifício a Deus, em cheiro suave.

3 Mas a fornicação, e toda a impureza ou avareza, nem ainda se nomeie entre vós, como convém a santos;

4 Nem torpezas, nem tolices, nem zombarias, que não convêm; mas antes, ações de graças.

5 Porque bem sabeis isto: que nenhum fornicador, ou impuro, ou avarento, o qual é idólatra, tem herança no reino de Cristo e de Deus.

6 Ninguém vos engane com palavras vãs; porque por estas coisas vem a ira de Deus sobre os filhos da desobediência.

7 Portanto, não sejais seus companheiros.

8 Porque noutro tempo éreis trevas, mas agora sois luz no Senhor; andai como filhos da luz

9 (Porque o fruto do Espírito está em toda a bondade, e justiça e verdade);

10 Aprovando o que é agradável ao Senhor.

11 E não comuniqueis com as obras infrutuosas das trevas, mas antes condenai-as.

12 Porque o que eles fazem em oculto até dizê-lo é torpe.

13 Mas todas estas coisas se manifestam, sendo condenadas pela luz, porque a luz tudo manifesta.

14 Por isso diz: Desperta, tu que dormes, e levanta-te dentre os mortos, e Cristo te esclarecerá.

15 Portanto, vede prudentemente como andais, não como néscios, mas como sábios,

16 Remindo o tempo; porquanto os dias são maus.

17 Por isso não sejais insensatos, mas entendei qual seja a vontade do Senhor.

18 E não vos embriagueis com vinho, em que há dissolução, mas enchei-vos do Espírito;

19 Falando entre vós em salmos, e hinos, e cânticos espirituais; cantando e salmodiando ao Senhor no vosso coração;

20 Dando sempre graças por tudo a nosso Deus e Pai, em nome de nosso Senhor Jesus Cristo;

21 Sujeitando-vos uns aos outros no temor de Deus.

22 Vós, mulheres, sujeitai-vos a vossos maridos, como ao Senhor;

23 Porque o marido é a cabeça da mulher, como também Cristo é a cabeça da igreja, sendo ele próprio o salvador do corpo.

24 De sorte que, assim como a igreja está sujeita a Cristo, assim também as mulheres sejam em tudo sujeitas a seus maridos.

25 Vós, maridos, amai vossas mulheres, como também Cristo amou a igreja, e a si mesmo se entregou por ela,

26 Para a santificar, purificando-a com a lavagem da água, pela palavra,

27 Para a apresentar a si mesmo igreja gloriosa, sem mácula, nem ruga, nem coisa semelhante, mas santa e irrepreensível.

28 Assim devem os maridos amar as suas próprias mulheres, como a seus próprios corpos. Quem ama a sua mulher, ama-se a si mesmo.

29 Porque nunca ninguém odiou a sua própria carne; antes a alimenta e sustenta, como também o Senhor à igreja;

30 Porque somos membros do seu corpo, da sua carne, e dos seus ossos.

31 Por isso deixará o homem seu pai e sua mãe, e se unirá a sua mulher; e serão dois numa carne.

32 Grande é este mistério; digo-o, porém, a respeito de Cristo e da igreja.

33 Assim também vós, cada um em particular, ame a sua própria mulher como a si mesmo, e a mulher reverencie o marido.