1 A odpovídaje Job, řekl:
2 Komu jsi napomohl? Tomu-li, kterýž nemá síly? Toho-lis retoval, kterýž jest bez moci?
3 Komu jsi rady udělil? Nemoudrému-li? Hned jsi základu dostatečně poučil?
4 Komužs ty řeči zvěstoval? A čí duch vyšel z tebe?
5 Však i mrtvé věci pod vodami a obyvateli jejich sformovány bývají.
6 Odkryta jest propast před ním, i zahynutí není zakryto.
7 Ontě roztáhl půlnoční stranu nad prázdnem, zavěsil zemi na ničemž.
8 Zavazuje vody v oblacích svých, aniž se trhá oblak pod nimi.
9 On sám zdržuje stále trůn svůj, a roztahuje na něm oblaky své.
10 Cíl vyměřil rozlévání se vodám, až do skonání světla a tmy.
11 Sloupové nebeští třesou se a pohybují od žehrání jeho.
12 Mocí svou rozdělil moře, a rozumností svou dutí jeho.
13 Duchem svým nebesa ozdobil, a ruka jeho sformovala hada dlouhého.
14 Aj, toť jsou jen částky cest jeho, a jak nestižitelné jest i to maličko, což jsme slyšeli o něm. Hřímání pak moci jeho kdo srozumí?
1 Jó, porém, respondeu, dizendo:
2 Como ajudaste aquele que não tinha força, e sustentaste o braço que não tinha vigor?
3 Como aconselhaste aquele que não tinha sabedoria, e plenamente fizeste saber a causa, assim como era?
4 A quem proferiste palavras, e de quem é o espírito que saiu de ti?
5 Os mortos tremem debaixo das águas, com os seus moradores.
6 O inferno está nu perante ele, e não há coberta para a perdição.
7 O norte estende sobre o vazio; e suspende a terra sobre o nada.
8 Prende as águas nas suas nuvens, todavia a nuvem não se rasga debaixo delas.
9 Encobre a face do seu trono, e sobre ele estende a sua nuvem.
10 Marcou um limite sobre a superfície das águas em redor, até aos confins da luz e das trevas.
11 As colunas do céu tremem, e se espantam da sua ameaça.
12 Com a sua força fende o mar, e com o seu entendimento abate a soberba.
13 Pelo seu Espírito ornou os céus; a sua mão formou a serpente enroscadiça.
14 Eis que isto são apenas as orlas dos seus caminhos; e quão pouco é o que temos ouvido dele! Quem, pois, entenderia o trovão do seu poder?