1 Ještě odpovídaje Hospodin z vichru Jobovi, i řekl:

2 Přepaš nyní jako muž bedra svá, a nač se tebe tázati budu, oznam mi.

3 Zdaliž pak i soud můj zrušiti chceš? Což mne odsoudíš, jen abys se sám ospravedlnil?

4 Čili máš rámě jako Bůh silný, a hlasem jako on hřímáš?

5 Ozdobiž se nyní vyvýšeností a důstojností, v slávu a okrasu oblec se.

6 Rozprostři prchlivost hněvu svého, a pohleď na všelikého pyšného, a sniž ho.

7 Pohleď, pravím, na všelikého pyšného, a sehni jej, anobrž setři bezbožné na místě jejich.

8 Skrej je v prachu spolu, tvář jejich zavěž v skrytě.

9 A tak i já budu tě oslavovati, že tě zachovává pravice tvá.

10 Aj, hle slon, jejž jsem jako i tebe učinil, trávu jí jako vůl.

11 Aj, hle moc jeho v bedrách jeho, a síla jeho v pupku břicha jeho.

12 Jak chce, ohání ocasem svým, ačkoli jest jako cedr; žily lůna jeho jako ratolesti jsou spletené.

13 Kosti jeho jako trouby měděné, hnátové jeho jako sochor železný.

14 Onť jest přední z účinků Boha silného, učinitel jeho sám na něj doložiti může meč svůj.

15 Hory zajisté přinášejí mu pastvu, a všecka zvěř polní hrá tam.

16 V stínu léhá, v soukromí mezi třtím a bahnem.

17 Dříví stín dávající stínem svým jej přikrývá, a vrbí potoční obkličuje jej.

18 Aj, zadržuje řeku tak, že nemůže pospíchati; tuší sobě, že požře Jordán v ústa svá.

19 Zdaž kdo před očima jeho polapí jej, aneb provazy protáhne chřípě jeho?

20 Vytáhneš-liž velryba udicí, aneb provazem pohříženým až k jazyku jeho?

21 Zdali dáš kroužek na chřípě jeho, aneb hákem probodneš čelist jeho?

22 Zdaž se obrátí k tobě s prosbami, aneb mluviti bude tobě lahodně?

23 Učiní-liž smlouvu s tebou? Přijmeš-liž jej za služebníka věčného?

24 Zdaž budeš s ním hráti jako s ptáčkem, aneb přivážeš jej dětem svým? [ (Job 40:25) Přistrojí-liž sobě hody z něho společníci, a rozdělí-liž jej mezi kupce? ] [ (Job 40:26) Zdaž naplníš háky kůži jeho, a vidlicemi rybářskými hlavu jeho? ] [ (Job 40:27) Vztáhni jen na něj ruku svou, a neučiníš zmínky o boji. ] [ (Job 40:28) Aj, naděje o polapení jeho mylná jest. Zdaž i k spatření jeho člověk nebývá poražen? ]

1 Respondeu mais o Senhor a Jó, dizendo:

2 Porventura o contender contra o Todo-Poderoso é sabedoria? Quem repreende assim a Deus, responda por isso.

3 Então Jó respondeu ao Senhor, dizendo:

4 Eis que sou vil; que te responderia eu? A minha mão ponho à boca.

5 Uma vez tenho falado, e não replicarei; ou ainda duas vezes, porém não prosseguirei.

6 Então o Senhor respondeu a Jó de um redemoinho, dizendo:

7 Cinge agora os teus lombos como homem; eu te perguntarei, e tu me explicarás.

8 Porventura também tornarás tu vão o meu juízo, ou tu me condenarás, para te justificares?

9 Ou tens braço como Deus, ou podes trovejar com voz como ele o faz?

10 Orna-te, pois, de excelência e alteza; e veste-te de majestade e de glória.

11 Derrama os furores da tua ira, e atenta para todo o soberbo, e abate-o.

12 Olha para todo o soberbo, e humilha-o, e atropela os ímpios no seu lugar.

13 Esconde-os juntamente no pó; ata-lhes os rostos em oculto.

14 Então também eu a ti confessarei que a tua mão direita te poderá salvar.

15 Contemplas agora o beemote, que eu fiz contigo, que come a erva como o boi.

16 Eis que a sua força está nos seus lombos, e o seu poder nos músculos do seu ventre.

17 Quando quer, move a sua cauda como cedro; os nervos das suas coxas estão entretecidos.

18 Os seus ossos são como tubos de bronze; a sua ossada é como barras de ferro.

19 Ele é obra-prima dos caminhos de Deus; o que o fez o proveu da sua espada.

20 Em verdade os montes lhe produzem pastos, onde todos os animais do campo folgam.

21 Deita-se debaixo das árvores sombrias, no esconderijo das canas e da lama.

22 As árvores sombrias o cobrem, com sua sombra; os salgueiros do ribeiro o cercam.

23 Eis que um rio transborda, e ele não se apressa, confiando ainda que o Jordão se levante até à sua boca.

24 Podê-lo-iam porventura caçar à vista de seus olhos, ou com laços lhe furar o nariz?