1 Váha falešná ohavností jest Hospodinu, ale závaží pravé líbí se jemu.
2 Za pýchou přichází zahanbení, ale při pokorných jest moudrost.
3 Sprostnost upřímých vodí je, převrácenost pak přestupníků zatracuje je.
4 Neprospíváť bohatství v den hněvu, ale spravedlnost vytrhuje z smrti.
5 Spravedlnost upřímého spravuje cestu jeho, ale pro bezbožnost svou padá bezbožný.
6 Spravedlnost upřímých vytrhuje je, ale přestupníci v zlosti zjímáni bývají.
7 Když umírá člověk bezbožný, hyne naděje, i očekávání rekovských činů mizí.
8 Spravedlivý z úzkosti bývá vysvobozen, bezbožný pak přichází na místo jeho.
9 Pokrytec ústy kazí bližního svého, ale spravedliví uměním vytrženi bývají.
10 Z štěstí spravedlivých veselí se město, když pak hynou bezbožní, bývá prozpěvování.
11 Požehnáním spravedlivých zvýšeno bývá město, ústy pak bezbožných vyvráceno.
12 Pohrdá bližním svým blázen, ale muž rozumný mlčí.
13 Utrhač toulaje se, pronáší tajnost, věrný pak člověk tají věc.
14 Kdež není dostatečné rady, padá lid, ale spomožení jest ve množství rádců.
15 Velmi sobě škodí, kdož slibuje za cizího, ješto ten, kdož nenávidí rukojemství, bezpečen jest.
16 Žena šlechetná má čest, a ukrutní mají zboží.
17 Člověk účinný dobře činí životu svému, ale ukrutný kormoutí tělo své.
18 Bezbožný dělá dílo falešné, ale kdož rozsívá spravedlnost, má mzdu jistou.
19 Tak spravedlivý rozsívá k životu, a kdož následuje zlého, k smrti své.
20 Ohavností jsou Hospodinu převrácení srdcem, ale ctného obcování líbí se jemu.
21 Zlý, by sobě i na pomoc přivzal, neujde pomsty, símě pak spravedlivých uchází toho.
22 Zápona zlatá na pysku svině jest žena pěkná bez rozumu.
23 Žádost spravedlivých jest toliko dobrých věcí, ale očekávání bezbožných hněv.
24 Mnohý rozdává štědře, a však přibývá mu více; jiný skoupě drží nad slušnost, ale k chudobě.
25 Člověk štědrý bývá bohatší, a kdož svlažuje, také sám bude zavlažen.
26 Kdo zadržuje obilí, zlořečí mu lid; ale požehnání na hlavě toho, kdož je prodává.
27 Kdo pilně hledá dobrého, nalézá přízeň; kdož pak hledá zlého, potká jej.
28 Kdo doufá v bohatství své, ten spadne, ale spravedliví jako ratolest zkvetnou.
29 Kdo kormoutí dům svůj, za dědictví bude míti vítr, a blázen sloužiti musí moudrému.
30 Ovoce spravedlivého jest strom života, a kdož vyučuje duše, jest moudrý.
31 Aj, spravedlivému na zemi odplacováno bývá, čím více bezbožnému a hříšníku?
1 Balança enganosa é abominação para o Senhor, mas o peso justo é o seu prazer.
2 Em vindo a soberba, virá também a afronta; mas com os humildes está a sabedoria.
3 A sinceridade dos íntegros os guiará, mas a perversidade dos transgressores os destruirá.
4 De nada aproveitam as riquezas no dia da ira, mas a justiça livra da morte.
5 A justiça do sincero endireitará o seu caminho, mas o perverso pela sua falsidade cairá.
6 A justiça dos virtuosos os livrará, mas na sua perversidade serão apanhados os iníquos.
7 Morrendo o homem perverso perece sua esperança, e acaba-se a expectação de riquezas.
8 O justo é libertado da angústia, e vem o ímpio para o seu lugar.
9 O hipócrita com a boca destrói o seu próximo, mas os justos se libertam pelo conhecimento.
10 No bem dos justos exulta a cidade; e perecendo os ímpios, há júbilo.
11 Pela bênção dos homens de bem a cidade se exalta, mas pela boca dos perversos é derrubada.
12 O que despreza o seu próximo carece de entendimento, mas o homem entendido se mantém calado.
13 O mexeriqueiro revela o segredo, mas o fiel de espírito mantém o assunto em oculto.
14 Não havendo sábios conselhos, o povo cai, mas na multidão de conselhos há segurança.
15 Decerto sofrerá severamente aquele que fica por fiador do estranho, mas o que evita a fiança estará seguro.
16 A mulher graciosa guarda a honra como os violentos guardam as riquezas.
17 O homem misericordioso faz o bem à sua alma, mas o cruel prejudica o seu corpo.
18 O ímpio faz obra falsa, mas para o que semeia justiça haverá galardão fiel.
19 Como a justiça encaminha para a vida, assim o que segue o mal vai para a sua morte.
20 Abominação ao Senhor são os perversos de coração, mas os de caminho sincero são o seu deleite.
21 Ainda que junte as mãos, o mau não ficará impune, mas a semente dos justos será liberada.
22 Como joia de ouro no focinho de uma porca, assim é a mulher formosa que não tem discrição.
23 O desejo dos justos é tão somente para o bem, mas a esperança dos ímpios é criar contrariedades.
24 Ao que distribui mais se lhe acrescenta, e ao que retém mais do que é justo, é para a sua perda.
25 A alma generosa prosperará e aquele que atende também será atendido.
26 Ao que retém o trigo o povo amaldiçoa, mas bênção haverá sobre a cabeça do que o vende.
27 O que cedo busca o bem, busca favor, mas o que procura o mal, esse lhe sobrevirá.
28 Aquele que confia nas suas riquezas cairá, mas os justos reverdecerão como a folhagem.
29 O que perturba a sua casa herdará o vento, e o tolo será servo do sábio de coração.
30 O fruto do justo é árvore de vida, e o que ganha almas é sábio.
31 Eis que o justo recebe na terra a retribuição; quanto mais o ímpio e o pecador!