1 Kdo miluje cvičení, miluje umění; kdož pak nenávidí domlouvání, nemoudrý jest.
2 Dobrý nalézá lásku u Hospodina, ale muže nešlechetného potupí Bůh.
3 Nebývá trvánlivý člověk v bezbožnosti, kořen pak spravedlivých nepohne se.
4 Žena statečná jest koruna muže svého, ale jako hnis v kostech jeho ta, kteráž k hanbě přivodí.
5 Myšlení spravedlivých jsou pravá, rady pak bezbožných lstivé.
6 Slova bezbožných úklady činí krvi, ústa pak spravedlivých vytrhují je.
7 Vyvráceni bývají bezbožní tak, aby jich nebylo, ale dům spravedlivých ostojí.
8 Podlé toho, jakž rozumný jest, chválen bývá muž, převráceného pak srdce bude v pohrdání.
9 Lepší jest nevzácný, kterýž má služebníka, nežli ten, kterýž sobě slavně počíná, a nemá chleba.
10 Pečuje spravedlivý o život hovádka svého, srdce pak bezbožných ukrutné jest.
11 Kdo dělá zemi svou, nasycen bývá chlebem; ale kdož následuje zahalečů, blázen jest.
12 Žádostiv jest bezbožný obrany proti zlému, ale kořen spravedlivých způsobuje ji.
13 Do přestoupení rtů zapletá se zlostník, ale spravedlivý vychází z ssoužení.
14 Z ovoce úst každý nasycen bude dobrým, a odplatu za skutky člověka dá jemu Bůh.
15 Cesta blázna přímá se zdá jemu, ale kdo poslouchá rady, moudrý jest.
16 Hněv blázna v tentýž den poznán bývá, ale opatrný hanbu skrývá.
17 Kdož mluví pravdu, ohlašuje spravedlnost, svědek pak falešný lest.
18 Někdo vynáší řeči podobné meči probodujícímu, ale jazyk moudrých jest lékařství.
19 Rtové pravdomluvní utvrzeni budou na věky, ale na kratičko jazyk lživý.
20 V srdci těch, kteříž zlé obmýšlejí, bývá lest, v těch pak, kteříž radí ku pokoji, veselí.
21 Nepotká spravedlivého žádná těžkost, bezbožní pak naplněni budou zlým.
22 Ohavností jsou Hospodinu rtové lživí, ale ti, jenž činí pravdu, líbí se jemu.
23 Člověk opatrný tají umění, ale srdce bláznů vyvolává bláznovství.
24 Ruka pracovitých panovati bude, lstivá pak musí dávati plat.
25 Starost v srdci člověka snižuje ji, ale věc dobrá obveseluje ji.
26 Vzácnější jest nad bližního svého spravedlivý, cesta pak bezbožných svodí je.
27 Nebude péci fortelný, což ulovil, ale člověk bedlivý statku drahého nabude.
28 Na stezce spravedlnosti jest život, a cesta stezky její nesmrtelná jest.
1 O que ama a instrução ama o conhecimento, mas o que odeia a repreensão é estúpido.
2 O homem de bem alcançará o favor do Senhor, mas ao homem de intenções perversas ele condenará.
3 O homem não se estabelecerá pela impiedade, mas a raiz dos justos não será removida.
4 A mulher virtuosa é a coroa do seu marido, mas a que o envergonha é como podridão nos seus ossos.
5 Os pensamentos dos justos são retos, mas os conselhos dos ímpios, engano.
6 As palavras dos ímpios são ciladas para derramar sangue, mas a boca dos retos os livrará.
7 Os ímpios serão transtornados e não subsistirão, mas a casa dos justos permanecerá.
8 Cada qual será louvado segundo o seu entendimento, mas o perverso de coração estará em desprezo.
9 Melhor é o que se estima em pouco, e tem servos, do que o que se vangloria e tem falta de pão.
10 O justo tem consideração pela vida dos seus animais, mas as afeições dos ímpios são cruéis.
11 O que lavra a sua terra se fartará de pão; mas o que segue os ociosos é falto de juízo.
12 O ímpio deseja a rede dos maus, mas a raiz dos justos produz o seu fruto.
13 O ímpio se enlaça na transgressão dos lábios, mas o justo sairá da angústia.
14 O homem será saciado de bem pelo fruto da sua boca, e da obra das suas mãos o homem receberá a recompensa.
15 O caminho do insensato é reto aos seus próprios olhos, mas o que dá ouvidos ao conselho é sábio.
16 A ira do insensato se conhece no mesmo dia, mas o prudente encobre a afronta.
17 O que diz a verdade manifesta a justiça, mas a falsa testemunha diz engano.
18 Há alguns que falam como que espada penetrante, mas a língua dos sábios é saúde.
19 O lábio da verdade permanece para sempre, mas a língua da falsidade, dura por um só momento.
20 No coração dos que maquinam o mal há engano, mas os que aconselham a paz têm alegria.
21 Nenhum agravo sobrevirá ao justo, mas os ímpios ficam cheios de mal.
22 Os lábios mentirosos são abomináveis ao Senhor, mas os que agem fielmente são o seu deleite.
23 O homem prudente encobre o conhecimento, mas o coração dos tolos proclama a estultícia.
24 A mão dos diligentes dominará, mas os negligentes serão tributários.
25 A ansiedade no coração deixa o homem abatido, mas uma boa palavra o alegra.
26 O justo é mais excelente do que o seu próximo, mas o caminho dos ímpios faz errar.
27 O preguiçoso deixa de assar a sua caça, mas ser diligente é o precioso bem do homem.
28 Na vereda da justiça está a vida, e no caminho da sua carreira não há morte.