1 Jako potůčkové vod jest srdce královo v ruce Hospodinově; kamžkoli chce, nakloňuje ho.
2 Všeliká cesta člověka přímá se zdá jemu, ale kterýž zpytuje srdce, Hospodin jest.
3 Vykonávati spravedlnost a soud více se líbí Hospodinu nežli obět.
4 Vysokost očí, širokost srdce, a orání bezbožných jest hříchem.
5 Myšlení bedlivého všelijak ku prospěchu přicházejí, ale každého toho, kdož kvapný jest, toliko k nouzi.
6 Pokladové jazykem lživým shromáždění jsou marnost pomíjející hledajících smrti.
7 Zhouba, kterouž činí bezbožníci, bydliti bude u nich; nebo se zpěčují činiti soudu.
8 Muž, jehož cesta převrácená jest, cizí jest, čistého pak dílo přímé jest.
9 Lépe jest bydliti v koutě na střeše,nežli s ženou svárlivou v domě společném.
10 Duše bezbožného žádá zlého, ani přítel jeho jemu příjemný nebývá.
11 Posměvač když bývá trestán, hloupý bývá moudřejší; a když se uměle nakládá s moudrým, přijímá umění.
12 Vyučuje Bůh spravedlivého na domě bezbožného, kterýž vyvrací bezbožné pro zlost.
13 Kdo zacpává ucho své k volání chudého, i on sám volati bude, a nebude vyslyšán.
14 Dar skrytý ukrocuje prchlivost, a pocta v klíně hněv prudký.
15 Radostí jest spravedlivému činiti soud, ale hrůzou činitelům nepravosti.
16 Člověk bloudící z cesty rozumnosti v shromáždění mrtvých odpočívati bude.
17 Muž milující veselost nuzníkem bývá, a kdož miluje víno a masti, nezbohatne.
18 Výplatou za spravedlivého bude bezbožný, a za upřímé ošemetný.
19 Lépe jest bydliti v zemi pusté než s ženou svárlivou a zlostnou.
20 Poklad žádostivý a olej jest v příbytku moudrého, bláznivý pak člověk zžírá jej.
21 Kdo snažně následuje spravedlnosti a milosrdenství, nalézá život, spravedlnost i slávu.
22 Do města silných vchází moudrý, a boří pevnost doufání jeho.
23 Kdo ostříhá úst svých a jazyka svého, ostříhá od úzkosti duše své.
24 Hrdého a pyšného jméno jest posměvač, kterýž vše s neochotností a pýchou dělá.
25 Žádost lenivého zabijí jej, nebo nechtí ruce jeho dělati.
26 Každého dne žádostí hoří, spravedlivý pak dává a neskoupí se.
27 Obět bezbožných ohavností jest, ovšem pak jestliže by ji s nešlechetností obětovali.
28 Svědek lživý zahyne, ale muž, kterýž co slyší, stále mluviti bude.
29 Muž bezbožný zatvrzuje tvář svou, upřímý pak měří cestu svou.
30 Není žádné moudrosti, ani opatrnosti, ani rady proti Hospodinu.
31 Kůň strojen bývá ke dni boje, ale Hospodinovo jest vysvobození.
1 Como ribeiros de águas assim é o coração do rei na mão do Senhor, que o inclina a todo o seu querer.
2 Todo caminho do homem é reto aos seus olhos, mas o Senhor sonda os corações.
3 Fazer justiça e juízo é mais aceitável ao Senhor do que sacrifício.
4 Os olhos altivos, o coração orgulhoso e a lavoura dos ímpios é pecado.
5 Os pensamentos do diligente tendem só para a abundância, porém os de todo apressado, tão somente para a pobreza.
6 Trabalhar com língua falsa para ajuntar tesouros é vaidade que conduz aqueles que buscam a morte.
7 As rapinas dos ímpios os destruirão, porquanto se recusam a fazer justiça.
8 O caminho do homem é todo perverso e estranho, porém a obra do homem puro é reta.
9 É melhor morar num canto de telhado do que ter como companheira em casa ampla uma mulher briguenta.
10 A alma do ímpio deseja o mal; o seu próximo não agrada aos seus olhos.
11 Quando o escarnecedor é castigado, o simples torna-se sábio; e o sábio quando é instruído recebe o conhecimento.
12 O justo considera com prudência a casa do ímpio; mas Deus destrói os ímpios por causa dos seus males.
13 O que tapa o seu ouvido ao clamor do pobre, ele mesmo também clamará e não será ouvido.
14 O presente dado em segredo aplaca a ira, e a dádiva no regaço põe fim à maior indignação.
15 O fazer justiça é alegria para o justo, mas destruição para os que praticam a iniquidade.
16 O homem que anda desviado do caminho do entendimento, na congregação dos mortos repousará.
17 O que ama os prazeres padecerá necessidade; o que ama o vinho e o azeite nunca enriquecerá.
18 O resgate do justo é o ímpio; o do honrado é o perverso.
19 É melhor morar numa terra deserta do que com a mulher rixosa e irritadiça.
20 Tesouro desejável e azeite há na casa do sábio, mas o homem insensato os esgota.
21 O que segue a justiça e a beneficência achará a vida, a justiça e a honra.
22 O sábio escala a cidade do poderoso e derruba a força da sua confiança.
23 O que guarda a sua boca e a sua língua guarda a sua alma das angústias.
24 O soberbo e presumido, zombador é o seu nome, trata com indignação e soberba.
25 O desejo do preguiçoso o mata, porque as suas mãos recusam trabalhar.
26 O cobiçoso cobiça o dia todo, mas o justo dá, e nada retém.
27 O sacrifício dos ímpios já é abominação; quanto mais oferecendo-o com má intenção!
28 A falsa testemunha perecerá, porém o homem que dá ouvidos falará sempre.
29 O homem ímpio endurece o seu rosto; mas o reto considera o seu caminho.
30 Não há sabedoria, nem inteligência, nem conselho contra o Senhor.
31 Prepara-se o cavalo para o dia da batalha, porém do Senhor vem a vitória.