1 Vzácnější jest jméno dobré než bohatství veliké, a přízeň lepší než stříbro a zlato.

2 Bohatý a chudý potkávají se, učinitel obou jest Hospodin.

3 Opatrný vida zlé, vyhne se, ale hloupí předce jdouce, těžkosti docházejí.

4 Pokory a bázně Hospodinovy odplata jest bohatství a sláva i život.

5 Trní a osídla jsou na cestě převráceného; kdož ostříhá duše své, vzdálí se od nich.

6 Vyučuj mladého podlé způsobu cesty jeho; nebo když se i zstará, neuchýlí se od ní.

7 Bohatý nad chudými panuje, a vypůjčující bývá služebníkem toho, jenž půjčuje.

8 Kdo rozsívá nepravost, žíti bude trápení; prut zajisté prchlivosti jeho přestane.

9 Oko dobrotivé, onoť požehnáno bude; nebo udílí z chleba svého chudému.

10 Vyvrz posměvače, a odejdeť svada, anobrž přestane svár a lehkost.

11 Kdo miluje čistotu srdce, a v čích rtech jest příjemnost, takového král přítelem bývá.

12 Oči Hospodinovy ostříhají umění, ale snažnosti ošemetného převrací.

13 Říká lenoch: Lev jest vně, naprostřed ulic byl bych zabit.

14 Jáma hluboká ústa postranních; ten, na kohož se hněvá Hospodin, vpadne tam.

15 Bláznovství přivázáno jest k srdci mladého, ale metla kázně vzdálí je od něho.

16 Kdo utiská nuzného, aby rozmnožil své, a dává bohatému, jistotně bude v nouzi.

17 Nakloň ucha svého, a slyš slova moudrých, a mysl svou přilož k učení mému.

18 Nebo to bude utěšenou věcí, jestliže je složíš v srdci svém, budou-li spolu nastrojena ve rtech tvých.

19 Aby bylo v Hospodinu doufání tvé, oznamujiť to dnes. I ty také ostříhej toho.

20 Zdaližť jsem nenapsal znamenitých věcí z strany rad a umění,

21 Aťbych v známost uvedl jistotu řečí pravých, tak abys vynášeti mohl slova pravdy těm, kteříž by k tobě poslali?

22 Nelup nuzného, proto že nuzný jest, aniž potírej chudého v bráně.

23 Nebo Hospodin povede při jejich, a vydře duši těm, kteříž vydírají jim.

24 Nebývej přítelem hněvivého, a s mužem prchlivým neobcuj,

25 Abys se nenaučil stezkám jeho, a nevložil osídla na duši svou.

26 Nebývej mezi rukojměmi, mezi slibujícími za dluhy.

27 Nemáš-li, čím bys zaplatil, proč má kdo bráti lůže tvé pod tebou?

28 Nepřenášej mezníku starodávního, kterýž učinili otcové tvoji.

29 Vídáš-li, že muž snažný v díle svém před králi stává? Nestává před nepatrnými.

1 Vale mais ter um bom nome do que muitas riquezas; e o ser estimado é melhor do que a riqueza e o ouro.

2 O rico e o pobre se encontram; a todos o Senhor os fez.

3 O prudente prevê o mal, e esconde-se; mas os simples passam e acabam pagando.

4 O galardão da humildade e o temor do Senhor são riquezas, honra e vida.

5 Espinhos e laços há no caminho do perverso; o que guarda a sua alma retira-se para longe dele.

6 Educa a criança no caminho em que deve andar; e até quando envelhecer não se desviará dele.

7 O rico domina sobre os pobres e o que toma emprestado é servo do que empresta.

8 O que semear a perversidade segará males; e com a vara da sua própria indignação será extinto.

9 O que vê com bons olhos será abençoado, porque dá do seu pão ao pobre.

10 Lança fora o escarnecedor, e se irá a contenda; e acabará a questão e a vergonha.

11 O que ama a pureza de coração, e é amável de lábios, será amigo do rei.

12 Os olhos do Senhor conservam o conhecimento, mas as palavras do iníquo ele transtornará.

13 Diz o preguiçoso: Um leão está lá fora; serei morto no meio das ruas.

14 Cova profunda é a boca das mulheres estranhas; aquele contra quem o Senhor se irar, cairá nela.

15 A estultícia está ligada ao coração da criança, mas a vara da correção a afugentará dela.

16 O que oprime ao pobre para se engrandecer a si mesmo, ou o que dá ao rico, certamente empobrecerá.

17 Inclina o teu ouvido e ouve as palavras dos sábios, e aplica o teu coração ao meu conhecimento.

18 Porque te será agradável se as guardares no teu íntimo, se aplicares todas elas aos teus lábios.

19 Para que a tua confiança esteja no Senhor, faço-te sabê-las hoje, a ti mesmo.

20 Porventura não te escrevi excelentes coisas, acerca de todo conselho e conhecimento,

21 Para fazer-te saber a certeza das palavras da verdade, e assim possas responder palavras de verdade aos que te consultarem?

22 Não roubes ao pobre, porque é pobre, nem atropeles na porta o aflito;

23 Porque o Senhor defenderá a sua causa em juízo, e aos que os roubam ele lhes tirará a vida.

24 Não sejas companheiro do homem briguento nem andes com o colérico,

25 Para que não aprendas as suas veredas, e tomes um laço para a tua alma.

26 Não estejas entre os que se comprometem, e entre os que ficam por fiadores de dívidas,

27 Pois se não tens com que pagar, deixarias que te tirassem até a tua cama de debaixo de ti?

28 Não removas os antigos limites que teus pais fizeram.

29 Viste o homem diligente na sua obra? Perante reis será posto; não permanecerá entre os de posição inferior.