1 Miluji Hospodina, proto že vyslýchá hlas můj a pokorné modlitby mé.

2 Nebo naklonil ucha svého ke mně, když jsem ho vzýval ve dnech svých.

3 Obklíčilyť mne byly bolesti smrti, a úzkosti hrobu potkaly mne; sevření a truchlost přišla na mne.

4 I vzýval jsem jméno Hospodinovo, řka: Prosím, ó Hospodine, vysvoboď duši mou.

5 Milostivý Hospodin a spravedlivý, Bůh náš lítostivý.

6 Ostříhá sprostných Hospodin; znuzen jsem byl, a spomohl mi.

7 Navratiž se, duše má, do odpočinutí svého, poněvadž Hospodin jest dobrodince tvůj.

8 Nebo jsi vytrhl duši mou od smrti, oči mé od slz, nohu mou od poklesnutí.

9 Ustavičně choditi budu před Hospodinem v zemi živých.

10 Uvěřil jsem, protož i mluvil jsem, ačkoli jsem byl velmi ztrápený.

11 Já jsem byl řekl v pospíchání: Všeliký člověk jest lhář.

12 Čím se odplatím Hospodinu za všecka dobrodiní jeho mně učiněná?

13 Kalich mnohého spasení vezmu, a jméno Hospodinovo vzývati budu.

14 Sliby své Hospodinu splním, teď přede vším lidem jeho.

15 Drahá jest před očima Hospodinovýma smrt svatých jeho.

16 Ó Hospodine, že jsem služebník tvůj, služebník, pravím, tvůj, syn děvky tvé, rozvázal jsi svazky mé.

17 Tobě obětovati budu obět díků činění, a jméno Hospodinovo vzývati budu.

18 Sliby své Hospodinu splním, teď přede vším lidem jeho,

19 V síňcích domu Hospodinova, u prostřed tebe, Jeruzaléme. Halelujah.

1 Amo ao Senhor, porque ele ouviu a minha voz e a minha súplica.

2 Porque inclinou a mim os seus ouvidos; portanto, o invocarei enquanto viver.

3 Os cordéis da morte me cercaram, e angústias do inferno se apoderaram de mim; encontrei aperto e tristeza.

4 Então invoquei o nome do Senhor, dizendo: Ó Senhor, livra a minha alma.

5 Piedoso é o Senhor e justo; o nosso Deus tem misericórdia.

6 O Senhor guarda aos símplices; fui abatido, mas ele me livrou.

7 Volta, minha alma, para o teu repouso, pois o Senhor te fez bem.

8 Porque tu livraste a minha alma da morte, os meus olhos das lágrimas, e os meus pés da queda.

9 Andarei perante a face do Senhor na terra dos viventes.

10 Cri, por isso falei. Estive muito aflito.

11 Dizia na minha pressa: Todos os homens são mentirosos.

12 Que darei eu ao Senhor, por todos os benefícios que me tem feito?

13 Tomarei o cálice da salvação, e invocarei o nome do Senhor.

14 Pagarei os meus votos ao Senhor, agora, na presença de todo o seu povo.

15 Preciosa é à vista do Senhor a morte dos seus santos.

16 Ó Senhor, deveras sou teu servo; sou teu servo, filho da tua serva; soltaste as minhas ataduras.

17 Oferecer-te-ei sacrifícios de louvor, e invocarei o nome do Senhor.

18 Pagarei os meus votos ao Senhor, na presença de todo o seu povo,

19 Nos átrios da casa do Senhor, no meio de ti, ó Jerusalém. Louvai ao Senhor.