1 Veselte se spravedliví v Hospodinu, na upříméť přísluší chválení.

2 Oslavujte Hospodina na harfě, na loutně, a na nástroji o desíti strunách, žalmy zpívejte jemu.

3 Zpívejte jemu píseň novou, a huďte dobře a zvučně.

4 Nebo pravé jest slovo Hospodinovo, a všeliké dílo jeho stálé.

5 Milujeť spravedlnost a soud, milosrdenství Hospodinova plná jest země.

6 Slovem Hospodinovým nebesa učiněna jsou, a duchem úst jeho všecko vojsko jejich.

7 Onť shrnul jako na hromadu vody mořské, a složil na poklad propasti.

8 Boj se Hospodina všecka země, děstež se před ním všickni obyvatelé okršlku zemského.

9 Nebo on řekl, a stalo se, on rozkázal, a postavilo se.

10 Hospodin ruší rady národů, a v nic obrací přemyšlování lidská.

11 Rada pak Hospodinova na věky trvá, myšlení srdce jeho od národu do pronárodu.

12 Blahoslavený národ, kteréhož Hospodin jest Bohem jeho, lid ten, kterýž sobě on vyvolil za dědictví.

13 Hospodin patře s nebe, vidí všecky syny lidské,

14 Z příbytku trůnu svého dohlédá ke všechněm obyvatelům země.

15 Ten, kterýž stvořil srdce jednoho každého z nich, spatřuje všecky skutky jejich.

16 Nebývá král zachován skrze mnohý zástup, ani udatný rek vysvobozen skrze velikou moc svou.

17 Oklamavatelný jest kůň k spomožení, aniž ve množství síly své vytrhuje.

18 Aj, oči Hospodinovy patří na ty, kteříž se ho bojí, a na ty, kteříž očekávají milosrdenství jeho,

19 Aby vyprostil od smrti duše jejich, a živil je v čas hladu.

20 Duše naše očekává na Hospodina, on jest spomožení naše, a pavéza naše.

21 V něm zajisté rozveselí se srdce naše, nebo ve jménu jeho svatém naději skládáme.

22 Budiž milosrdenství tvé nad námi, Hospodine, jakož naději máme v tobě.

1 Regozijai-vos no Senhor, vós justos, pois aos retos convém o louvor.

2 Louvai ao Senhor com harpa, cantai a ele com o saltério e um instrumento de dez cordas.

3 Cantai-lhe um cântico novo; tocai bem e com júbilo.

4 Porque a palavra do Senhor é reta, e todas as suas obras são fiéis.

5 Ele ama a justiça e o juízo; a terra está cheia da bondade do Senhor.

6 Pela palavra do Senhor foram feitos os céus, e todo o exército deles pelo espírito da sua boca.

7 Ele ajunta as águas do mar como num montão; põe os abismos em depósitos.

8 Tema toda a terra ao Senhor; temam-no todos os moradores do mundo.

9 Porque falou, e foi feito; mandou, e logo apareceu.

10 O Senhor desfaz o conselho dos gentios, quebranta os intentos dos povos.

11 O conselho do Senhor permanece para sempre; os intentos do seu coração de geração em geração.

12 Bem-aventurada é a nação cujo Deus é o Senhor, e o povo ao qual escolheu para sua herança.

13 O Senhor olha desde os céus e está vendo a todos os filhos dos homens.

14 Do lugar da sua habitação contempla todos os moradores da terra.

15 Ele é que forma o coração de todos eles, que contempla todas as suas obras.

16 Não há rei que se salve com a grandeza de um exército, nem o homem valente se livra pela muita força.

17 O cavalo é vão para a segurança; não livra ninguém com a sua grande força.

18 Eis que os olhos do Senhor estão sobre os que o temem, sobre os que esperam na sua misericórdia;

19 Para lhes livrar as almas da morte, e para os conservar vivos na fome.

20 A nossa alma espera no Senhor; ele é o nosso auxílio e o nosso escudo.

21 Pois nele se alegra o nosso coração; porquanto temos confiado no seu santo nome.

22 Seja a tua misericórdia, Senhor, sobre nós, como em ti esperamos.