1 Přednímu z kantorů, žalm Davidův,
2 Když k němu přišel Nátan prorok, po jeho vjití k Betsabé.
3 Smiluj se nade mnou, Bože, podlé milosrdenství svého, podlé množství slitování svých shlaď přestoupení má.
4 Dokonale obmej mne od nepravosti mé, a od hříchu mého očisť mne.
5 Nebo já znám přestoupení svá, a hřích můj přede mnou jest ustavičně.
6 Tobě, tobě samému, zhřešil jsem, a zlého se před očima tvýma dopustil, abys spravedlivý zůstal v řečech svých, a bez úhony v soudech svých.
7 Aj, v nepravosti zplozen jsem, a v hříchu počala mne matka má.
8 Aj, ty libuješ pravdu u vnitřnostech, nadto skrytou moudrost zjevil jsi mi.
9 Vyčisť mne yzopem, a očištěn budu, umej mne, a nad sníh bělejší budu.
10 Dej mi slyšeti radost a potěšení, tak ať zpléší kosti mé, kteréž jsi potřel.
11 Odvrať tvář svou přísnou od hříšností mých, a vymaž všecky nepravosti mé.
12 Srdce čisté stvoř mi, ó Bože, a ducha přímého obnov u vnitřnostech mých.
13 Nezamítej mne od tváři své, a Ducha svatého svého neodjímej ode mne.
14 Navrať mi radost spasení svého, a duchem dobrovolným utvrď mne.
15 I budu vyučovati přestupníky cestám tvým, aby hříšníci k tobě se obraceli.
16 Vytrhni mne z pomsty pro vylití krve, ó Bože, Bože spasiteli můj, a budeť s veselím prozpěvovati jazyk můj o spravedlnosti tvé.
17 Pane, rty mé otevři, i budou ústa má zvěstovati chválu tvou.
18 Nebo neoblíbil bys oběti, bychť ji i dal, aniž bys zápalu přijal.
19 Oběti Boží duch skroušený; srdcem skroušeným a potřebným, Bože, nezhrzíš. [ (Psalms 51:20) Dobrotivě nakládej z milosti své s Sionem, vzdělej zdi Jeruzalémské. ] [ (Psalms 51:21) A tehdáž sobě zalíbíš oběti spravedlnosti, zápaly a pálení celých obětí, tehdážť voly na oltáři tvém obětovati budou. ]
1 Tem misericórdia de mim, ó Deus, segundo a tua benignidade; apaga as minhas transgressões, segundo a multidão das tuas misericórdias.
2 Lava-me completamente da minha iniquidade, e purifica-me do meu pecado.
3 Porque eu conheço as minhas transgressões, e o meu pecado está sempre diante de mim.
4 Contra ti, contra ti somente pequei, e fiz o que é mal à tua vista, para que sejas justificado quando falares, e puro quando julgares.
5 Eis que em iniquidade fui formado, e em pecado me concebeu minha mãe.
6 Eis que amas a verdade no íntimo, e no oculto me fazes conhecer a sabedoria.
7 Purifica-me com hissopo, e ficarei puro; lava-me, e ficarei mais branco do que a neve.
8 Faze-me ouvir júbilo e alegria, para que gozem os ossos que tu quebraste.
9 Esconde a tua face dos meus pecados, e apaga todas as minhas iniquidades.
10 Cria em mim, ó Deus, um coração puro, e renova em mim um espírito reto.
11 Não me lances fora da tua presença, e não retires de mim o teu Espírito Santo.
12 Torna a dar-me a alegria da tua salvação, e sustém-me com um espírito voluntário.
13 Então ensinarei aos transgressores os teus caminhos, e os pecadores a ti se converterão.
14 Livra-me dos crimes de sangue, ó Deus, Deus da minha salvação, e a minha língua louvará altamente a tua justiça.
15 Abre, Senhor, os meus lábios, e a minha boca entoará o teu louvor.
16 Pois não desejas sacrifícios, senão eu os daria; tu não te deleitas em holocaustos.
17 Os sacrifícios para Deus são o espírito quebrantado; a um coração quebrantado e contrito não desprezarás, ó Deus.
18 Faze o bem a Sião, segundo a tua boa vontade; edifica os muros de Jerusalém.
19 Então te agradarás dos sacrifícios de justiça, dos holocaustos e das ofertas queimadas; então se oferecerão novilhos sobre o teu altar.