1 Přednímu z kantorů, píseň žalmu. Plésej Bohu všecka země.

2 Zpívejte žalmy k slávě jména jeho, ohlašujte slávu a chválu jeho.

3 Rcete Bohu: Jak hrozný jsi v skutcích svých! Pro velikost síly tvé lháti budou tobě nepřátelé tvoji.

4 Všecka země skláněti se tobě a prozpěvovati bude, žalmy zpívati bude jménu tvému. Sélah.

5 Poďte a vizte skutky Boží, jak hrozný jest v správě při synech lidských.

6 Obrátil moře v suchost, řeku přešli nohou po suše, tuť jsme se veselili v něm.

7 Panuje v síle své nade vším světem, oči jeho spatřují národy, zpurní nebudou míti zniku. Sélah.

8 Dobrořečte národové Bohu našemu, a ohlašujte hlas chvály jeho.

9 Zachoval při životu duši naši, aniž dopustil, aby se poklesla noha naše.

10 Nebo jsi nás zpruboval, ó Bože, přečistil jsi nás, tak jako přečištěno bývá stříbro.

11 Uvedl jsi nás byl do leči, krutě jsi bedra naše ssoužil,

12 Vsadils člověka na hlavu naši, vešli jsme byli do ohně i do vody, a však jsi nás vyvedl do rozvlažení.

13 A protož vejdu do domu tvého s zápalnými obětmi, a plniti tobě budu sliby své,

14 Kteréž vyřkli rtové moji, a vynesla ústa má, když jsem byl v ssoužení.

15 Zápaly tučných beranů obětovati budu tobě s kaděním, volů i kozlů nastrojím tobě. Sélah.

16 Poďte, slyšte, a vypravovati budu, kteříž se koli bojíte Boha, co jest učinil duši mé.

17 Ústy svými k němu jsem volal, a vyvyšoval jsem ho jazykem svým.

18 Bychť byl patřil k nepravosti srdcem svým, nebyl by vyslyšel Pán.

19 Ale vyslyšelť Bůh, a pozoroval hlasu modlitby mé.

20 Požehnaný Bůh, kterýž neodstrčil modlitby mé, a milosrdenství svého ode mne neodjal.

1 Celebrai com júbilo a Deus, todas as terras.

2 Cantai a glória do seu nome; dai glória ao seu louvor.

3 Dizei a Deus: Quão tremendo és tu nas tuas obras! Pela grandeza do teu poder se submeterão a ti os teus inimigos.

4 Todos os moradores da terra te adorarão e te cantarão; cantarão o teu nome. (Selá.)

5 Vinde, e vede as obras de Deus: é tremendo nos seus feitos para com os filhos dos homens.

6 Converteu o mar em terra seca; passaram o rio a pé; ali nos alegramos nele.

7 Ele domina eternamente pelo seu poder; os seus olhos estão sobre as nações; não se exaltem os rebeldes. (Selá.)

8 Bendizei, povos, ao nosso Deus, e fazei ouvir a voz do seu louvor,

9 Ao que sustenta com vida a nossa alma, e não consente que sejam abalados os nossos pés.

10 Pois tu, ó Deus, nos provaste; tu nos afinaste como se afina a prata.

11 Tu nos puseste na rede; afligiste os nossos lombos,

12 Fizeste com que os homens cavalgassem sobre as nossas cabeças; passamos pelo fogo e pela água; mas nos trouxeste a um lugar espaçoso.

13 Entrarei em tua casa com holocaustos; pagar-te-ei os meus votos,

14 Os quais pronunciaram os meus lábios, e falou a minha boca, quando estava na angústia.

15 Oferecer-te-ei holocaustos gordurosos com incenso de carneiros; oferecerei novilhos com cabritos. (Selá.)

16 Vinde, e ouvi, todos os que temeis a Deus, e eu contarei o que ele tem feito à minha alma.

17 A ele clamei com a minha boca, e ele foi exaltado pela minha língua.

18 Se eu atender à iniquidade no meu coração, o Senhor não me ouvirá;

19 Mas, na verdade, Deus me ouviu; atendeu à voz da minha oração.

20 Bendito seja Deus, que não rejeitou a minha oração, nem desviou de mim a sua misericórdia.