1 Přednímu z kantorů na šošannim, žalm svědectví, Azafovi.

2 Ó pastýři Izraelský, pozoruj, kterýž vodíš Jozefa jako stádo, kterýž sedíš nad cherubíny, ó zastkvějž se.

3 Před Efraimem, Beniaminem a Manasse vzbuď moc svou, a přispěj k spasení našemu.

4 Ó Bože, navrať nás, a dejž, ať nám svítí oblíčej tvůj, a spaseni budeme.

5 Hospodine Bože zástupů, dokudž se přísně stavěti budeš k modlitbám lidu svého?

6 Nakrmil jsi je chlebem pláče, a dals jim vypiti slz míru velikou.

7 Postavils nás k sváru sousedům našim, a nepřátelé naši aby sobě posměch z nás činili.

8 Ó Bože zástupů, navrať nás, a dej, ať nám svítí oblíčej tvůj, a spaseni budeme.

9 Ty jsi kmen vinný z Egypta přenesl, vyhnal jsi pohany, a vsadils jej.

10 Uprázdnil jsi mu, a učinils, aby se vkořenil, i zemi naplnil.

11 Přikryty jsou hory stínem jeho, a réví jeho jako nejvyšší cedrové.

12 Vypustil ratolesti své až k moři, a až do řeky rozvody své.

13 I pročež jsi rozbořil hradbu vinice, tak aby každý, kdož by tudy šel, trhati z ní mohl?

14 Vepř divoký zryl ji, a zvěř polní spásla ji.

15 Ó Bože zástupů, obrať se již, popatř s nebe, viz a navštěv kmen vinný tento,

16 Vinici tu, kterouž štípila pravice tvá, a mladistvé réví, kteréž jsi zmocnil sobě.

17 Popálenať jest ohněm a poroubána, od žehrání oblíčeje tvého hyne.

18 Budiž ruka tvá nad mužem pravice tvé, nad synem člověka, kteréhož jsi zmocnil sobě,

19 A neodstoupímeť od tebe; zachovej nás při životu, ať jméno tvé vzýváme. [ (Psalms 80:20) Hospodine Bože zástupů, navratiž nás zase, a dej, ať nám svítí oblíčej tvůj, a spaseni budeme. ]

1 Tu, que és pastor de Israel, dá ouvidos; tu, que guias a José como a um rebanho; tu, que te assentas entre os querubins, resplandece.

2 Perante Efraim, Benjamim e Manassés, desperta o teu poder, e vem salvar-nos.

3 Faze-nos voltar, ó Deus, e faze resplandecer o teu rosto, e seremos salvos.

4 Ó Senhor Deus dos Exércitos, até quando te indignarás contra a oração do teu povo?

5 Tu os sustentas com pão de lágrimas, e lhes dás a beber lágrimas com abundância.

6 Tu nos pões em contendas com os nossos vizinhos, e os nossos inimigos zombam de nós entre si.

7 Faze-nos voltar, ó Deus dos Exércitos, e faze resplandecer o teu rosto, e seremos salvos.

8 Trouxeste uma vinha do Egito; lançaste fora os gentios, e a plantaste.

9 Preparaste-lhe lugar, e fizeste com que ela deitasse raízes, e encheu a terra.

10 Os montes foram cobertos da sua sombra, e os seus ramos se fizeram como os cedros de Deus.

11 Ela estendeu a sua ramagem até ao mar, e os seus ramos até ao rio.

12 Por que quebraste então os seus valados, de modo que todos os que passam por ela a vindimam?

13 O javali da selva a devasta, e as feras do campo a devoram.

14 Oh! Deus dos Exércitos, volta-te, nós te rogamos, atende dos céus, e vê, e visita esta vide;

15 E a videira que a tua destra plantou, e o ramo que fortificaste para ti.

16 Está queimada pelo fogo, está cortada; pereceu pela repreensão da tua face.

17 Seja a tua mão sobre o homem da tua destra, sobre o filho do homem, que fortificaste para ti.

18 Assim nós não te viraremos as costas; guarda-nos em vida, e invocaremos o teu nome.

19 Faze-nos voltar, Senhor Deus dos Exércitos; faze resplandecer o teu rosto, e seremos salvos.